Po celém Izraeli se ve středu konají pietní akce. Jedna z hlavních proběhne na místě hudebního festivalu Nova u hranice s Pásmem Gazy, kde útočníci 7. října 2023 zabili 348 lidí. Další připomínku obětí hostí Náměstí rukojmích v Tel Avivu.
Útok Hamásu a jeho spojenců zůstává nejkrvavějším dnem v izraelské historii. Ozbrojenci tehdy zabili přibližně 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Následná izraelská vojenská operace si podle tamního ministerstva zdravotnictví, které kontroluje Hamás, vyžádala přibližně 74 tisíc palestinských obětí. Údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, OSN je však považuje za věrohodné. Podle zahraničních nevládních organizací tvoří civilisté více než 80 procent obětí.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že se letošních pietních akcí zúčastní osobně. „Jsem dnes v Izraeli, abych vzdal hold obětem událostí ze 7. října. V ten den spáchal Hamás nejhorší antisemitský masakr od holokaustu a o život přišlo 51 francouzských občanů,“ uvedl na síti X.
Letošní výročí je první, kdy v Pásmu Gazy nezůstávají žádní izraelští rukojmí. Hamás v rámci dohod propustil přeživší a předal těla zemřelých výměnou za Palestince držené v izraelských věznicích. Pozůstatky posledního rukojmího izraelské síly nalezly a přivezly z Gazy letos v lednu.
Pieta se zároveň koná pouhých 20 dní před prvními izraelskými parlamentními volbami od útoků. Hlasování se do značné míry proměnilo v hodnocení dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua a jeho odpovědnosti za bezpečnostní selhání z října 2023.
Netanjahu odmítl osobně převzít odpovědnost za selhání bezpečnostních složek a dlouhodobě čelí kritice kvůli odporu k nezávislému vyšetřování okolností útoku. Podle průzkumu Izraelského institutu pro demokracii označilo 68 procent izraelských Židů události ze 7. října za velmi nebo poměrně důležitý faktor při rozhodování, koho ve volbách podpoří.
Letošní výročí je zároveň první od uzavření příměří z 10. října 2025, které zprostředkovaly Spojené státy. Dohoda zastavila rozsáhlé pozemní boje, nedokázala však ukončit izraelské údery ani vyřešit otázku odzbrojení Hamásu.
Izrael si po uzavření dohody ponechal kontrolu nad přibližně 53 procenty Pásma Gazy a od té doby ji rozšířil téměř na dvě třetiny území. Hamás kontroluje zbývající část, kde přibližně dva miliony lidí žijí převážně v provizorních přístřešcích a poškozených budovách.
Takzvaná Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa představila několik plánů na obnovu Gazy. Návrhy však podle kritiků dostatečně neřeší vlastnická práva Palestinců, kteří přišli o své domovy, a plnou podporu jim nedává ani Izrael, ani Hamás.
Jednání tak zůstávají na mrtvém bodě. Izrael požaduje úplné odzbrojení Hamásu jako podmínku dalšího stažení svých sil. Hamás tvrdí, že je ochoten přistoupit na postupný proces odzbrojení, odmítá ale složit zbraně, dokud budou izraelské útoky pokračovat.
Izrael mezitím pokračuje v náletech na Pásmo Gazy. V posledních měsících při nich zahynulo několik příslušníků Hamásu, ale podle místních zdravotnických úřadů také mnoho civilistů. Od uzavření příměří v říjnu 2025 podle nich zemřelo více než 1400 Palestinců. Izraelská armáda ve stejném období eviduje pět padlých vojáků.