Johnson se svou cestou na Ukrajinu symbolicky vrátil ke své původní profesi. Před vstupem do politiky působil jako bruselský zpravodaj deníku The Daily Telegraph a později vedl konzervativní týdeník The Spectator.
Po odchodu z premiérské funkce se vrátil ke komentování veřejného dění jako autor sloupků pro bulvární deník Daily Mail a právě jeho válečné reportéry oslovil s nápadem připojit se k jejich cestě do válečné oblasti.
„Chtěl jsem na vlastní oči vidět frontovou linii a mluvit s ukrajinskými vojáky, kteří bojují ve válce, kterou si nevybrali. Mířil jsem do oblasti známé jako zóna smrti,“ popsal Johnson svou motivaci v dokumentu, který v pátek odvysílala britská stanice Channel 5.
Tvář, na kterou Ukrajinci nezapomněli
Zatímco západní politici z bezpečnostních důvodů obvykle navštěvují pouze Kyjev, Johnson podle britských médií strávil 72 hodin v blízkosti fronty na jihovýchodě Ukrajiny nedaleko Záporoží. Celá cesta byla o to riskantnější, že jako jeden z nejvýraznějších západních podporovatelů Ukrajiny a dlouholetý kritik Vladimira Putina patří v zemi k nejznámějším zahraničním tvářím.
Kvůli svému snadno rozpoznatelnému rozcuchanému účesu proto cestu absolvoval inkognito a většinu času nosil černou kuklu. Bez maskování ho ale místní poznávali okamžitě. Pro mnohé Ukrajince totiž dodnes zůstává klíčovým spojencem z prvních dnů invaze.
Není divu. Johnson patřil během svého premiérského mandátu k nejvýznamnějším spojencům Ukrajiny. Po zahájení ruské invaze v únoru 2022 několikrát navštívil Kyjev, prosazoval tvrdé sankce proti Rusku a jeho vláda patřila mezi první, které Ukrajině dodaly protitankové střely NLAW. Británie za jeho vlády rovněž rozšířila výcvik ukrajinských vojáků a později podpořila dodávky těžších zbraní.
Z fronty poslal vzkaz Západu
Dvaašedesátiletý expremiér během pobytu na frontě navštívil mimo jiné stanoviště protivzdušné obrany, polní nemocnice či dílnu, kde vojáci v improvizovaných podmínkách vyrábějí protipěchotní miny z plastových odpadních trubek a součástek z 3D tiskáren.
Při setkáních s vojáky i civilisty vystupoval především v roli novináře. Dělal si poznámky a vedl s nimi neformální rozhovory od průběhu bojů až po každodenní život ve válečné oblasti.
Sám Johnson uvedl, že dokument natočil proto, že Ukrajinu obdivuje a vede ho smysl pro spravedlnost. „Myslím, že jsem snad nikdy neviděl tak jednoznačný střet dobra a zla, správného a špatného. To, co Putin udělal, bylo naprosto zločinné,“ řekl o ruské invazi.
Dokument zároveň využil k výzvě západním spojencům, aby Ukrajině poskytovali větší podporu. „Na základě toho, co jsem viděl, směšně selháváme v plnění našich závazků a neposkytujeme Ukrajině pomoc, jakou potřebuje. Ukrajinci mohou vyhrát a vyhrají. Ale naše otálení a nerozhodnost dál způsobují nepředstavitelné lidské utrpení. Říkáme, že Ukrajinci bojují za nás všechny – tak proč je pořád necháváme na holičkách?“
Dokument rozdělil recenzenty, Moskva reaguje
Snímek po odvysílání rozděluje britské recenzenty. Zatímco deník The Telegraph mu udělil čtyři z pěti hvězdiček a ocenil, že Johnson natočil překvapivě střízlivý dokument s vážným poselstvím, deník The Guardian snímek zhodnotil jedinou hvězdou. Podle něj bývalý premiér svou přítomností jen odvádí pozornost od samotné války a dokument se mění spíše v další díl „Borisovy show“.
Na dokument už reagovalo i ruské velvyslanectví v Londýně. Ve svém prohlášení uvedlo, že snímek stojí především na osobních názorech Borise Johnsona, a připomnělo dlouhodobé tvrzení Moskvy, že to byl právě bývalý britský premiér, kdo v roce 2022 přispěl ke zmaření mírových jednání. Podle ruské strany tak nese osobní odpovědnost za pokračování bojů.
