Aktual.: 22.04.2026 11:14
Nikósie/Brusel – Konflikt na Blízkém východě a jeho dopady na Evropu, zejména pokud jde o energetiku a bezpečnost, ale i příští víceletý rozpočet EU od roku 2028 budou hlavními tématy neformálního summitu Evropské unie, který se koná ve čtvrtek a v pátek na Kypru. Schůzka začíná ve čtvrtek večer a jako první by na ní měl promluvit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o současné situaci v jeho zemi. Podle zdrojů ČTK zatím není jasné, zda přijede osobně či bude hovořit prostřednictvím videokonference.
Prezidenty a premiéry států unie hostí kyperský prezident Nikos Christodulidis, jehož země nyní EU předsedá. Neformální schůzce v Nikósii a letovisku Agia Napa bude předsedat šéf summitů António Costa, Česko bude na jednání zastupovat premiér Andrej Babiš. Odcházející maďarský premiér Viktor Orbán již předem naznačil, že se setkání nezúčastní.
Prvním tématem neformálního setkání bude situace na Ukrajině, která se již pátým rokem brání ruské invazi. Následně se budou šéfové států a vlád zabývat děním na Blízkém východě. „Nejprve musíme projednat naši reakci na tuto rychle se vyvíjející situaci. To zahrnuje příspěvek Evropy k deeskalaci a míru v regionu, stejně jako k zajištění svobody plavby,“ uvedl ve zvacím dopise lídrům Costa. „Dopady vysokých cen fosilních paliv jsou již nyní patrné v každodenním životě našich občanů i podniků,“ dodal. Summit tak podle něj probere, jaké nástroje má EU k dispozici, aby na nepříznivé ekonomické dopady rychle reagovala.
Dnes by měla Evropská komise zveřejnit balíček doporučení týkajících se energetiky a dopravy v reakci na konflikt na Blízkém východě. Mělo by se v něm mluvit zejména o posílení koordinace mezi členskými státy, ale rovněž o ochraně spotřebitelů a průmyslu před cenovými výkyvy. „Jedinou cestou, jak posílit energetickou tranzici, je udělat EU silnější a méně závislou na dodávkách energií,“ uvedl k tomu nejmenovaný unijní představitel. Konflikt, který trvá již dva měsíce, zvýšil náklady EU na dovoz fosilních paliv o 22 miliard eur (asi 536 miliard Kč), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU, dodal tento zdroj.
Druhý den summitu, v pátek ráno, začne tradiční půlhodinovou debatou s šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou, následovat bude diskuse o novém sedmiletém rozpočtu EU. Debata na toto téma byla v plánu už na březnovém summitu, tehdy se to ale kvůli jinému dění nestihlo.
Unijní premiéři a prezidenti by přitom měli dát pro projednávání rozpočtu politická vodítka, aby následně mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Konečná dohoda by pak měla být v prosinci letošního roku, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval europarlament. Poslanci se postavili zejména proti „národním plánům“, tedy návrhu komise na sloučení finančních prostředků pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky určené na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší, než tomu bylo doposud. Takový názor zastává například i Česko, které patří mezi skupinu takzvaných přátel koheze.
Český premiér tento týden uvedl, že se mu nelíbí odklon od dosavadního systému rozdělování peněz podle resortů a také pokles celkového příspěvku zemi. Pro Česko podle něj počítá unijní rozpočet s jedním z nejvyšších poklesů mezi členskými zeměmi, a to nominálně o pětinu. „Údajně proto, že bohatneme, my na to máme jiný názor,“ řekl Babiš novinářům po pondělním jednání kabinetu.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale již v létě navrhla pět nových vlastních zdrojů, které by měly snížit zátěž členských států a zajistit udržitelné financování společných politik EU. Měly k nim patřit například příjmy ze systému emisních povolenek ETS 1, příjmy z takzvaného uhlíkového cla (CBAM), z nerecyklovaného elektroodpadu či zvýšení spotřební daně z tabáku. I s tím mají ale některé členské státy problém. „Diskuse o nových vlastních zdrojích bude obtížná, ale je důležité, aby si lídři řekli, jak to každá země vidí,“ uvedl nejmenovaný vysoký unijní představitel.
Mezi zeměmi jsou ve vztahu k rozpočtu nejméně dva rozdílné tábory. Čistými plátci do rozpočtu jsou například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko či Švédsko. A zejména Německo či Nizozemsko nechtějí zvyšovat svůj příspěvek do rozpočtu, protože už nyní platí nejvíc. Největšími příjemci, tedy zeměmi, které obdržely z rozpočtu EU více peněz, než kolik zaplatily, jsou pak Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Česko či Slovensko.
Česká republika je stále čistým příjemcem, nicméně v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí.
Po skončení debaty o rozpočtu se k lídrům připojí ještě regionální partneři z Blízkého východu. Na neformálním pracovním obědě by měli diskutovat o současné situaci v oblasti, společných výzvách a možnostech ke spolupráci. Podle informací ČTK přijedou zástupci Egypta, Sýrie, Libanonu a Jordánska.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}











