Zatímco v únorovém rozhovoru pro Aktuálně.cz estonský ministr Hanno Pevkur v narážce na své vystoupení v televizním pořadu „Maskovaný zpěvák“ řekl, že reportérovi tentokrát nezapěje, teď mu nic jiného nezbylo.
Kvůli skandálu na ministerstvu obrany musel nejdřív „zazpívat“ do médií a před opozicí a nakonec rezignoval. V atmosféře, kdy se resort pod jeho vedením připravuje na možné provokace ze strany Ruska na východním křídle NATO a stát investuje více než pět procent HDP na obranu, tak musí Estonci hledat nového ministra obrany.
Podezřelé smlouvy s podivnou společností
Estonské centrum pro investice do obrany podepsalo čtyři smlouvy s malou italskou společností, kterou koupila indická zbrojní společnost, a zaplatilo předem přibližně 70 milionů eur (v přepočtu 1,7 miliardy korun – pozn. red.) za dělostřelecké granáty určené pro Ukrajinu.
První várka zakoupené munice měla na Ukrajinu dorazit loni v listopadu, ale společnost hlásila potíže s výrobou. Navzdory tomu Estonci podepsali další dvě smlouvy a zaplatili. Následně firmu varovali a žádali po ní zaplacení smluvní pokuty – a když ani to nepomohlo, smlouvu vypověděli a požadovali vrácení peněz. To firma odmítla a chtěla znovu jednat, což zase nechtěli Estonci.
Estonský týdeník Eesti Ekspress odhalil fiktivní smlouvy, další nesrovnalosti se dostaly na veřejnost se zprávou Národního kontrolního úřadu o hospodaření s penězi a aktivy ministerstva obrany a estonských obranných sil.
Pevkur se kvůli tomu ocitl pod tlakem. „Hanno byl pracovitý a aktivní ministr a silný a neúnavný zastánce Ukrajiny. Pokud by se mě však Hanno dnes zeptal na názor, poradil bych mu, aby co nejdříve a z vlastní iniciativy velmi vážně zvážil rezignaci na funkci ministra obrany,“ radil mu například už v úterý člen Výboru pro národní obranu Raimond Kaljulaid a opozice žádala jeho odvolání.
Pevkur ve středu odpoledne uvedl, že na sebe bere politickou odpovědnost, i když selhání nepovažuje za osobní. A po dohodě s premiérem Kristenem Michalem oznámil rezignaci.
„Lídr musí mít odvahu i sílu, aby přijal odpovědnost,“ řekl estonské veřejnoprávní televizi ERR. „Jsem připraven přijmout odpovědnost, přijímám ji a premiér musí najít nového ministra obrany,“ prohlásil. Později estonskému serveru Delfi sdělil, že je jasné, že již nemá podporu parlamentní většiny.
Ve funkci zůstane, dokud nebude jmenován nástupce, což se očekává po návratu estonské vlády z letní přestávky 14. září. Ministrem obrany byl od roku 2022.
Nikdy nevyrobila munici
Společnost Datasel založil v roce 2005 Sandro Pazzini, italský podnikatel se zkušenostmi v oblasti obranné elektroniky a softwaru, ale nikoli munice. V roce 2023 měla společnost jen několik zaměstnanců a obrat něco málo přes 120 tisíc eur. Nikdy ale žádnou dělostřeleckou munici nevyrobila.
V lednu 2024 ale společnost změnila činnost na velkoobchod se zbraněmi, zbraňovými systémy a vojenskou municí, o dva měsíce později ji koupila indická společnost Neco Defence Munitions s ročním obratem přesahujícím 600 milionů eur.
Redakce Aktuálně.cz sleduje, jak se východní křídlo připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem. Podívejte se na některé naše texty:
„Neúplná“ dodávka. Ministr se ale brání
Část munice nakonec firma dodala a je uskladněna v jedné z evropských zemí, ale generální tajemník ministerstva obrany popsal zásilku jako „zcela neúplnou“ a ve stavu, kdy granáty nelze použít.
Smlouvy Estonci sjednali v době, kdy Ukrajina zoufale trpěla nedostatkem dělostřelecké munice a evropské vlády hledaly po celém světě dostupné granáty.
Podle Pevkura v tomto kontextu „podezřelé“ zakázky nejsou nic výjimečného, výrobci munice v Africe, Asii či na Balkáně často nechtějí, aby se jejich zapojení do vyzbrojování Ukrajiny dostalo na veřejnost a obchody tak probíhají přes zprostředkovatele.
„Další kontrakty s podobně vysokými riziky byly úspěšně dokončeny,“ podotýká. Navíc tvrdí, že ministr obrany nevyjednává smlouvy a „nepočítá ponožky a náboje“.
Části sporu jsou nyní před estonskými soudy, zatímco hlavní případ by měl projednávat Evropský rozhodčí soud ve Štrasburku. Samotná firma se ve vyjádření pro ERR ohradila a tvrdí, že poškozenou je ona.
Podobné situace jinde v Evropě i u nás
Pád estonského ministra obrany trochu připomíná podobné kauzy, které v posledních letech provázely některé evropské vojenské projekty. Český resort obrany například v roce 2023 zadal zakázku bez otevřené soutěže – s tím, že jde o unikátní techniku a existuje pouze jediný možný dodavatel – šlo o nákup deseti dronů Osprey-H pro Vojenskou policii za necelých 30 milionů.
Ukázalo se ovšem, že dodavatelská firma byla už v době uzavření kontraktu ve vážných finančních problémech a drony nikdy nedodala. Případ později prověřovala policie, která jej v srpnu 2026 odložila s tím, že nezjistila trestný čin.
V sousedním Lotyšsku pak nejdřív ministr obrany a následně celá vláda skončili v květnu, a to kvůli padajícím ukrajinským dronům, které dokonaly napětí a završily tlak na nepopulární vládu.