Nedávná událost v okolí Helsinek ukázala, jak vypadá finská připravenost v praxi. Poté co zahraniční rozvědka varovala před drony s výbušninami, musely úřady varovat přes milion obyvatel.
„Museli jsme poslat varovnou zprávu 1,2 milionu Finů v okolí Helsinek, aby vyhledali úkryt,“ uvedl Kuusela s tím, že šlo o rušné ráno, ale zároveň o dobrou příležitost otestovat systémy.
Incident podle něj odhalil i technologické limity aplikace, která má na hrozby upozorňovat.
„Uvědomili jsme si, že je na každém jednotlivci, aby si aplikaci skutečně stáhl… nyní se musíme v technologii vrátit zpět a kromě aplikace využívat i tradiční SMS zprávy,“ vysvětluje. Navíc se tak podle něj alarm dostane i ke starší generaci, která není v používání chytrých telefonů tak zběhlá.
Rusko je trvalá hrozba
Podle Kuusely se finské vnímání Ruska po invazi na Ukrajinu v základu nezměnilo, protože Rusko bylo pro zemi vždy hlavní potenciální hrozbou. Skutečným zlomem však byly požadavky Kremlu z prosince 2021 na reorganizaci evropské bezpečnosti a zastavení rozšiřování NATO.
„V tu chvíli jsme ve Finsku začali bít na poplach a my jsme si uvědomili, že s takovouto administrativou v Kremlu nemůžeme mít funkční vztahy,“ vysvětlil Kuusela důvod, proč Finsko udělalo v otázce vstupu do aliance „otočku o 180 stupňů“.
Finsko se nyní nachází ve stavu neustálé konfrontace, kterou Kuusela neoznačuje za ojedinělé incidenty, ale za trvalý stav. „Je to téměř totální válka v kyberprostoru, kde dochází k neustálým útokům,“ popsal situaci, která zahrnuje rušení GPS, stínovou flotilu v Baltském moři i zneužívání nelegální migrace k tlaku na hranice.
Evropské deficity a varování před „finlandizací“
Kuusela se kriticky vyjádřil k úrovni evropské obrany, která podle něj po třech desetiletích snižování stavů armád není adekvátní. Pro dosažení cílů NATO by podle propočtů bylo zapotřebí investovat v průměru 4–5 % HDP.
Evropě podle něj chybí klíčové schopnosti, které nyní zajišťují USA, jako jsou strategická přeprava, doplňování paliva za letu nebo systémy hlubokého přesného úderu typu Tomahawk.
V souvislosti s debatami o možném budoucím uspořádání na Ukrajině Kuusela odmítl termín „finlandizace“. Přestože Finsku po druhé světové válce pomohl přežít, znamenal ztrátu suverenity a vliv Sovětského svazu na politické rozhodování.
„Na toto období nejsme hrdí… věřím v to, že Ukrajina zůstane nejen nezávislou, ale i suverénní zemí,“ zdůraznil Kuusela a dodal, že by bylo „historickou chybou“, kdyby Ukrajinci ztratili možnost rozhodovat o svém osudu.
Nová fáze pomoci Ukrajině
Finsko nyní mění strategii podpory napadené země. Poté co vyčerpalo část svých skladových zásob (v hodnotě zhruba tří miliard eur), přechází k přímé výrobě pro Ukrajinu a plánuje společnou produkci. „Máme velký zájem těžit z ukrajinského know-how a inovací, například v oblasti dronů, a začít vyrábět ve Finsku,“ uvedl tajemník.
Zároveň však přiznal, že podpora Ukrajiny naráží na ekonomické limity demokratických vlád. „Lidé začínají ve svém každodenním životě pociťovat, že omezujeme veřejné služby a životní náklady jsou vyšší… na to musí politici dbát, pokud chtějí být znovu zvoleni,“ uzavřel Kuusela s tím, že základem každé obrany musí být solidní a stabilní ekonomika.
Finsko-ruské vztahy jsou v současnosti na bodě mrazu. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Finové po dekádách neutrality definitivně vzdali své neangažovanosti a vstoupili do Severoatlantická aliance.
Veškeré hraniční přechody na více než tisíc kilometrů dlouhé hranici jsou nyní uzavřeny a cestování mezi oběma státy po zemi je tak momentálně nemožné.
