Babiš ve čtvrtek uvedl, že by obnovil Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla v roce 2018 za tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Zároveň se chystá odpoledne navštívit vodní nádrž Slapy. Sucho již výrazně omezilo provoz malých vodních elektráren.
„Musíme to (sucho) řešit, tak, jak jsme to řešili v minulosti,“ uvedl Babiš ve videu na svém facebookovém účtu. V minulosti kvůli suchu vznikla Národní koalice proti suchu, kde zasedali ministři životního prostředí, zemědělství či místního rozvoje, včetně odborníků nebo zástupců krajů a obcí. Podle někdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který byl s Babišem ve videu, koalice vymyslela a zrealizovala několik opatření, které omezují dopady sucha. „Dospěl jsem k názoru, že to musíme znovu obnovit,“ dodal Babiš.
Opoziční Starostové a nezávislí kritizují vládu za nedostatečné řešení sucha. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vyzval ministerstvo životního prostředí, aby přestalo vést ideologické války a začalo vnímat rizika, která klimatická změna přináší. „Otázky klimatické změny a sucha tíží všechny z nás, všichni to řešíme na svých zahrádkách, ve svých městech a obcích. Jediný, kdo to opravdu neřeší a nevyjadřuje se k tomu zásadním způsobem, je vláda Andreje Babiše,“ tvrdí Rakušan. Místo koncepčních strategií a vizí pro boj se suchem podle něj rada vlády kabinetu doporučila, aby v rozpočtu na příští rok nebyly vyčleněny peníze na podporu výzkumných center zabývajících se environmentálními tématy.
Ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v úterý řekl, že současné hydrologické sucho je mimořádně intenzivní a dlouhé. Také podle Českého hydrometeorologického ústavu lze označit situaci v povodí za mimořádné sucho. Hlavní příčinou nízkých přítoků je dlouhodobý nedostatek srážek v kombinaci s vysokými teplotami a vypařováním vody. Stav trvá několik měsíců a souvisí rovněž se srážkově slabou zimou.
Malé a velké vodní elektrárny
Letošní sucho výrazně omezilo provoz vodních elektráren v Česku. Problém mají především malé vodní elektrárny, z více než čtrnácti set těchto zařízení je nyní zastavená výroba podle odhadů oborových zástupců až na devadesáti procentech. Vyplývá to z informací Komory OZE a společnosti ČEZ. Vodní elektrárny měly v předchozích letech podíl na celkové tuzemské produkci elektřiny kolem tří až pěti procent, podle expertů tak současné omezení zásobování elektřinou neohrozí.
„V provozu zůstávají hlavně elektrárny pod velkými přehradami, kde lze díky řízeným odtokům ještě udržet potřebný průtok. Na většině českých řek už ale voda nestačí ani pro základní provoz,“ řekl ke stavu malých vodních elektráren předseda Cechu malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
Všechny velké vodní elektrárny, které provozuje ČEZ, jsou nadále v provozu. Některé z nich ale fungují s omezením na jedno soustrojí se sníženým výkonem. Elektrárny jsou totiž nejčastěji na větších přehradních nádržích a vyrábějí jen v energetických odběrových špičkách. Zatím se tak podle ČEZu jejich výroba drží na šedesáti až sedmdesáti procentech dlouhodobého průměru.
Vysoká míra sucha je patrná i ve statistikách za první pololetí letošního roku. Malé vodní elektrárny vyrobily v prvních šesti měsících roku 457 gigawatthodin elektřiny. Meziročně jde o pokles o patnáct procent. Po připočtení i velkých vodních elektráren výroba za polovinu roku činila 731 gigawatthodin, což bylo meziročně o sedmnáct procent méně.
Mimořádně suchý rok
Situace je vážná také například v Povodí Moravy, v některých částech povodí spadlo od začátku roku jen padesát až sedmdesát procent dlouhodobých průměrů srážek. Sucho trápí i rybáře. Například v Olomouckém kraji jsou některé menší vodní toky zcela bez vody a v rybnících se kvůli vysoké teplotě a nedostatku kyslíku zvyšuje riziko úhynů.
Zemědělci pak kvůli suchu nemají dostatek krmiv pro hospodářská zvířata a některým farmám dochází i voda k napájení zvířat. Sucho je zároveň jednou z příčin očekávaného poklesu letošní sklizně.
Letošní rok v Česku patří zatím k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než ten loňský, uvedl v úterý Český hydrometeorologický ústav. Od začátku roku do 10. srpna podle předběžných údajů spadlo 289 milimetrů srážek, což odpovídá 66 procentům normálu z let 1991 až 2020.
