Aktual.: 7.06.2026 19:46
Jerevan – V Arménii se uzavřely volební místnosti, ve kterých občané vybírali nové složení parlamentu. Volby podle agentur rozhodnou o tom, zda země bude pokračovat v prozápadní politice. Konečné výsledky budou podle médií zveřejněny v pondělí.
V 17:00 SELČ tedy hodinu před uzavřením místností činila podle arménské agentury Armenpress účast 48,92 procenta. Závěrečná data o účasti zveřejní volební komise okolo 19:00 SELČ.
Premiér Nikol Pašinjan a jeho vládnoucí strana Občanská smlouva by podle předvolebních průzkumů měli své pozice v čele země obhájit se ziskem okolo 32 procent, píše agentura Reuters. Opoziční proruská strana Silná Arménie by měla skončit na druhém místě s 11 procenty.
Arménie patřila mezi spojence Ruska, přičemž na svém území hostí ruskou vojenskou základnu. V poslední době ale premiér Pašinjan usiluje o užší vazby se Západem. Vztahy Jerevanu a Moskvy se v posledních letech vyostřily. Arménie navíc v loni přijala zákon, jenž deklaruje záměr usilovat o členství v Evropské unii.
Co se týká vztahů s Ázerbájdžánem, tak ty jsou silně poznamenány rozpory o území Náhorního Karabachu, který je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale historicky v něm žilo většinově arménské obyvatelstvo. Obě země svedly v posledních desetiletích o tento region dvě války.
V roce 2023 Baku při bleskové vojenské operaci znovu oblast ovládlo a ukončilo desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Arménská armáda, podobně jako přítomné ruské jednotky, do bojů vojensky nezasáhla.
Opozice a část společnosti Pašinjana viní z kapitulace před Ázerbájdžánem, s jehož prezidentem Ilhamem Alijevem podepsal premiér loni ve Washingtonu za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa deklaraci, ve které se lídři zavazují k míru.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
