Slib amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajině poskytne licenci na výrobu střel do protivzdušných systémů Patriot, se jeví jako zásadní posun.
Jde totiž prakticky o jedinou zbraň, kterou se Ukrajinci dokážou spolehlivě chránit před ničivými ruskými raketami.
Vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr však varuje před přehnaným optimismem. Spuštění technologicky náročné výroby v zemi pod neustálou palbou podle něj bude logistický běh na dlouhou trať. Skutečný průlom proto vidí spíše v levné alternativě, která má prostor pro českou stopu.
Poskytnutí licence na výrobu střel Patriot působí jako elegantní řešení. Proč s tímto krokem Spojené státy přicházejí až nyní a nenabídla ji už Bidenova administrativa, která byla Kyjevu obecně nakloněnější?
S tou politickou přízní je to složitější, než se na první pohled zdá. Obecně se sice tvrdí, že Joe Biden byl Ukrajině nakloněnější. Na druhou stranu se ale jeho administrativa až příliš obávala eskalace konfliktu. V tomhle je Donald Trump jiný – je daleko emotivnější a nevypočitatelnější. Někdy mluví velmi rezervovaně, jindy projevuje úplně nezměrné nadšení. Momentálně ho údajně fascinují ukrajinské hloubkové údery v ruském vnitrozemí, což bylo pro Bidena naprosté tabu.
Klíčovou roli ale nakonec sehrála válka v Perském zálivu. Američané a jejich spojenci tam totiž za velmi krátkou dobu vystříleli obrovské množství munice – údajně tolik, kolik by Ukrajině vystačilo na celé měsíce. Licenční dohoda se tak zdá jako reakce na současný palčivý nedostatek.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil balistické střely za poslední velkou výhodu, kterou Kreml má. Mohou tak být ukrajinské patrioty „game changerem“?
Určitě jim pomohou, o tom žádná. S běžnými ruskými střelami a drony si totiž Ukrajinci už dokážou poradit velmi efektivně.
Problémem zůstávají balistické rakety jako Iskander. Patriot je prakticky jediný systém, který proti nim spolehlivě funguje. Evropské systémy od Italů nebo Francouzů sice občas také zaznamenají úspěch, ale nejsou na tyto hrozby plně optimalizované a potřebují i pořádný kus štěstí.
Nemluvil bych ale o „game changeru“. Skutečným zlomem by bylo, kdyby Ukrajinci rozjeli velkosériovou výrobu vlastních balistických raket – například vyvíjeného projektu FP9 s doletem 800 kilometrů. Kdyby začaly tyto ukrajinské střely padat na Moskvu, teprve to by byl skutečný přelom.
Panují pochyby, zda je Ukrajina vůbec schopná střely vyrábět. S jakými největšími výzvami se bude potýkat?
Postavit samotnou tovární halu není složité, to se dá zvládnout docela rychle. Největší výzva spočívá ve vytvoření kompletního a stabilního dodavatelského řetězce. Výroba nefunguje tak, že do fabriky z jedné strany nasypete suroviny a z druhé vyjedou hotové patrioty.
Jde o mimořádně složitý mechanismus závislý na dodávkách stovek firem – ať už mluvíme o motorech, nebo pokročilé mikroelektronice. Ostatně ani Německo a Japonsko, které licenci drží desítky let, nevyrábějí vše samy a klíčové komponenty stále dovážejí z Ameriky.
Ukrajinci sice za poslední roky dokázali úžasné věci a o jejich schopnostech nepochybuji, čelí však těmto objektivním překážkám, které zkrátka vyžadují čas. Musíme být realističtí, takže bych řekl, že pokud se ukrajinské patrioty zapojí do hry někdy v průběhu příštího roku, bude to stále ohromný, až neuvěřitelný úspěch.
Jako alternativa se skloňuje ukrajinský projekt Freya. Co o něm víme?
Freya, respektive protiraketová verze FP7X, je projekt ukrajinské společnosti Firepoint, která se proslavila střelami Flamingo. V principu jde o levnou alternativu k patriotům. Výrobce otevřeně přiznává, že systém nebude tak účinný, slibuje ale zhruba tři čtvrtiny schopností Patriotu za čtvrtinu jeho ceny. Chtějí se pohybovat o řád níže než Američané, u kterých jedna střela vyjde na jednotky milionů dolarů.
Díky tomu by Ukrajinci mohli střely vyrábět v obrovských počtech a vyřešili by hrozné dilema, kdy musí neustále zvažovat, zda na přilétající cíl vyplýtvat nedostatkový Patriot, nebo riskovat, že raketa dopadne na předměstí a zasáhne školu.
Systém by navíc mohl být k dispozici už příští rok, což je důvod, proč se ho chytlo devět evropských států. Všechny si totiž uvědomují, že na americké dodávky se dnes kvůli vytížení zbrojovek čeká extrémně dlouho.
Zajímavá je v tomto kontextu česká stopa (Česko mezi devět zemí EU spolupracujících na vývoji systému Freya nepatří, pozn. red.). Ukrajinci totiž prakticky všechny své velké mobilní zbraňové systémy standardně montují na podvozky Tatra. Dá se tedy logicky předpokládat, že i Freya může stát na tatrováckém podvozku. Pokud se projekt v Evropě uchytí, pro náš domácí obranný průmysl to může být obrovská příležitost.
Donald Trump tvrdí, že vždy hledá nejlepší deal. Co může být ukrajinská protihodnota patriotů?
Jsou to drony, drony a zase drony. V bezpilotních technologiích mají dnes Ukrajinci největší know-how a nejbohatší praktické zkušenosti na světě. Úzká spolupráce s USA intenzivně probíhá bez ohledu na to, co Donald Trump občas vykládá v médiích. Ostatně ukrajinské stíhací drony se už úspěšně nasazují i v Perském zálivu k eliminaci íránských Šáhidů.
Je to ale mnohem hlubší. Žádná země na světě nemá takové zkušenosti s vedením rozsáhlého konfliktu vysoké intenzity jako právě Ukrajina. Když jsem před časem dostal otázku, jak bude za pět let vypadat vojenské školství, odpověděl jsem, že nás všechny budou učit Ukrajinci. Zpětná vazba z fronty a reálné testování technologií pod nepřátelskou palbou mají pro Pentagon jednoduše neocenitelnou hodnotu.
