Aktual.: 21.09.2026 10:37
Praha – Teplárny v Česku začínají postupně topit. Reagují tak na výrazný pokles teplot v tomto týdnu, kdy budou na většině území splněny podmínky pro zahájení vytápění. Termín zahájení topné sezony je tak podobný jako vloni a odpovídá průměru z posledních zhruba 15 let. ČTK o tom dnes informovalo Teplárenské sdružení. Uplynulá topná sezona byla intenzivnější než v předchozích letech, meziročně byla chladnější o 4,9 procenta.
První teplárny začaly přitápět zejména po ránu a večer v minulém týdnu. Šlo především o horské lokality na západě a severu Čech a na Vysočině. V následujících dnech by se měly postupně podle lokálních klimatických podmínek přidávat i ostatní teplárny.
„Teplárny jsou tradičně připravené zajistit zákazníkům tepelný komfort, jakmile to bude vývoj venkovní teploty vyžadovat. Očekáváme, že se tak stane v průběhu dnů,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Jiří Vecka.
Topná sezona podle něj letos začíná prakticky ve stejném termínu jako loni a její začátek odpovídá dlouhodobému průměru. Průměrně začínají od roku 2010 radiátory hřát po 20. září, letošní začátek topné sezony tedy bude průměrný. Stejně se začínalo celorepublikově topit i vloni. Září je totiž typické velkým rozptylem teplot. V září 2010 se například topilo už od začátku měsíce, ale v roce 2023 se v září netopilo vůbec a ochladilo se až v polovině října.
Teplárny upozornily na to, že v případě babího léta v závěru září nebo na začátku října, může být vytápění přerušeno. Teplárny vytápění přeruší, jakmile stoupne průměrná denní teplota ve dvou dnech nad 13 stupňů a předpověď hlásí další oteplení.
Poslední topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních 15 let pak o 3,2 procenta.
V příštím roce teplo zřejmě zdraží. Důvodem je podle tepláren letošní změna výkladu daňového osvobození paliv pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které stát nově umožňuje využít pouze v rozsahu tepla dodávaného domácnostem. Například nemocnice nebo školy si kvůli tomu podle sdružení mohou připlatit za teplo desítky až stovky tisíc korun za rok.
Podle ministerstva financí celní správa musela při změně výkladu zohlednit rozhodnutí soudů. Cenu tepla pro domácnosti by to však podle úřadu nemělo ovlivnit, protože na dodávky tepla z kogenerace pro domácnosti se výklad celní správy nezměnil. Teplárny k tomu ovšem uvedly, že v bytových domech může být část tepla dodávána do prostor využívaných pro komerční činnost, a nelze tak často jasně odlišit teplo dodané domácnostem.
„Platí, respektive s Teplárenským sdružením bylo dohodnuto, že se subjektům správce daně snaží v individuálních případech maximálně vycházet vstříc ve vztahu k tomu, aby se provozovatelé kogenerace nedostávali do důkazní nouze při rozpočítávání tepla mezi domácnosti a zbylé odběratele,“ dodal mluvčí ministerstva financí David Polák.
Teplárny v Česku procházejí postupnou transformací. Podle dat za rok 2025 bylo zhruba 47 procent tepla vyrobeno z uhlí, které je tak stále dominantním zdrojem pro produkci tepla. Jeho podíl ale postupně klesá a v příštích letech by měl tento proces podle sdružení ještě zrychlit.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}