„Jsem evropský nerd, věřím ve velké projekty,“ prohlásil v úterý Stubb před plným hledištěm ve Španělském sále na konferenci Evropa jako úkol. „Potřebujeme rozšířit a prohloubit EU, potřebujeme více Evropy: kvůli bezpečnosti, zahraniční politice, rozšíření vnitřního a finančního trhu, kvůli výzkumu a rozvoji.“
Novými členy unie by podle něj mohly být státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny nebo Moldavska. S úsměvem potom zmínil „kolegy ze Skandinávie“ jako Norsko a Island či Velkou Británii, která z EU po referendu na konci minulé dekády odešla.
Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které v současnosti existuje příležitost. Okno pro ni se však může brzy – zhruba do pěti let – uzavřít.
„První fáze je krize, druhá fáze je chaos a třetí fáze jsou suboptimální řešení. Ale to nijak nesnižuje fakt, že Evropa a Evropská unie jsou myslím tím největším projektem, který se nám podařil za posledních 80 let,“ pochválil Evropany.
„Máme největší dělostřelectvo v Evropě“
Hlava finského státu mluvila také o roli Evropy v obraně. „Jedna z klíčových zpráv je jasná: Evropa musí posílit své kapacity v oblasti obrany a bezpečnosti,“ uvedl Stubb a dodal, že jeho země má přes 60 stíhaček F-18, koupila 64 letounů F-35, má střely dlouhého doletu pro vzduch, pevninu i moře.
„Modernizovali jsme letectvo i námořnictvo a modernizujeme i pozemní síly. Spolu s Polskem máme největší dělostřelectvo v Evropě,“ dodal Stubb, který se zamýšlel nad Evropou jako myšlenkou i politickým projektem postaveným na míru, prosperitě, bezpečnosti a stabilitě.
Vzpomněl také Rusko, kvůli kterému je kontinent pod bezpečnostním tlakem z východu, a zmínil, že Evropa má nástroje k tomu, aby si zajistila svou bezpečnost sama. Jako zbraně se podle něj používají i obchod, technologie či energie.
Je rozšíření EU reálné?
V současné době má Evropská unie hned devět kandidátských zemí, které usilují o členství: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina. Každá z nich je v jiné fázi přístupového procesu.
„Mezi nejvíc pokročilé a nejvíce progresivní ve vyjednáváních řadím Černou Horu a Albánii. Zejména to platí v případě Černé Hory, kde se otevírá jeden klastr za druhým a uzavírají se vyjednávání, obě zmíněné země jsou ale na technické úrovni dobře připraveny,“ vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.
„Myslím, že v horizontu třeba dvou, tří, čtyř let je reálná možnost, že by mohly vstoupit do Evropské unie a dát novou krev do žil evropskému projektu, který dlouho stagnoval,“ míní Havlíček a poukazuje na fakt, že od posledního rozšiřování uběhlo více než 10 let, když v roce 2013 vstoupilo Chorvatsko.
Na opětovný vstup Velké Británie to podle Havlíčka nevypadá, zkušenosti s vyjednáváním jsou na ostrovech dodnes traumatizující a i proevropsky smýšlející levice podle něj k této otázce přistupuje velice opatrně.
„Oni vlastně říkají: ano, potřebujeme náš vztah přemyslet, analyzovat, ale nejít vlastně tak daleko, abychom znovu do Evropské unie vstupovali,“ domnívá se Havlíček.
Například Moldavsko pak bude muset vyřešit ještě spoustu problémů, třeba se separatistickým regionem Podněstří, který se oddělil už před více než 30 lety.
„Region po loňských parlamentních volbách prožívá novou dynamiku, dialog je taky určitě jiný než před rokem. Moldavsko postupuje v přijímacím procesu, ale konečné řešení Podněstří si nechává trochu bokem, do pozdějších fází,“ uzavírá Havlíček.
