Vědci nově prozkoumali slavné Turínské plátno, přičemž využili ty nejmodernější analytické metody schopné odhalit i stopy stovky let staré DNA. Díky tomu našli na relikvii genetickou stopu nejen lidí, ale i zvířat, rostlin a bakterií.
Turínské plátno je jedním z nejslavnějších artefaktů lidstva. Mělo by jít o látku, do níž byl po smrti na kříži zabalen Ježíš Kristus – a jeho krev na něm měla vytvořit otisk jeho těla. Ať už je to pravda, nebo se jedná o středověký padělek, jak naznačuje řada studií, plátno stále zkoumají vědci, kteří se o něm pokoušejí zjistit co nejvíc.
Nový výzkum se pokusil odhalit, jakého původu jsou stopy DNA, které se na plátně zachovaly. Autoři studie využili nejnovější metody takzvaného metagenomického sekvenování na vzorky, jež byly z plátna odebrané už v roce 1978 při jeho prvním vědeckém průzkumu. Zásadní je, že se jedná o všechny biologické stopy za dobu, co jsou lidé s plátnem v kontaktu.
Badatelé pod vedením profesorky Noemi Procopiové z univerzity v Lancashiru našli na plátně rovnou několik linií lidské mitochondriální DNA, ale také bohatý mikrobiom složený z bakterií, hub a mikroorganismů milujících sůl. Součástí plátna se za dobu jeho existence stala také DNA z lidmi pěstovaných rostlin, domestikovaných zvířat a dokonce i středomořských červených korálů. Dohromady to podle autorů poukazuje na rozmanitost prostředí a lidí, s nimiž plátno v průběhu své existence přišlo do styku.
Pravda ukrytá v DNA
Cílem tohoto výzkumu nebylo určit stáří ani pravost Turínského plátna, ale spíše ukázat, jaké možnosti má moderní forenzní genomika při zkoumání biologické historie předmětů. Výsledky ukázaly, že není možné izolovat nějaké „původní“ stopy DNA z látky – už jen proto, jak zásadně byla za století (nebo tisíciletí?) kontaminovaná kontaktem s lidmi a s nimi spojeným biologickým materiálem.
Z toho vyplývá, že i když staletí lidského kontaktu znemožňují izolovat jakoukoli původní DNA spojenou s touto látkou, pokročilé metagenomické přístupy mohou odhalit cenné informace o jejím zachování, interakcích s okolním prostředím a kulturní historii.
A stop je na plátně opravdu nepočítaně. Kromě mikroorganismů, které se běžně vyskytují na lidské kůži, hub a archeí přizpůsobených slanému prostředí, se podařilo na artefaktu odhalit i DNA spousty druhů rostlin a živočichů. Patřila k nim pšenice, mrkev, kukuřice, banány a arašídy, ale také skot, prasata, kuřata, psi a kočky. Tyto biologické stopy dohromady poskytují nové podrobnosti o dlouhé historii manipulace, skladování a přesunů Turínského plátna napříč různými geografickými oblastmi.
Profesorka Procopiová dodává: „Turínské plátno i nadále fascinuje historiky, vědce i veřejnost. Jsme nadšeni, že můžeme odhalit nové informace o biologické komplexnosti zachované ve vzorcích odebraných před téměř padesáti lety díky použití nejmodernějších forenzních technologií pro analýzu DNA. Plátno představuje bohatý archiv genetických informací, které se nahromadily během staletí lidské interakce a působení prostředí. I když důkazy založené na DNA nemohou odpovědět na všechny otázky týkající se stáří či pravosti plátna, poskytují nové poznatky o jeho biologické historii a ukazují, jak pokrok ve forenzní vědě může odhalit nové informace z historických artefaktů.“












