David Vandrovec se dlouhá léta živil jako profesionální řidič a za desítky let si s parkováním „užil svoje“, jak s oblibou říká. Vzpomíná na jednu dámu v pražských Jinonicích. V ulici, kde bydlela, nechala městská část zřídit obytnou zónu a před jejím domem vznikla dvě parkovací místa. Jenže na nich nikdo nemohl ani zastavit.
„Tahle naoko milá paní pokaždé otevřela okno z kuchyně a parkujícího motoristu jednoduše z místa vyhodila. Jednou argumentovala, že by jí dveřmi auta odřel podezdívku plotu, jindy zase tím, že jí parkovací místa patří. Přitom to samozřejmě nebyla pravda, navíc ani neměla žádné auto. Jenže kdo by riskoval, že mu poté, co se vzdálí, obejde karoserii s korunou?“ uvažuje Vandrovec.
Někdy to skoro vypadá, že čím menší a dopravně méně vytížená obec je, tím více se v ní najde občanů, kteří si kolem domu tvoří svou vlastní bublinu: S nelibostí pak nesou už jen to, když jim nějaký cizák zastaví před jejich domovní brankou. Nějaké to „tady nemůžete stát“ už pravděpodobně slyšel každý z nás.
Jenže české zákony nemají pro samozvané dopravní inženýry pochopení. Jak vysvětluje motoristický právník Michal Dlabola: „Pokud technicky i právně provozuschopný automobil parkuje v místě, kde to není zakázáno, pak tam může parkovat libovolně dlouho. A to i když třeba blokuje místo k zaparkování lidem, kteří v daném místě bydlí či pracují.“ Žádný zákaz, vytvořený lidovou tvořivostí, na tom podle Dlaboly nic nemění.
Samozvaným regulovčíkům svítá naděje pouze v případě, že autu, které někde dlouhodobě stojí, po dvou letech propadne technická kontrola. Kdo se ale těší, že z ulice zmizí hned následující den po nejzazším termínu prohlídky, bude pravděpodobně zklamán. Pravidla pro případný odtah vozu totiž dávají jeho majiteli ještě nějaký čas na nápravu.
Paragraf 19 odst. 2 písm. g) a h) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, totiž výslovně říká, že je „na dálnicích, silnicích a místních komunikacích zakázáno […] odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou“. Jinými slovy, ještě půl roku po propadnutí STK nesmí být vozidlo z veřejného místa bezdůvodně odtaženo.
Jiná situace ale nastává, pokud se auto na ulici promění ve vrak ještě dříve, než mu technická prohlídka propadne. A také tehdy, když uplyne i půlroční lhůta po jejím řádném termínu. „V obou těchto případech lze vyzvat provozovatele k odstranění vozidla ze silnice a po dvou měsících jej pak případně na jeho náklady nechat odtáhnout a ekologicky zlikvidovat, případně prodat v dražbě, jestliže jde o automobil jen s propadlou STK,“ upozorňuje Dlabola.
Zatímco snaha vystrnadit jiné motoristy z parkovacích míst před domem nemá oporu v zákoně, parkování aut před vjezdem na pozemek či do garáže naopak ano: „Pokud jde o parkování před vjezdem, to je výslovně zakázáno,“ konstatuje právník.
Může za to všeříkající věta v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) v paragrafu 27, odst. 1, písmena n): „Řidič nesmí zastavit a stát […] před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci.“
Ani v tomto případě však majitel garáže či pozemku nerozhoduje o tom, zda překážející auto bude z místa odtaženo. Takové rozhodnutí může učinit jen přivolaný policista, ať už státní nebo obecní.
