Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
Trump nazval Si Ťin-pchinga „skvělým vůdcem“ a „přítelem“, zatímco Tchaj-peji poslal varovný vzkaz. „Nechci, aby někdo vyhlásil nezávislost, a chápejte, my pak museli jet patnáct tisíc kilometrů, abychom šli do války,“ řekl americký prezident stanici Fox News po rozhovorech v Číně.
Obě strany by podle něj měly vychladnout. „Nechceme, aby si někdo řekl: ,Vyhlásíme nezávislost, protože nás podporují Spojené státy‘,“ dodal Trump, který podle komentátorů do určité míry převzal rétoriku samotného Pekingu.
Zároveň zopakoval své tvrzení, že Tchaj-wan „ukradl“ americký polovodičový průmysl a měl by přesunout veškerou svou výrobu čipů na americkou půdu. Ostrov, který vyrábí drtivou většinu polovodičů, se ale tohoto kroku obává, protože USA by podle něj mohly ztratit zájem o zajištění jeho bezpečnosti, napsal list The Japan Times.
Podle některých komentátorů šéf Bílého domu překročil pomyslnou červenou linii, když narušil politiku Washingtonu uplatňovanou vůči ostrovu půl století. Podle blízkých poradců Trumpa je nejzásadnějším výsledkem schůzky zvýšené riziko čínské invaze na Tchaj-wan v příštích pěti letech. „Si se snaží dostat Čínu do nové pozice, kde říká: ‚Nejsme na vzestupu. Jsme vám rovni. A Tchaj-wan je náš‘,“ řekl serveru Axios jeden z poradců.
„Dar“ pro Peking
Americký lídr dal „dar“ čínskému vůdci, jenž se snaží podkopat ostrovní vládu, píše v komentáři list The New York Times (NYT). Tchajwanský prezident Laj Čching-te a jeho strana se již nemohou spoléhat na „bezpodmínečnou shovívavost“ ze strany Spojených států, poznamenaly podle NYT k výsledku summitu čínské režimní noviny Global Times.
Analytik amerického think tanku Brookings Institution Ryan Hass si myslí, že Trump „zvýšil riziko konfrontace“, protože jeho „viditelné sympatie k Si Ťin-pchingově kritice Tchaj-wanu povzbudí Peking k zesílení tlaku na Tchaj-pej“.
„Trumpova veřejná otevřenost k vyjednávání s Pekingem o postoji USA k Tchaj-wanu bude fungovat jako diplomatický ekvivalent toreadora mávajícího červeným hadrem před býkem. Způsobí, že Peking zintenzivní své úsilí otestovat hranice toho, co může získat v podobě oslabení amerického závazku vůči tchajwanské bezpečnosti,“ míní expert.
Někteří experti ale Trumpova slova zlehčují. „Musíme mít na paměti, že má tendenci říkat spoustu věcí – někdy si sám do 24 hodin protiřečit – v daném okamžiku, na základě toho, co nedávno slyšel nebo s kým mluvil. Očekávám, že i přes nedávná prohlášení se Trumpova administrativa bude řídit dlouhodobou politikou USA,“ řekl deníku Guardian vedoucí pracovník Globálního tchajwanského institutu J. Michael Cole.
Na Tchaj-wanu vyvolaly výroky šéfa Bílého domu emoce, přičemž jeho vedení zdůraznilo, že nevidí důvod k formálnímu vyhlášení nezávislosti. „Tchaj-wan je demokratická, suverénní a nezávislá země, která není podřízena Čínské lidové republice,“ zopakovalo tamní ministerstvo zahraničních věcí.
Washington tradičně prohlašuje, že formální nezávislost Tchaj-wanu „nepodporuje“, ale zároveň se dosud vyhýbal tomu, aby takový krok „odmítal“. Americké vlády se snaží udržovat v této citlivé otázce křehkou rovnováhu v souladu s taktikou strategické nejednoznačnosti, připomíná server BBC News.
Bývalý prezident Joe Biden ale dvakrát prohlásil, že USA budou bránit Tchaj-wan v případě čínského útoku, čímž se zřejmě stejně jako nyní Trump odchýlil od této strategie, podotkl britský server.
Zákonná povinnost posílat zbraně
V roce 1979 USA navázaly diplomatické vztahy s Pekingem a přerušily formální vztahy s Tchaj-wanem, čímž uznaly politiku „jedné Číny“. Ve stejném roce ale ve Spojených státech prošel klíčový Zákon o vztazích s Tchaj-wanem, který stanoví, že Američané „poskytnou Tchaj-wanu zbraně obranného charakteru“, což se následující dekády také dělo.
Legislativa rovněž uvádí, že mír v této oblasti je v zájmu USA a že si Spojené státy udržují kapacitu „odolat jakémukoli použití síly či jiným formám nátlaku, které by ohrozily bezpečnost nebo sociální či ekonomický systém“ Tchaj-wanu. Zákon také potvrzuje závazek Spojených států k ochraně lidských práv obyvatel ostrova.
Norma dále uvádí, že „rozhodnutí Spojených států navázat diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou vychází z očekávání, že budoucnost Tchaj-wanu bude určena mírovými prostředky a že jakékoli úsilí o určení budoucnosti Tchaj-wanu jinými než mírovými prostředky, včetně bojkotů nebo embarg, je považováno za hrozbu pro mír a bezpečnost oblasti západního Pacifiku a za vážné znepokojení Spojených států“.
Sám Trump loni v prosinci vztahy mezi USA a ostrovem ještě posílil, když podepsal zákon o implementaci záruk vztahů s Tchaj-wanem. Ten vyžaduje, aby americké ministerstvo zahraničí alespoň jednou za pět let přezkoumalo a aktualizovalo pokyny, jak američtí úředníci komunikují s ostrovem.
Legislativa navázala na kroky podniknuté v roce 2021 za předchozí Trumpovy administrativy, kdy tehdejší ministr zahraničí Mike Pompeo zrušil omezení oficiálních kontaktů mezi USA a Tchaj-wanem, která platila od roku 1979.
Šéf Bílého domu tak signalizoval trvalý závazek Washingtonu vůči ostrovu, podotkl magazín Modern Diplomacy s tím, že norma umožňuje častější kontakty mezi tchajwanskými představiteli a americkými federálními agenturami. Pro Tchaj-wan to znamenalo posílení bezpečnostních záruk i mezinárodního postavení.
Někteří pozorovatelé teď v nejnovějších Trumpových výrocích vidí možnou zdrženlivost. Šéf Bílého domu přitom tvrdí, že se „nic nezměnilo“, pokud jde o politiku USA vůči Tchaj-wanu, a dokonce vyjádřil touhu hovořit přímo s tamním prezidentem.
Laj ve středu při příležitosti výročí dvou let ve funkci prohlásil, že kdyby dostal možnost s Trumpem mluvit, řekl by mu, že Čína podkopává mír a nikdo nemá právo „anektovat“ ostrov, což vyvolalo v Pekingu vlnu nevole. V posledních skoro padesáti letech se jednání prezidentů USA a Tchaj-wanu neuskutečnilo.
Tchaj-pej doufá v prohloubení vztahů s Washingtonem a zdůrazňuje, že dodávky zbraní jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu.
Odklad vojenského balíčku
USA zůstávají nejmocnějším spojencem Tchaj-wanu a největším dodavatelem vojenské techniky. Bílý dům i Kongres koncem loňského roku schválily jeden z historicky největších balíčků v hodnotě 11,1 miliardy dolarů (232,7 miliardy korun), další masivní dodávka však nabírá zpoždění.
Skupina amerických senátorů na Trumpa před odletem do Pekingu naléhala, aby pokročil s odkládaným prodejem zbraní v hodnotě 14 miliard dolarů (asi 290 miliard korun). Návrh už několik měsíců leží na americkém ministerstvu zahraničí a zákonodárci Trumpa žádají, aby jej předal Kongresu.
Amerika již dříve odložila vojenské balíčky před schůzkami s čínskými vůdci, tchajwanští představitelé však budou hluboce znepokojeni, pokud bude odklad delší než několik týdnů po summitu, poznamenal list The Economist. „Možná to udělám. Možná to neudělám. Záleží to na Číně. Upřímně řečeno, je to pro nás velmi dobrý vyjednávací tah,“ řekl prezident Fox News.
Po návštěvě Číny uvedl, že o realizaci prodeje rozhodne sám. Dodal, že se Si Ťin-pchingem o této věci diskutovali „velmi podrobně“. Prezident Ronald Reagan se přitom v roce 1982 v rámci několika záruk zavázal, že USA s Pekingem nebudou vyjednávat o prodeji zbraní Tchaj-wanu. Nyní ale Trump na dotaz novinářů odpověděl, že od 80. let se ušla „dlouhá cesta“.
Čínští představitelé tvrdí, že Spojené státy a Čína již v minulosti dosáhly dohody, kodifikované ve třetím společném komuniké USA a Číny z roku 1982, že Washington nebude ostrovu prodávat zbraně donekonečna a že v průběhu času dodávky sníží.
Reagan nicméně v interním prezidentském memorandu uvedl, že „rozhovory vedoucí k podpisu komuniké byly založeny na jasném porozumění, že jakékoli snížení prodeje zbraní závisí na míru v Tchajwanském průlivu a na kontinuitě Čínou deklarované ,základní politiky‘, (tedy) snahy o mírové řešení tchajwanské otázky“.
„Mnoho pozorovatelů před Trumpovou návštěvou Pekingu předpokládalo, že čínská výzva Washingtonu k pozastavení dodávek zbraní je ve skutečnosti blaf, protože ,čínská strana velmi dobře ví, že Američané jsou povinni Tchaj-wan vyzbrojit pro jeho obranu‘,“ napsala v komentáři pro web Le Monde hongkongská korespondentka Florence de Changy.
Nezávislost „de facto“
Čínská touha po „znovusjednocení“ sahá hluboko do historie a Peking tento vývoj považuje za „nezastavitelný“. V roce 1949 se na Tchaj-wan po porážce v občanské válce přesunula vláda Čínské republiky vedena nacionalistickým vůdcem Čankajškem. Ve stejném roce vyhlásil na pevninské Číně komunista Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku.
Tchaj-wan od té doby funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Demokracie se na ostrově etablovala v 80. letech po dekádách autoritářské vlády nacionalistů. Drtivá většina států světa sice oficiálně neuznává Tchaj-wan jako nezávislý stát, udržují s ním ale obchodní a kulturní styky. Oficiální diplomatické vztahy má pouze se dvanácti zeměmi.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Ve svém zákoně proti secesi, který byl zaveden v roce 2005, uvádí, že si přeje „mírové znovusjednocení“ s ostrovem.
Přestože válka není preferovanou volbou, asijská velmoc opakuje, že použití síly má v záloze a blokáda ostrova je reálnou hrozbou. Většina expertů se domnívá, že formální vyhlášení nezávislosti tchajwanskou vládou by tuto reakci vyvolalo.
Současného tchajwanského prezidenta Peking považuje za separatistu od dob, kdy v dřívějších projevech vyzýval k „národní jednotě“ a argumentoval, že Tchaj-wan je plnohodnotnou zemí. Laj Čching-te nicméně odmítá, že by usiloval o konflikt a tvrdí, že mu jde hlavně o obranu ostrova.
V posledních letech Čína stupňuje různé formy tlaku na ostrov, a to prostřednictvím vojenských cvičení simulujících blokády, diplomatické izolace a války v šedé zóně, kdy pravidelně vysílá válečné lodě a stíhačky do blízkosti tchajwanských vod a vzdušného prostoru, popisuje provokace BBC.
Si Ťin-pching minulý týden Trumpovi sdělil, že otázka Tchaj-wanu je ve vzájemných vztazích vůbec nejdůležitější a varoval, že nesprávné řešení by mohlo vést ke konfliktu. Tchaj-pej nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé.
Ostrov má s Čínou úzké ekonomické a kulturní vazby a trpí vlastními vnitrostátními spory. Politici z nacionalistického Kuomintangu, který je pro udržování vztahů s Pekingem, viní Laje z potírání opozice a používání autoritářských metod. Na druhé straně zase panují obavy, že opozice vedená nacionalisty je ovlivňována Pekingem a tajně prosazuje čínskou agendu v zákonodárném sboru.
Většina obyvatel Tchaj-wanu změnu nechce
Z dřívějších průzkumů vyplynulo, že většina Tchaj-wanců si přeje zachovat status quo – což znamená ani sjednocení, ani formálně vyhlásit nezávislost. Tento názor podporuje v poslední dekádě i vláda pod vedením Demokratické pokrokové strany (DPP). „V podstatě se jedná o způsob, jak prosazovat suverenitu Tchaj-wanu a zároveň zajistit, aby nepřekročil čínskou červenou linii,“ píše v analýze BBC.
Prezident ani vláda nemohou sami o sobě nezávislost vyhlásit. Tchajwanský parlament by nejprve musel schválit ústavní dodatek, který by pak musela podpořit v referendu většina občanů.
Trumpovy překvapivé výroky po schůzce se Si Ťin-pchingem přišly v době, kdy se ostrovní vládě po měsících sporů s opozicí podařilo prosadit v parlamentu dodatečný obranný rozpočet ve výši přibližně 25 miliard dolarů (524,44 miliardy dolarů) na financování dvou nejnovějších amerických zbrojních balíčků.
Kuomintang nejspíš využije napětí k tomu, že bude zdůrazňovat, že ostrov již nemůže spoléhat na americkou podporu a potřebuje usilovat o užší vztahy s Pekingem. Nacionalisté si tak budou snažit zvýšit šance v listopadových místních volbách a v prezidentských volbách v roce 2028, poznamenal Economist.
Podle Guardianu se vláda s opozicí shodují jen na tom, že se Tchaj-wan nesmí stát pěšákem mezi supervelmocemi – ačkoli se strany neshodují na příčinách ani řešeních. Opozice se tento týden pokusila odvolat prezidenta Laje. Zákonodárci hlasovali pro impeachment v poměru 56 ku 50, k překročení zákonem stanovené hranici však bylo třeba 76 hlasů. Návrh tak spadl pod stůl.
Nejistota u asijských spojenců
Trumpovy náznaky možného obchodování s bezpečnostními zájmy jednoho ze svých partnerů mohou mít důsledky i v jiných zemích a otřást důvěrou v USA nejen v Tchaj-peji, ale u řady dalších amerických spojenců.
Někteří japonští činitelé už vyjádřili obavy, že jakákoli změna politiky USA ohledně Tchaj-wanu by měla hluboké dopady na Tokio a celý region.
Premiérka Sanae Takaičiová se snažila tyto obavy zmírnit, když uvedla, že jí Trump zavolal a nabídl „podrobné vysvětlení“ jednání se Si Ťin-pchingem, ačkoli odmítla sdělit podrobnosti. Tokio v loňské zprávě varovalo, že možnost vzniku „vážné situace“ podobné ruské válce na Ukrajině ve východní Asii „nelze vyloučit“, připomíná server Japan Times.
Čínsko-japonské vztahy se prudce zhoršily poté, co Takaičiová loni v listopadu v parlamentu pronesla, že Japonsko by mohlo nasadit své síly v rámci práva na kolektivní sebeobranu v případě, že by došlo na nejhorší scénáře, jako je námořní blokáda Tchaj-wanu, protože by to ohrozilo přežití země. Peking vyjádření ostře kritizoval a spustil řadu odvetných nástrojů v diplomatické i ekonomické oblasti.
Američtí spojenci v regionu by mohli v obavách z pasivity USA v případě konfliktu začít usilovat o agresivnější opatření k zajištění vlastní bezpečnosti včetně nuklearizace.
Dva klíčoví partneři USA, Japonsko a Jižní Korea, již zvyšují své výdaje a posilují svůj domácí obranný průmysl a zároveň prohlubují bezpečnostní partnerství s dalšími regionálními partnery. Japonsko také nedávno upravilo desítky let trvající zákaz vývozu obranného materiálu, upozornil think tank Chatham House.
