Linda Fruhvirtová zpočátku zvládla působivým způsobem i obávaný přechod z juniorského do dospělého tenisu. Před čtyřmi lety ve svých sedmnácti ovládla turnaj v indickém Čennaí. Stala se první hráčkou narozenou v roce 2005 s titulem z elitního okruhu WTA.
Následující sezonu už postoupila do osmifinále grandslamového Australian Open. Její vzestup bral dech. Rychle vybojovala pozici v první světové padesátce, kde byla nejmladší tenistkou ze všech.
Nálepka zázračného fenoménu ale dokáže tížit a svazovat. Získat první úspěchy je jedna věc, jejich obhajoba v nízkém věku poté, co odezní moment překvapení, je však na úplně jiné úrovni náročnosti. Zvlášť, když se přidají i zdravotní problémy.
Po životní sezoně následoval postupný pád zpět do druhé stovky světového pořadí, tedy do džungle, kde nemáte nic jistého, nedostanete nic zadarmo a kde je třeba tvrdě dřít na živobytí a pokrytí nákladů.
Od konce ledna 2024 se Fruhvirtová s „jojo efektem“ potácí mezi 118. a 215. místem žebříčku WTA. Musí do náročných kvalifikací, objíždět menší turnaje, rvát se o každý bod.
„Celkově vás přemůže pocit, že vám to všechno trochu proklouzlo mezi prsty,“ přiznala nyní v rozhovoru pro oficiální web Roland Garros.
„Přemýšlíte, jestli jste některé věci nemohla zvládnout jinak, hlavně co se týče přístupu, nastavení v hlavě a způsobu uvažování,“ dodala.
Fruhvirtovou prý dlouho dusil pocit, že se její vývoj nejenže zastavil, ale dokonce vrátil o něco zpět.
„Myslím, že jsem na sebe byla příliš tvrdá, i když se mi dařilo. Teď ale věřím, že až se vrátím zpátky výš, zvládnu to lépe, protože už mám mnohem víc zkušeností,“ uvedla pražská rodačka, která 1. května oslavila jednadvacáté narozeniny.
„V roce 2023 to pro mě bylo poprvé, takže jsem vlastně nevěděla, jak s tím co nejlépe pracovat. Věřím ale, že jsem se během těch let strašně moc naučila. Málokdy jde všechno pořád jen nahoru. Každý zažívá vzestupy i pády,“ přiblížila změnu svého přístupu.
Obrovským povzbuzením je pro ni fakt, že podruhé za sebou dokázala zvládnout tříkolovou grandslamovou kvalifikaci. Po Australian Open, kde v lednu vypadla ve 2. kole, se jí velká věc podařila i nyní v Paříži. Poprvé od loňského dubna dokázala na antuce vyhrát tři zápasy po sobě.
„Znamená to pro mě moc. Určitě mám pocit, že jsem blíž průlomu než třeba před pár měsíci,“ řekla. „Cítím, že dělám pokrok a začínám víc věřit práci, kterou odvádím,“ dodala.
S nálepkou teen fenoménu, který vyhasl, se ale vyrovnává stále.
„Když už jednou poznáte, jaké to je být v top 50, hrát grandslamy a podobně, myslím, že nejtěžší je nechat minulost minulostí a soustředit se na to, co je před vámi. Čas totiž vrátit nejde,“ vysvětlila.
„Návrat bude strašně těžký. Ale pořád jsem strašně mladá, pořád jsem teprve na začátku. Spousta lidí se do top 50 za celou kariéru nikdy ani nedostane. Právě to si pořád připomínám – že když už jsem tam jednou byla, můžu se tam vrátit znovu,“ uzavřela.
Do Roland Garros, na kterém ještě nikdy neprošla do 2. kola, vyzve v úterý domácí favoritku Elsu Jacquemotovou.












