Teherán/Washington – Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších 60 dní, napsal s odvoláním na amerického představitele server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o íránském jaderném programu by zároveň pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu. Americký prezident Donald Trump už v sobotu večer potvrdil, že dohodu s Íránem se z velké části podařilo dojednat.

Hormuzský průliv by byl po dobu zmíněných 60 dnů otevřen bez jakýchkoli poplatků, píše Axios. Írán by musel odstranit miny, které v průlivu rozmístil, aby umožnil plavidlům volný průjezd. Počet lodí, které budou moci proplouvat Hormuzským průlivem, se do 30 dnů vrátí na předválečnou úroveň, napsala agentura Tasním. Írán však zdůraznil, že si chce nad touto klíčovou úžinou udržet určitou suverenitu. Podrobnosti agentura nezveřejnila.

Na oplátku by v rámci navrhované dohody Spojené zrušily blokádu íránských přístavů a snížily by určité sankce, aby Íránu umožnily volný prodej ropy.

Návrh dohody také zahrnuje závazky Íránu, že nikdy nebude usilovat o jaderné zbraně a že bude jednat o pozastavení svého programu na obohacování uranu. Írán zatím nepřijal žádná opatření týkající se jaderného programu. Případná dohoda podle Tasním počítá s 30denní lhůtou pro kroky související s Hormuzským průlivem a 60denní lhůtou pro jednání o jaderném programu.

Návrh dohody dnes uvítala Ankara. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu s Trumpem uvedl, že jeho země je připravena poskytnout veškerou podporu při realizaci dohody.

Spojené státy a Izrael válku proti Íránu rozpoutaly koncem února, zdůvodnily to nutností znemožnit Íránu získat jadernou zbraň. Teherán odpověděl vlastními útoky na země na Blízkém východě a na americké základny v regionu. Příměří platí od 8. dubna.

Konflikt vedl k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě, což vyvolalo obavy ze zpomalení růstu globální ekonomiky a vzestupu inflace.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.