Téměř 60 procent sportovních klubů pozoruje u dětí nižší odolnost vůči stresu

Ve srovnání s průzkumem v roce 2024 se situace zhoršila. Zatímco před dvěma lety sníženou odolnost dětí vůči stresu pozorovalo 37 procent klubů, tentokrát jich bylo 58 procent. Patnáct procent jich odpovědělo „ano“, dalších 43 procent „spíše ano“.

„Výsledky mě upřímně znepokojují. To už není problém sportovních oddílů, ale celé společnosti. Jestli chceme zdravější, odolnější a sebevědomější generaci, musíme děti odmala vést k pohybu, nabízet jim příležitosti, a dostávat větší procento dětí a mládeže do organizovaného sportu. Zde získají dovednosti, které využijí po celý život, například také na pracovním trhu,“ komentoval výsledky předseda ČUS Jan Boháč.

Trenéři vnímají, že děti jsou méně psychicky odolné, hůře zvládají neúspěch, častěji ztrácejí motivaci nebo nechtějí jezdit na soutěže. Nemohou na ně mít takové nároky jako na jejich předchůdce třeba před deseti lety.

Promítá se to do toho, že i děti začleněné do organizovaného sportu přistupují k této aktivitě spíše rekreačně. „Trápí nás ztráta zájmu dětí o výkonnostní sport, chodí do oddílu jako do kroužku. Pozorujeme nižší motivaci na sobě více pracovat, účastnit se turnajů, bojujeme s častějšími absencemi na trénincích,“ uvedl Petr Synek ze Sokola Děhylov.

Podle ČUS právě organizovaný sport učí děti zvládat tlak, přijímat porážky, spolupracovat v kolektivu, budovat zdravé sebevědomí i vytvářet pevné sociální vazby. Tím obecně posiluje jejich psychickou odolnost.

„Pokud chceme zdravější a odolnější generaci, musíme vytvářet podmínky pro to, aby mohlo sportovat co nejvíce dětí bez ohledu na to, kde žijí nebo jaké mají rodinné zázemí. Zároveň musíme vytvořit systém, ve kterém trenér nebude na složité situace sám. Potřebuje dostupné metodické materiály, vzdělávání i možnost konzultace s odborníky. A hlavně dát trenérům společensky vyšší kredit,“ dodal Boháč.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}