Rusko v poslední době ve velkém útočí na Ukrajinu modernizovanými drony s proudovým pohonem. Moskva je využívá mimo jiné pro nový způsob teroru vůči Kyjevu, který už týden čelí téměř nepřetržitým náletům. Drony s proudovým pohonem jsou rychlejší než starší typy a obtížněji sestřelitelné. Napadená země proto zatím stále hledá účinný způsob obrany.
„Je to velmi vyčerpávající, prostě šílenství,“ řekla BBC Valentina, učitelka v kyjevské mateřské škole. Kvůli neustálým poplachům musela více než desetkrát za den odvádět děti do sklepního krytu a zase ven.
Kyjev je ve stavu nepřetržité pohotovosti a neustálých vzdušných poplachů už zhruba týden. Sirény leteckého poplachu se tam v posledních dnech rozeznívají téměř co půl hodiny, uvádí BBC.
Soustavné poplachy prakticky rozdělují Kyjev na dvě města. Metro během nich nejezdí mezi pravým a levým břehem Dněpru, kde bydlí většina Kyjevanů. Domů z práce se tak dostanou jedině autem, což způsobuje obrovské dopravní zácpy. Za zvuků sirén pravidelně zavírají i obchodní centra, a to má dopad na podniky i zákazníky, dodává BBC.
Poslední srpnový čtvrtek zaznamenalo hlavní město nový smutný rekord ohledně počtu vzdušných poplachů, když sirény zněly třináctkrát během 24 hodin. Do té doby nejvíc poplachů, dvanáct za den, evidoval Kyjev 1. března 2022. Třináct poplachů v poslední srpnový čtvrtek znamenalo, že ve městě zněly sirény téměř patnáct hodin.
Útočících dronů ubylo, ale hůř se sestřelují
Terorizování Kyjeva téměř neustávajícími nálety je součástí nové ruské taktiky dronových úderů. Celkový počet dronů útočících na Ukrajinu se sice v červenci oproti červnu o něco snížil, ale klesla také schopnost Kyjeva je sestřelovat, uvádí s odkazem na ukrajinské letectvo stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Příčinou snížené schopnosti záchytu je především právě zvýšený počet dronů s proudovým pohonem. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat sdělil, že v červenci se využívání bezpilotních letounů s proudovým pohonem Ruskem výrazně zvýšilo, a to pětkrát oproti červnu.
V poslední srpnovou neděli prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že z patnácti set dronů, kterými Rusko za předchozí čtyři dny zaútočilo na ukrajinská města, bylo osm set s proudovým pohonem.
Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov pak na samém konci srpna uvedl, že za poslední měsíc vzrostl počet dronů Šáhed s proudovým pohonem, které Rusko použilo k útoku na Ukrajinu, nejméně o 67 procent. Zatímco v červenci jich Moskva vyslala zhruba jedenáct set, v srpnu už to bylo více než dva a půl tisíce.
Přes polovinu útočících dronů má proudový pohon
Zelenskyj na začátku září ještě upřesnil, že v srpnu Rusko útočilo na Ukrajinu celkem více než dvěma tisíci osmi sty drony s proudovým pohonem.
Rusko je odpaluje zřejmě ihned poté, co je v továrně v Alabuze v Tatarstánu sestrojí, uvedl Beskrestnov s odkazem na fotografii, která podle něj zachycuje datum výroby na trupu jednoho z těchto bezpilotních strojů, a to 15. srpna 2026.
Také novináři z ukrajinské redakce BBC osobně potvrdili, že proudové drony jsou zbrusu nové: trosky jednoho z nich, který byl ve čtvrtek sestřelen nad hlavním městem, nesly datum výroby 10. července 2026.
Tyto stroje nyní představují více než polovinu ruských útočících dronů a umožňují Moskvě udržovat dlouhé vlny útoků, řekl už dříve Zelenskyj. Mluvčí letectva Ihnat podotkl, že míra jejich zneškodnění je ve srovnání s jinými typy výrazně nižší a pohybuje se kolem šedesáti procent.
Rusko tak terorizuje ukrajinská města včetně Kyjeva nejen v noci, ale i přes den. Vlna téměř nepřetržitých úderů na metropoli pokračovala i první záříjový den.
Rychlejší drony a „drony-rakety“
Ruské drony s proudovým pohonem jsou typem stroje s tryskovým (reaktivním) motorem. Zatímco předchozí verze s pístovým motorem dosahují maximálních rychlostí kolem dvou set kilometrů v hodině, ty proudové jsou rychlejší, a tím pádem i hůř sestřelitelné.
Rusko používá několik jejich typů – Geraň-3, Geraň-4 a Geraň-5, shrnula RFE/RL a její sesterský projekt Nastojaščeje vremja (NV).
Geraň-3 je ruská verze íránského stroje Šáhed-238, jde o jakýsi přechodový model. Z velké části je stejný jako starší typy, ale má proudový motor a letovou rychlost až 370 kilometrů v hodině. Tyto stroje se ukrajinským dronům-interceptorům – tedy stíhacím dronům určeným pro ničení malých nepřátelských útočících cílů – daří zachycovat.
Vyšší verze jsou ale výrazně rychlejší. Geraň-4 může letět rychlostí až pět set kilometrů za hodinu a Geraň-5, který se konstrukčně podobný spíše řízené střele a bývá označován jako „dron-raketa,“ až šest set kilometrů v hodině. Poslední verzi ale Moskva nevyužívá tak často jako Geraň-4.
S dronem je „zkřížená“ i ruská řízená střela Banderol s maximální rychlostí přes šest set kilometrů v hodině, kterou lze odpálit ze země i z velkých ruských dronů Orion. Jejími údery trpí nejvíce Charkov a Oděsa, dodává RFE/RL.
Ovládání na dálku a v reálném čase
Ruské drony s proudovým pohonem – zejména typ Geraň-4 – jsou ovládané na dálku on-line a vybavené modemem a SIM kartou. Velká část z nich má podle zdrojů NV modemy typu MESH, které jsou sice dražší než třeba Starlink, ale umožňují řízené útoky i proti pohyblivým cílům.
Dron už totiž pouze nemíří na předem naprogramované souřadnice jako starší stroje Geraň, ale operátor ho má celou dobu útoku pod kontrolou a může cíl v reálném čase upravovat.
Drony s modemem MESH jsou řízené z pozemních stanic mobilních operátorů v Rusku, na okupované Ukrajině či v Bělorusku. Podle Beskrestnova proto řada dronů při útocích na Kyjev neletí na město přímo, ale dlouho se drží co možná nejblíže běloruské hranici.
Kyjev už dříve vyzýval Minsk, aby zabránil Moskvě v používání těchto zařízení nacházejících se na běloruském území k úderům na Ukrajinu. Zřejmě se tak ale nestalo, dodává NV.
Drahé sestřely
Rusko začalo drony s proudovým pohonem k útokům na Ukrajinu častěji používat loni v létě, v posledních měsících je ale nasazuje ve velkém množství. Jak připomněla RFE/RL, významná část součástek pro ně je přitom stále západního původu. Většina komponentů pochází z USA, Japonska, Německa či Švýcarska, zhruba třetina pak z Číny.
„V některých směrech (útoků) tvoří proudové ‚šáhedy‘ většinu všech (útočících) ‚šáhedů‘. A to je největší problém. Věděli jsme, že takové zbraně existují a že by se mohly používat masově, ale nemysleli jsme si, že se to stane tak rychle a v takovém měřítku (už) letos v létě,“ řekl stanici RFE/RL Danylo Šenhelskyj z projektu Dronopád ukrajinské organizace Vrať se živý.
Podle Ihnata jsou třeba k zachycení těchto dronů raketové systémy země-vzduch krátkého doletu či letouny protivzdušné obrany včetně stíhaček vybavených raketami vzduch-vzduch. Většinou jde o protiletadlové raketové systémy NASAMS nebo IRIS-T, které jsou velmi drahé, vysvětlil pro NV ukrajinský vojenský expert Roman Svitan.
„NASAMS nebo IRIS-T jsou drahé rakety, které dává smysl použít proti řízeným střelám s půltunovou hlavicí. Ale absolutně nedává smysl je použít proti dronu nesoucímu padesát kilogramů (výbušnin), tedy desetkrát méně,“ uvedl Svitan. „V takovém případě je cena rakety několikanásobně vyšší než cena dronu.“
Expert: Cílem je vyčerpání protivzdušné obrany
Hlavním cílem náletů velkého množství ruských dronů s proudovým pohonem je tak podle Svitana především zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany a vypotřebování jejích zásob raket. „Aby pak (Rusové) mohli odpálit v dostatečném množství řízené střely (které už nebude čím sestřelit),“ zdůrazňuje.
„Stejně to bylo s balistikou. To znamená, že ‚vysušili‘ náš systém protiraketové obrany, museli jsme proti jejich (střelám) S-400 odpálit všechny naše rakety (Patriot) PAC-3, a pak odpálili (balistické) Iskandery (které lze sestřelit jen velmi pokročilými systémy typu Patriot – pozn. red.),“ dodal Svitan.
Ukrajina hledá řešení
Existují sice případy, kdy se bezpilotní stroje s proudovým pohonem podařilo sestřelit dronovým jednotkám ukrajinské protivzdušné obrany, ale zatím není k dispozici účinný prostředek, který by je zachytával spolehlivě a ve velkém, upozornil Šenhelskyj s tím, že armáda a „mnoho“ ukrajinských výrobců se na řešení tohoto problému zaměřuje.
Zástupce vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Andrij Lebedenko v červenci odhadoval, že nové drony-interceptory by se mohly objevit do dvou měsíců, i když zatím ne ve velkém měřítku. Zdroje BBC z ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu předpovídají, že se problém podaří vyřešit nejdéle do října.
V druhé polovině srpna sice ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že armáda dostala první proudový stíhací dron Alexa Spatium určený primárně právě proti ruským proudovým bezpilotním strojům, a na konci měsíce pak ministr obrany Jevhen Chmara uvedl, že Ukrajina otestovala čtyři drony-interceptory.
Zároveň ale doplnil, že účinnou obranu proti modernizovaným ruským dronům Ukrajina stále hledá. „Úkolem je co nejrychleji dostat tato řešení na požadovanou úroveň a zvýšit výrobu na tisíce kusů,“ uzavřel Chmara.