„Po minulé sezoně by tomu nikdo neuvěřil,“ kroutí hlavou klubová legenda Miroslav Matušovič, bývalý útočník a ligový šampion s Baníkem z roku 2004.
Ostravané v devíti zápasech jarní části první ligy jen dvakrát vyhráli, dvakrát remizovali a pětkrát prohráli.
Dvě kola před koncem základní části si zahrávají s ohněm. Jsou předposlední, jen o dva body před Duklou. Naopak na únik z barážových příček Baník ztrácí sedm bodů.
Před veledůležitým zápasem proti Bohemians rozebral Matušovič situaci Slezanů v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zastavil se i u dvou zvláštních trenérských výměn v průběhu sezony.
Jak jste říkal, po minulé sezoně by takovému propadu nikdo neuvěřil. Baník je po uši v boji o záchranu.
Tím, jak se Baníku v minulém ročníku dařilo, jací hráči tam byli a jak na sebe poutali pozornost nejen individuálně, ale i týmově, tak najednou je to jinak. Ani v těch nejčernějších snech s tím nikdo nepočítal.
Na podzim se propad vysvětloval hlavně odchodem čtveřice stěžejních hráčů Ewertona, Tomáše Riga, Erika Prekopa a Matěje Šína. Ale proč trvá až dodnes?
Tohle pořád nějaký malinký vliv má, ale už ne ten zásadní. Na podzim se tým možná ještě nestihl sehrát, nicméně na jaře už se měla jednoznačně ukázat kvalita. Mělo to být lepší a lepší, což není vidět. Těch příčin je více a je vidět, že to hráče semlelo. Mají to v hlavě, protože v předešlé sezoně byli zvyklí hrát o něco úplně jiného.
Psychiku teď vidíte jako hlavní problém špatných výkonů při poslední šňůře porážek v Jablonci, se Slavií a v Hradci?
Ano, je to problém hlavně psychického rázu. Ti hráči mají kvalitu, kterou už ukázali i v jiných klubech, přece najednou nezapomněli, jak se přihrává nebo zpracovává balon. Ale Baník podcenil posílení kádru na podzim, na jaro už teda adekvátní posily přišly, jenže neklape to. Do toho máte změny trenérů. Dlouho se pochybovalo o tom, jestli je Tomáš Galásek ten správný. Přišel Ondřej Smetana a je to pořád stejné.
Vy jste věřil, že s jeho nástupem se Baník zvedne?
Nemám vůbec nic osobně proti Ondřeji Smetanovi, ale říkal jsem si, že pokud už měníme trenéra Galáska, tak přijde „větší jméno“, než přišlo. Galáska bral Baník jako neskutečně hodného a dobrého člověka, který toho ve fotbale hodně dokázal, ale z jeho vyjádření bylo znát, že to není to pravé ořechové, že má na takovou štaci asi ještě čas. Čekal jsem pak příchod zkušenějšího trenéra, který v takové situaci umí pracovat.
Myslíte v boji o udržení?
Ano. Trenéra, který ví, že jste dole, že hrajete o všechno a že se jde do klubu s obrovskou fanouškovskou základnou, kde se úspěch chce okamžitě.
Nečekal jste i příchod většího motivátora? Často se o tomhle při boji o záchranu mluví, kdežto z trenéra Smetany na první dobrou taková energie nejde.
Přesně tak. Opakuju, že to není nic proti trenérovi Smetanovi, ale co jste pojmenoval, vnímáme asi všichni. To, co jsme viděli u Galáska, vidíme u Smetany. Měl přijít nějaký borec, který po 90 minut udělá takový koučink, že ze zápasu jde absolutně vyčerpaný. Borec, který má neskutečnou autoritu, že když přijde do šatny, tak byste slyšeli spadnout špendlík. Myslel jsem, že přijde trenér typu Franty Straky nebo Petra Rady.
Opravdu?
Měl přijít hecíř, který hráče dokáže zbláznit a dodá jim sebedůvěru, že kvalitu mají. Zároveň za sebou má nějaké úspěchy. Chápu, že v Ostravě se tohle asi nenosí, že zmiňuju trenéry z Čech nebo ze Sparty. Ale Frantu Straku i Petra Radu znám a za mě jsou to trenéři, kteří to poblázní, přinesou okamžitý efekt. V Baníku teď totiž nejde o to, že byste měl něco budovat.
Neuvědomil si Baník pozdě, že hraje o záchranu?
Myslím si, že pořád věřili, že se to v počátečních zápasech jara zlomí a že to prostě půjde. Že tým bude mít kvalitu s příchodem Abdallaha Gninga, Václava Jurečky a ostatních. Každý nese na té sezoně kus viny, smíchalo se to dohromady. Mírné podcenění ze strany vedení na přestupovém trhu, pak ten trenér, jenž kluky nestrhne, a hráči, kteří jsou hlavou dole.
Jak teď vidíte vyhlídky a šance Baníku?
V základní části ještě hraje doma s Bohemkou a Plzní, není to lehký los. Bohemce vyhovuje, že může hrát na brejky, má na to typy hráčů. Pro Baník to nebude nic jednoduchého, ale vzhledem k tomu, co jsem v klubu zažil, věřím, že bude hrát v sobotu ve 12 hráčích. Fanoušci se dávají dohromady, legendy posílají vzkazy do kabiny, aby se věřilo. Nicméně mírnější výhoda, co se týče hlavy, je na straně Bohemky. Baník jednoznačně musí.
Opře se o fanoušky i v nadstavbové skupině o záchranu, případně baráži? Teď už vlastně každý týden půjde o všechno.
Je to jeho největší výhoda oproti ostatním v tom souboji o udržení. Možná to někomu přijde omleté, pořád se to zmiňuje, ale tak to prostě je. Fanoušci na Baníku jsou neskuteční, jezdí s týmem ve velkém i ven. To ostatní nemají.
Když Baník sestoupil před deseti lety, byl v úplně jiné situaci. Nebyl zajištěným klubem jako dnes. Umíte si ho představit ve druhé lize?
Ani na to nechci myslet. Liga bez Baníku není liga, on tam v uvozovkách musí být. Má tam být. Před deseti lety by tomu možná taky nikdo nevěřil, ale stalo se. Tehdy byl problém ve vedení klubu, s penězi. Fanoušci to vnímali, nešli moc za vedením. Teď je to jiné a i kvalita v kádru je. Jsem přesvědčený, že se Baník zachrání.
Jak vnímáte to, že v úterý nastoupí ještě v semifinále MOL Cupu proti Karviné? Vzhledem k tomu, že druhou dvojici tvoří Jablonec a Mladá Boleslav, šance na trofej není malá, že?
Je docela velká. Pro Baník by bylo ideální vyhrát pohár a v lize se tak nějak v poklidu zachránit. (úsměv) Ale asi každý rozumný člověk chápe, že se Baník bude více soustředit na ligu. Na druhou stranu stejně z pozice hráče jdete do každého zápasu naplno. Je otázka, jakou sestavu tam trenér pošle. Důležitější je záchrana, ale ta šance v poháru žije. Přeju Baníku obojí.
Na závěr ještě odbočka k vaší trenérské kariéře. Také u vás, v třetiligových Hranicích na Moravě, bojujete o záchranu. Před týdnem jste potrápili lídra tabulky Třinec, jak jste na tom?
Nemáme široký kádr jako týmy nahoře. Náš největší problém je, že máme hodně hráčů mimo. Extra jsme neposílili, máme nějaké svoje možnosti a když nám vypadne tři až pět kluků, je to znát. Jsou to kolena, virózy, angíny, odražená pata. Člověk si říká, že to snad ani není možné, a čeká, až se to vrátí. Hráli jsme v Třinci, který doma dva a půl roku neprohrál, a drželi jsme se. Je to jako v tom Baníku, já se klukům snažím dodávat sebevědomí, aby si věřili. Nějaká síla tady pořád je. Chceme důstojně bojovat o každé další body a dnes doma proti Hodonínu potvrdit výkon z minula.
