Brno – Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů neznamená automaticky závislost. Rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom dnes informovala na webu v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .

Výzkumný tým z Institutu pro psychologický výzkum MU porovnal data více než 44.000 dospívajících z 12 evropských zemí. A zaměřil se na to, jak se symptomy problematického hraní on-line her projevují.

Podle psychologů může vydání očekávané hry vyvolat podobné nadšení jako třeba premiéra nového dílu knižní série o Harrym Potterovi. „U hry GTA 6 se může přidat i určitý závod mezi hráči o to, kdo hru dokončí nejrychleji, objeví všechna tajemství nebo jako první projde její rozsáhlý příběh. Takové intenzivní zapojení bývá zpravidla časově ohraničené. Má jasný začátek – vydání hry – a také přirozený konec, například dokončení příběhu nebo odeznění prvotního nadšení. Samotný herní maraton proto není důkazem závislosti ani automatickým důvodem k obavám,“ uvedla Andrea Stašek z institutu.

Závislost podle ní neznamená ani to, když si hráč vezme kvůli vydání nové hry dovolenou. „Pokud si člověk hraní naplánuje, zajistí si volno a neohrožuje tím své pracovní, rodinné ani jiné povinnosti, může jít naopak o projev schopnosti vlastní čas regulovat. Většina hráčů zvládá hraní bez potíží. Rizikové hraní se týká malé skupiny, a i u ní může jít o přechodné období. Neměli bychom zaměňovat intenzivní zážitek z nové hry za závislost,“ doplnila Stašek.

Výzkumná zpráva Czech Gamers, která zahrnula 14.398 respondentů z řad aktivních dospělých hráčů, ukázala, že hraní nevede nutně k sociální izolaci. V první vlně průzkumu žilo 42,6 procenta dotázaných ve společné domácnosti s partnerem a dalších 14 procent mělo partnera bez společného bydlení. Více než polovina respondentů (50,9 procenta) uvedla, že si díky hrám našla nové přátele, a 51,9 procenta se podle vlastního hodnocení naučilo být lepším týmovým hráčem. Přes 38 procent dotázaných zmínilo zlepšení schopnosti dotahovat věci do konce a 37,6 procenta si osvojilo větší disciplínu. Celkem 88,6 procenta hráčů pak alespoň částečně souhlasilo s tím, že jim hraní pomáhá ulevit od stresu, a 87,6 procenta uvedlo, že jim zlepšuje náladu.

Vědci se zabývali i dopadem násilného obsahu her, pro který je série GTA určená výhradně dospělému publiku. Shodují se, že není důkaz, že by u konkrétního dospívajícího zvýšené hraní násilných her vedlo následně ke zvýšení jeho agresivity. Výzkumy spíše naznačují, že lidé se sklonem k agresivnímu chování tento typ her častěji vyhledávají.

Odborníci z Masarykovy univerzity tak zdůrazňují, že je nutné rozlišovat mezi pozitivním zážitkem z nové hry, intenzivním hraním a skutečnou závislostí. „Neměli bychom se ptát jen na to, kolik hodin člověk hraje. Měli bychom se zajímat o to, jestli má stále pod kontrolou svůj život, zda mu hraní nebere vztahy, práci nebo zdraví a jestli má i jiné způsoby, jak zvládat stres. To je podstatně důležitější než počet hodin u konzole,“ uzavřela Stašek.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.