Kabinet v pondělí oficiálně přešel do protiútoku. Schválil stanovisko ke kompetenční žalobě prezidenta a ústavním soudcům vzkázal, že s jejich rozhodováním nesouhlasí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), který vládní stanovisko představoval, mluvil vůči soudu nezvykle ostře.
„Jsme přesvědčeni, že Ústavní soud při vydání tohoto opatření překročil své pravomoci,“ prohlásil. Podle kabinetu totiž zákon vůbec neumožňuje vydat předběžné opatření v kompetenčním sporu mezi prezidentem a vládou a soud se podle něj neoprávněně opřel o občanský soudní řád.
Vláda zároveň tvrdí, že jí soud upřel právo na spravedlivý proces. Podle Tejce kabinet nedostal možnost se k návrhu prezidenta před vydáním předběžného opatření vyjádřit, přestože pro takový postup neexistoval žádný důvod.
„Protože došlo k zásahu do ústavního postavení vlády, považuji to za bezprecedentní projev soudního aktivismu,“ uvedl ministr. Kabinet proto navrhl i vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání případu.
Stejně jako předběžné opatření vláda jednoznačně odmítla i samotnou žalobu. Podle Tejce se prezident nedomáhá ochrany svých pravomocí, ale snaží se soudní cestou získat pravomoc zcela novou.
„Česká republika má pouze jednu zahraniční politiku, za kterou nese politickou i ústavní odpovědnost výhradně vláda,“ zdůraznil ministr Tejc.
Pokud by Ústavní soud prezidentovu výkladu vyhověl, znamenalo by to podle něj „zásadní změnu ústavního systému“ a vznik „druhého mocenského centra“, které by na rozdíl od vlády neneslo politickou odpovědnost.
Kompetenční spor se rozhořel poté, co vláda původně nezařadila Pavla do české delegace na červencový summit NATO v Ankaře. Prezident se obrátil na Ústavní soud, který jeho návrhu na předběžné opatření vyhověl. Hlava státu se tak summitu nakonec zúčastnila, o samotné žalobě ale soud rozhodne až v dalších měsících.
„Už nikdy nebudu v delegaci s prezidentem“
Sám Babiš se k věci vyjádřil jen krátce, protože k samotnému summitu NATO se už podle svých slov vracet nechce. „Za mě z toho plyne velké poučení, že už nikdy nebudu v delegaci s panem prezidentem. V delegaci jsem byl proto, že o tom rozhodl Ústavní soud,“ prohlásil.
Současně zdůraznil, že proti účasti prezidenta na vrcholovém setkání příští rok nic nenamítá. „Nemám s tím žádný problém,“ odpověděl na dotaz novinářů.
Podle Babiše budou vztahy mezi vládou a Pražským hradem i přes vleklý spor dál fungovat standardně. „Pokud bude potřeba jednat s panem prezidentem, tak určitě budeme jednat. A pokud nebude potřeba, tak nebudeme jednat,“ uvedl.
Premiér se zároveň ohradil proti tomu, že by výroky o Hradu, které se objevily v jednom z jeho videí, byly jeho vlastní poznámky. Tvrdil, že šlo pouze o doporučení od jednoho z občanů. „Takových doporučení dostávám desítky a samozřejmě to neznamená, že podle nich postupuju,“ řekl.
Babiš přitvrdil
Ačkoliv si možná mnozí oddechli, že summit skončil a spor je tím v minulosti, opak je pravdou. Naopak po návratu z Ankary začala mezi vládou a Hradem dosud nejostřejší výměna názorů. V posledních dnech výrazně přitvrdila rétorika, hlavně premiérova.
Babiš mj. poměrně razantně odmítl návrh hlavy státu obnovit pravidelné konzultace o zahraniční politice. „Proč bych se měl s prezidentem koordinovat? My máme svoji politiku, máme programové prohlášení vlády. Nechci být součástí jeho kampaně,“ prohlásil v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Dodal, že nevidí důvod ke společným schůzkám, protože „neví, co by s Petrem Pavlem měl vůbec věcně řešit“. Prezidenta zároveň obvinil z rozdělování společnosti. „Pavel že je nekonfliktní? Všude nás kritizuje, rozdává stíhačky a hází klacky pod nohy. Není prezident všech,“ rozohnil se Babiš.
Ostrou linii nadále drží i Macinka, jeden z hlavních architektů celého sporu. „Zahraniční politika této země se určuje v Černínském paláci a ve Strakově akademii, nikoliv na Hradě. Pan prezident tam odjel na základě předběžného opatření soudu, ale mandát schvaluje vláda,“ uvedl.
Podle Macinky byla prezidentova role během summitu především reprezentativní. „Pan prezident si splnil svůj osobní cíl, vyfotil se s lídry, ale reálná vyjednávání o zapojení ČR do evropské obrany vedl premiér Babiš. Role hlavy státu byla v Ankaře čistě ceremoniální,“ prohlásil.
S ironií reagoval také na prezidentovu snahu získat podrobnější informace z uzavřených jednání. „Já jsem tedy připraven kopii toho svého proslovu z uzavřené večeře na téma Ukrajina mu věnovat, aby také věděl, aby byl tedy informován,“ dodal.
Pavel: Nemohu ustoupit nátlaku
Pavel naopak trvá na tom, že žaloba nesměřuje proti konkrétní vládě, ale má vyjasnit ústavní pravidla do budoucna. Na Babišovy výroky reagoval slovy, že by je měl „podložit důkazy, nebo je vzít zpět“.
Prezident zároveň odmítl argument, že mohl spor ukončit tím, že by se summitu nezúčastnil. „Nemohu couvnout tlaku, který tady byl a který Andrej Babiš vyjádřil slovy: Nejezděte do Ankary a bude klid. On by ten klid stejně nebyl, protože pokud takový proces začne, tak má tendenci pokračovat,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál na festivalu Colours of Ostrava.
Dodal, že pokračování sporu podle něj dokládá i další návrh na omezení prezidentských pravomocí při jmenování vedoucích zastupitelských misí.
Vyzval také ke zklidnění politické atmosféry. „Mrzí mě, že se z věcné debaty o obraně a zahraniční politice stává nástroj osobních útoků. Společnost unavuje neustálá konfrontace, musíme se vrátit k normálnímu dialogu,“ uvedl prezident na diskusním fóru Meltingpot v rámci festivalu Colours of Ostrava.
