Průkaz pro osoby s poruchou autistického spektra v Česku používají jen necelá čtyři procenta lidí s touto diagnózou. V tuzemsku jich přitom žije podle dat Úřadu vlády přes 270 tisíc. Většina z předtištěných průkazů, které mají lidem na spektru ulehčit náročné situace, ale leží od roku 2018 na ministerstvu zdravotnictví. Resort o možnosti jejich využití údajně dostatečně neinformoval. Podle zjištění ČT o průkazu často nevědí praktičtí lékaři ani pediatři. Právě oni přitom mají doklad potvrzovat.
Oficiální průkaz osoby s poruchou autistického spektra může v krizových situacích upozornit okolí na zmíněnou diagnózu a že dotyčný může potřebovat jiný způsob komunikace nebo větší míru podpory. Nejčastěji tak průkaz pomáhá při cestování MHD, návštěvě lékaře, při jednání na úřadě nebo v jiné stresové a nečekané situaci. Průkaz přitom slouží primárně jako komunikační pomůcka a nenese s sebou žádné výhody nebo nároky.
Petra Bartošová Horáková jako jedna z mála vyřídila svému synovi průkaz už před šesti lety. Aby ho dostala, zamířila do organizace Za sklem, která pomáhá lidem s poruchou autistického spektra (PAS). Průkaz si pochvaluje hlavně při cestování a průchodu rušnými terminály.
„Průkaz pro osoby s PAS jsme nejvíce využili na letišti při odbavení, bezpečnostní kontrole, nástupu do letadla nebo při vstupech na různé památky. Zkracuje nám to čekání, vymezuje prostor a je jednodušší komunikace. Velmi nám to zjednodušuje situaci,“ popisuje Bartošová Horáková, kdy se dokument osvědčil nejvíc. „Nám kartička pomáhá nejvíce v zahraničí, v Česku nám více pomáhá klasický průkaz ZTP,“ dodává žena.
V každodenních situacích dokáže průkaz pomoct také předejít nedorozumění. Své o tom ví Petra Lecnarová, matka chlapce s PAS. „Průkaz nám pomohl, když se syn ztratil, respektive utekl a našel ho policista v civilu. Syn měl tehdy u sebe v kapse jen tuto průkazku,“ popsala Lecnarová situaci, kdy dokument poskytl návod, jak ke chlapci přistupovat.
Praktici doklad neznají
O průkaz může požádat člověk s PAS nebo jeho zákonný zástupce na základě oficiálně stanovené diagnózy autismu. Tu stanovuje psychiatr, pedopsychiatr nebo klinický psycholog. Právě tito odborníci mohou doklad také rovnou vystavit a potvrdit. Dokument ale může potvrdit i praktický lékař pro dospělé nebo děti. Pokud praktický lékař průkaz nemá, pomáhají s jeho získáním organizace NAUTIS, Za sklem, Integrační centrum Sasov nebo Paspoint.
Jak se ukazuje, právě taková praxe je nejtypičtější. Praktici totiž o možnosti vydání dokumentu často vůbec nevědí.
„Průkaz je pro lidi s autismem a jejich rodiny poměrně složité získat, protože jej mohou vydávat pouze jejich lékaři, kteří o něm ale velmi často nevědí, nemají je k dispozici a nejsou ochotni si je sehnat,“ říká sociální pracovník a vedoucí poradny NAUTIS Šimon Plecháček.
„Těch autistických dětí, samozřejmě s různým stupněm postižení, od minimálních až po těžší, tady máme dost. A nikdy jsem teda, přiznám se, ani nevěděla, že to existuje,“ popisuje pediatrička Eva Cyranyová.
Takovou zkušenost má i Lecnarová, která zprvu zkusila požádat dětskou lékařku o vystavení dokumentu pro svého synka. „Šla jsem nejdřív za dětskou lékařkou. Ta mi odpověděla, že nemá zkušenosti, že ho nikdy vydávat nemusela a neví, kde se vydává. Pak jsem si prohlížela stránky organizace Za sklem a náhodně jsem našla, že tato organizace průkazku vydává. Tak jsem tam napsala a pak už to šlo samo,“ popisuje matka dítěte s autismem.
Vytištěné, ale v šuplíku
Podle dat Úřadu vlády žije v Česku k letošnímu roku asi 270 tisíc lidí s poruchou autistického spektra. Průkaz, který by jim mohl pomoci při běžných denních činnostech, přitom vlastní jen asi čtyři procenta z nich. Ministerstvo zdravotnictví má přitom stále k dispozici většinu z 90 tisíc průkazů k dispozici. „Koncem roku 2018 bylo vytištěno 90 tisíc průkazů PAS za zhruba 67 tisíc korun. Doposud využíváme tento náklad,“ říká Jana Dobrá z resortu zdravotnictví, které má průkazy na starosti.
Do konce loňského roku přitom ministerstvo po republice rozdistribuovalo 10 654 průkazů. Podle organizací pomáhajících lidem s autismem je na vině nízké povědomí mezi veřejností i odborníky.
„Zásadní příčinou nízkého povědomí je dosud nerealizovaná kampaň ministerstva zdravotnictví k průkazu a jeho využití, kterou dosud neuskutečnilo,“ komentuje situaci předsedkyně spolku Za sklem Marta Pečeňová, která se zvyšování povědomí o průkazech dlouhodobě věnuje.
Autismus je neurovývojová odlišnost, která může ovlivňovat komunikaci, sociální interakci nebo reakce na smyslové podněty. Pro některé lidi s autismem proto může být náročné zvládat například rušné prostředí, nečekané změny nebo složitou komunikaci. Tento průkaz i jiné způsoby označení lidí s autismem, například mezinárodní zelený provázek se slunečnicí symbolizující skryté postižení, fungují v zahraničí běžně.