V úterý odpoledne maďarští diváci stanice M1 viděli po dobu čtyř hodin pouze černou obrazovku s omluvným vzkazem.
„Veřejnoprávní média nesmějí lhát. Omlouváme se, že jsme to přesto po mnoho let dělali. Veřejnoprávní média se nyní transformují, aby byla v budoucnu nezávislá a důvěryhodná. Zpravodajství je dočasně pozastaveno,“ stálo v oznámení na televizní stanici M1 i na zpravodajském webu Hirado.hu.
Státní rozhlas Kossuth Rádió přestal vysílat zpravodajské programy a začal místo nich vysílat klasickou hudbu, psal například maďarský server Magyar Nemzet.
Uvnitř samotných médií došlo k rozsáhlým změnám. Mimo službu podle agentury Reuters skončilo více než 80 zaměstnanců, včetně desítek vedoucích pracovníků mediální společnosti MTVA.
Ochranka v úterý ze sídla MTVA podle maďarských médií vyvedla také známého moderátora Attilu Császára, dlouholetou tvář zpravodajství z éry Viktora Orbána.
Maďarská symbolika
M1 později obnovila vysílání filmem Svědek (A tanú) z roku 1969. Jde o politickou komedií, která sarkasticky zobrazuje éru stalinismu v Maďarsku.
Vysílání začalo znovu v 19:56 – čas měl symbolicky připomenout maďarské povstání proti komunistickému režimu z roku 1956.
Tyto kroky odpovídají volebnímu slibu nového maďarského premiéra Pétera Magyara reformovat státní média a ukončit to, co označoval za „propagandu“ za vlády bývalého premiéra Viktora Orbána.
Na stav maďarských médií dlouhodobě upozorňovali kritici vlády a země se v žebříčku svobody tisku organizace Reportéři bez hranic propadla z 23. místa v roce 2010 na 74. místo v roce 2026.
Lhali ve dne i v noci
„Je to historický den. Dnes skončilo vysílání propagandy ve veřejnoprávních médiích. Lhali v noci, lhali přes den, lhali na každé vlnové délce. Už je konec,“ uvedl v úterý na sociálních sítích Magyar.
Magyarova slova odkazují na slavný projev bývalého premiéra Ference Gyurcsánye z roku 2006, který unikl na veřejnost. Gyurcsány v něm přiznal, že jeho strana před volbami o stavu země „lhala ráno i přes den“. Nahrávka vyvolala masové protesty a výrazně přispěla k oslabení tehdejší vlády a k nástupu Viktora Orbána k moci.
Sám Orbán na sociální síti Facebook postup současné vlády označil za „další příklad tyranie“. Své příznivce vyzval, aby místo veřejnoprávních médií sledovali televizi HírTV, která je spojována s jeho stranou Fidesz.
Operace Očistec
K „mediálnímu převratu“ dochází ve chvíli, kdy parlament projednává 17. ústavní dodatek, hlavní bod legislativního balíčku nazvaného Operace Očistec. Premiér Péter Magyar jej představil s cílem „očistit politické, ekonomické a institucionální sítě“ vybudované během šestnáctileté vlády Viktora Orbána.
Navrhovaná novela mimo jiné počítá s odvoláním prezidenta Tamáse Sulyoka, zřízením nového úřadu pro navracení majetku a boj proti korupci s rozsáhlými pravomocemi a zavedením dvanáctiletého limitu pro výkon mandátu poslanců. Teoreticky by tak mohla zkomplikovat i případný návrat Orbána a dalších dlouholetých politiků.
Orbánova strana Fidesz označuje celou reformu za politicky motivované převzetí institucí, které se vydává za obnovu demokracie. Tvrdí, že tažení proti institucím vytvořeným za Orbánovy éry pod záminkou obnovy právního státu směřuje k autoritářství. Přerušení vysílání veřejnoprávních médií její představitelé přirovnali ke „smrti demokracie“, informoval konzervativní server Hungarian Conservative.
Za vlády Viktora Orbána se státní média dostávala pod stále větší kontrolu vlády. Vláda představila nové mediální zákony a několik soukromých médií buď úplně ukončilo činnost, nebo je převzali podnikatelé spojovaní s vládní stranou Fidesz.
Orbánova vláda však dlouhodobě odmítala, že by vyvíjela tlak na média, a tvrdila, že země splňuje standardy Evropské unie v oblasti svobody médií.
