Spojené státy již v lednu uvalily na karibský ostrov ropné embargo, které výrazně prohloubilo tamní ekonomickou krizi. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez nová opatření důrazně odmítl.
Sankce se mají zaměřit na osoby, subjekty či přidružené subjekty, které podporují bezpečnostní složky kubánské vlády, podílejí se na korupci nebo závažně porušují lidská práva. Postihnout mají také představitele či příznivce vlády. Podle Reuters zatím není zcela jasné, koho přesně sankce zasáhnou.
Ministr Rodriguez uvedl, že země nová opatření odmítá. Zdůraznil, že „jednostranná donucovací opatření“ porušují Chartu OSN a mají za cíl uvalit „kolektivní trest na kubánský lid“.
„USA nemají vůbec žádné právo uvalovat opatření proti Kubě nebo proti třetím zemím či subjektům. Nenecháme se zastrašit,“ uvedl Rodriguez v příspěvku na síti X.
Tvrdý postup vůči Kubě prosazuje Trump i představitelé jeho administrativy, podle kterých ostrov potřebuje výraznou změnu. USA vůči Kubě uplatňují již desítky let blokádu a začátkem ledna také unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Trump poté zakázal dodávky ropy z Venezuely na Kubu a pohrozil sankcemi zemím, které by ropu na karibský ostrov dodávaly.
Washington embargo uvolnil koncem února, kdy povolil prodej paliva tamním podnikatelům s podmínkou, že z něj nebudou profitovat státní instituce. Trump rovněž na konci března povolil z humanitárních důvodů připlutí prvního ropného tankeru, ruského plavidla Anatoly Kolodkin.
Havana tentýž měsíc potvrdila, že s Washingtonem vede rozhovory s cílem řešit vzájemné spory, k aktuálnímu stavu jednání se však podle AFP vyjadřuje velmi zdrženlivě.
