Už je to nějaký ten pátek, co jsme se s kamarádkou plížily rozlehlým areálem a hledaly budovu, která slibovala stroje na výrobu koberců. Říkalo se, že po areálu jezdí hlídač, ale jelikož jsme na žádného nenarazily, nevím, jestli to byla fáma, nebo jsme měly prostě štěstí. I tak jsme ale byly opatrné a zapadly hned za první roh budovy, mimo hlavní cestu.
Vlastně to bylo dobře, protože nás to nasměrovalo přímo k místu, které jsme hledaly. Za velkou OSB deskou opřenou o stěnu jsme našly vstup do jiného světa.
Špulky, které se zastavily v čase
Uvnitř nás čekala hala plná strojů, u kterých jsme si ani neuměly tipnout, jak přesně fungovaly. Po zemi se válely špulky s provázky a některé byly ještě stále nastrčené na stojanech vedle strojů – jako by dělníci odešli jen na krátkou pauzu, ze které se už nikdy nevrátili.
Ani administrativní část a archiv nebyly prázdné. Nahlížely jsme do vzorníků látek i již hotových koberců. Nechyběly samozřejmě ani osobní záznamy o zaměstnancích, lidské osudy svázané s nitěmi této továrny. Bylo toho tolik, že mě dnes mrzí, že jsem nenafotila víc. A o to víc mě to mrzí dnes, když se říká, že budova už byla zbouraná a část strojů skončila v muzeu.
Od Rakouska-Uherska až po New York
Aby dávalo smysl, co jsme tam vlastně našly, musíme si otevřít malé historické okénko. Továrna ve Vratislavicích nad Nisou vznikla v roce 1843 jako rodinný podnik vizionáře Ignaze Ginzkeyho. Z původní domácí výroby se vypracoval mezi nejvýznamnější textilní firmy celého Rakouska-Uherska. Už v 19. století patřila továrna k technologickým průkopníkům a její výrobky se vyvážely do Evropy, Ameriky i Orientu.
Související
Vrchol slávy přišel v meziválečném období. V roce 1928 zde vznikl unikát, který v historii nemá obdoby: obří koberec pro hotel Waldorf-Astoria v New Yorku. Ve své době šlo o největší jednodílný ručně vázaný koberec na světě. Vážil přes tunu a k jeho přepravě na nádraží byl potřeba speciální železniční vagon.
Největší koberec světa
Vyrobila ho firma Ignaz Ginzkey ve Vratislavicích nad Nisou (dnes součást Liberce). Ve své době šlo o mimořádný textilní počin, který byl určen pro hotel Waldorf Astoria v New Yorku.
-
Rozměry: Obří koberec měl rozměry 16,20 x 25,45 metrů.
-
Plocha: Celková plocha činila přibližně 326 m².
-
Výroba: Byl vyroben jako jeden z mnoha luxusních kusů v renomované vratislavické továrně, která byla na začátku 20. století špičkou v oboru.
-
Zakázka: Byl určen pro reprezentativní prostory hotelu Waldorf-Astoria v New Yorku.
Pád textilního giganta
Zlaté časy vystřídala válka a po ní znárodnění. Z rodinného stříbra Ginzkeyů se stal národní podnik TOKO, později známý pod značkou Bytex (následně INTEX). Za socialismu patřil závod k oporám průmyslu, v 70. a 80. letech vyráběl miliony metrů koberců ročně a vyvážel je do desítek zemí světa.
Konec přišel po roce 1990. Privatizace, rozdělení areálu a drtivý tlak levné asijské konkurence znamenaly začátek konce. Přes opakované pokusy o záchranu byla výroba postupně omezována a po převzetí belgickou firmou Associated Weavers byla ve Vratislavicích definitivně ukončena.
Dnes už po tlukotu tkalcovských stavů nezbylo téměř nic. Jen fotky, vzpomínky a pár trosek, které se podařilo zachytit dříve, než je srovnaly se zemí demoliční čety.
Zdroj: autorský text
