Američtí vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff v posledních týdnech jednali s Moskvou i Kyjevem. Dokonce i Kushner podle amerických zdrojů vyjádřil frustraci nad Putinovou neochotou přistoupit na kompromis.
Své závěry následně tlumočil prezidentovi Donaldu Trumpovi. O podrobnostech v pondělí informoval deník Washington Post.
Poslední kolo rozhovorů proběhlo v pátek 9. října na Floridě. Kromě americké a ukrajinské delegace se ho zúčastnili také představitelé Británie, Francie a Německa. Jednání však poznamenalo Trumpovo rozhodnutí zmírnit omezení obchodu s ruskou naftou, které vyvolalo mezi evropskými diplomaty značnou nevoli.
Washington navíc požaduje zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina v posledních měsících opakovaně zasahovala ruské rafinerie a působila Moskvě značné ekonomické škody.
Podle médií měl Witkoff Kyjevu dokonce pohrozit omezením sdílení amerických zpravodajských informací, pokud v útocích nepřestane. Americká strana však takové ultimátum nepotvrdila.
V úterý pak Zelenskyj šokoval svět informací, že Američané přestali sdílet s Ukrajinci zpravodajské informace o přilétajících ruských raketách. Ve středu přišla další rána – Elon Musk omezil některé služby Starlinku.
Zelenskyj vyjádřil ochotu na energetické příměří přistoupit, ovšem pouze za předpokladu, že stejný krok podnikne i Rusko. Moskva však dohodu nepotvrdila a její armáda pokračovala v bombardování ukrajinských elektráren. V pondělí například zasáhla elektrárnu v Charkově, informoval deník Kyiv Independent.
Čtyři pilíře mírové dohody
Navzdory diplomatickým sporům tak pokračují Spojené státy a Evropa v přípravě mírového balíčku. Podle Washington Post se opírá o čtyři základní pilíře.
Prvním je poválečná obnova Ukrajiny. Světová banka a investiční společnost BlackRock připravují finanční mechanismus, který by umožnil rozsáhlé investice do zničené infrastruktury a nastartování hospodářství. Pomoc by zahrnovala také podporu rodin padlých a zraněných vojáků.
Vyjednavači však požadují přesné vyčíslení nákladů a záruky, že peníze neskončí v rukou zkorumpovaných politiků. Kyjev přislíbil dodat potřebné odhady během několika dnů.
Druhým pilířem jsou bezpečnostní záruky. Spojené státy a evropské mocnosti by se měly zavázat k pomoci Ukrajině v případě další ruské invaze. Navrhovaný mechanismus má svou silou připomínat článek 5 Severoatlantické smlouvy.
Pro Kyjev jde o zásadní otázku. V roce 1994 se Ukrajina vzdala jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu výměnou za bezpečnostní ujištění v Budapešťském memorandu. Rusko však své závazky porušilo, když v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu. O osm let později pak zahájilo plnohodnotnou invazi.
Ukrajina proto požaduje mnohem silnější garance, které by v případě dalšího napadení zajistily konkrétní vojenskou pomoc.
Třetím pilířem je obnovení hospodářských vztahů mezi Ruskem a Evropou. Američané zvažují postupné rušení protiruských sankcí a návrat ruské ropy a plynu na evropský trh. Ve hře je také obnovení přepravy ropy a plynu přes ukrajinské území, z níž by mohly profitovat obě válčící země.
Podle amerických vyjednavačů by vzájemná ekonomická provázanost mohla přispět k dlouhodobé stabilitě regionu.
Nejasná demarkační linie
Posledním a patrně nejproblematičtějším bodem jsou územní ústupky. Návrh počítá se zastavením bojů na současné frontové linii. Rusko by si tak ponechalo kontrolu nad okupovanými oblastmi, zatímco Ukrajina by nemusela odevzdat další území.
Putin však nadále požaduje úplné ovládnutí Donbasu. Kyjev ale odmítá vyklidit strategicky významná města Slovjansk a Kramatorsk i rozsáhlý pás opevnění kolem nich, který buduje od roku 2014.
Situaci komplikuje také vývoj na bojišti. Ukrajinská armáda v rámci operace Vivaldi podle vlastních údajů osvobodila do konce září přibližně 176 kilometrů čtverečních území v okolí Lymanu.
Rusko tak musí při jednáních počítat i s možností dalších územních ztrát.