Papež Lev XIV. požehná 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
Monumentální Sagrada Família (chrám smíření zasvěcený Svaté rodině) zobrazuje život Ježíše Krista a biblické dějiny. Všudypřítomné jsou motivy zvířat a rostlin. Gaudí si přál, aby kostel vypadal jako les, protože nemiloval rovné linie. „V přírodě nenaleznete žádné rovné čáry,“ argumentoval. Inspirace „velkou knihou“, jak mluvil a fauně a flóře, sahala do jeho dětství, kdy si kvůli slabému zdraví – trpěl revmatismem – nemohl hrát s ostatními dětmi a trávil celé hodiny pozorováním přírody. Pověst samotáře mu zůstala.
Stavět se Sagrada Família začala v roce 1882, nicméně stále není dokončena. Mnozí ji považují za vrchol Gaudího díla. Architekt této stavbě zasvětil přes polovinu života. Na jeho sklonku jí byl tak pohlcen, že se přestěhoval na staveniště, přestal se mýt i holit. A když autora barcelonského skvostu v červnu 1926 porazila tramvaj, považovali ho zprvu za žebráka. Zraněním v nemocnici podlehl a poslední spočinutí našel v chrámové kryptě.
Nižší než „dílo Boží“
Dokončením vnějšího pláště věže Ježíše Krista dosáhla výstavba chrámu nového milníku. I trojrozměrně, protože díky 172,5 metru je tato kostelní věž nejvyšší na světě. Měřeno ke špičce kříže usazeného na vrcholku. Do barcelonské dominanty, vrchu Montjuïc, jí tak chybí jen pár metrů. Sám Gaudí ale nechtěl, aby lidský výtvor přesáhl „dílo Boží“, tedy přírody.
Díky dostavbě věže uzmula Sagrada Família po několika stoletích prvenství katedrále v německém Ulmu. Pro srovnání: Nejvyšší chrámovou věží v Česku je hlavní věž plzeňské katedrály svatého Bartoloměje, ční do výšky 102,3 metru.
Slavnostní otevření věže zavedlo nyní do Barcelony papeže Lva XIV. Hlavní město je jednou z jeho zastávek na týdenní cestě po Španělsku, které navštívil jako první unijní zemi mimo Itálii od začátku svého působení ve Vatikánu. Barcelonští obchodníci začali ovšem už s předstihem několika týdnů prodávat suvenýry s obrázky, na nichž Lev XIV. pózuje před chrámem Sagrada Família.
Papež by podle oficiálních stránek baziliky měl 10. června odsloužit mši na počest Gaudího a požehnat věži Ježíše Krista. Osobně se události účastní přes čtyři tisíce lidí, včetně krále Felipiho VI., ostatní budou moci vše sledovat prostřednictvím přenosu.
Sousedé odmítají bourání domů kvůli schodišti
Slavnostní otevření věže je jen krátkou pauzou v pokračujících pracích na chrámu. Další fází by měla být výstavba Fasády slávy – tedy té nejmonumentálnější z celkem tří – a přilehlého prostranství. Projekt však čelí protestům sousedů, protože počítá s demolicí řady obytných domů. Ty mají ustoupit prostornému schodišti a novému náměstí, jež by umožnilo obdivovat velkolepou památku z dostatečného odstupu.
Vlastníci bytů zpochybňují, že by schody byly součástí původního Gaudího návrhu. Poukazují na skutečnost, že velká část původních maket a plánů vzala za své během občanské války ve třicátých letech minulého století. Hlavní architekt výstavby chrámu Jordi Faulí ale ujišťuje, že současné návrhy věrně kopírují původní Gaudího záměry, protože ty se podařilo dostatečně odvodit z dokumentů, které válku přečkaly bez úhony.
Místní obyvatelé také tvrdí, že když si své domovy pořizovali, mnohdy nevěděli, že by měly v budoucnosti ustoupit chrámu. Podle médií s rezervou pro schodiště počítá územní plán z roku 1976. Stavby v ulici Mallorca, které by měly být zbourány, však dostaly stavební povolení o rok dříve, uvádí stanice RTVE.
Vypočítala rovněž, že realizace současného plánu na schodiště by se dotkla zhruba deseti tisíc lidí a padesátky obchodů. Zatím není jasné, kdo by eventuálně financoval vyvlastnění budov a přesídlení obyvatel. Pravděpodobně dojde i na soudy, předpokládá španělská zpravodajská agentura EFE.
O tom, zda blok domů půjde k zemi, by nakonec měla rozhodnout barcelonská radnice, schodiště totiž zřejmě stále nemá potřebná povolení, jak informují například katalánské noviny El National. Ostatně sama bazilika stavební povolení k výstavbě dostala až v roce 2019, čímž úřady napravily „historickou anomálii“, protože do té doby, tedy sto třicet let, se v budování jedné z kulturně nejvýznamnějších katalánských staveb pokračovalo vlastně ilegálně.
Ani Gaudí si o rychlosti výstavby nedělal iluze
Na vyjednávání každopádně zbývá čas, protože dokončení Fasády slávy se předpokládá podle optimistického odhadu generálního ředitele baziliky Xaviera Martíneze nejdříve za deset let. A to na základě dřívějších vyjádření ještě bez kompletních dekorativních prvků, což zahrnuje na sto soch.
Sám Gaudí si o rychlém dokončení velkolepého chrámu – vzhledem k finanční i architektonické náročnosti – nedělal příliš iluze. „Ten dokončí až svatý Josef,“ říkával.
Dostavba baziliky Sagrada Família z velké části financuje vstupné. Práce proto zpomalila pandemie covidu-19, neboť během omezených možností cestovat se počty návštěvníků výrazně snížily.
Do chrámu totiž míří především turisté, jak ukázaly statistiky soukromé společnosti, která má na starosti provoz a výstavbu. Loni si památku UNESCO zatoužilo prohlédnout necelých pět milionů zájemců, z toho Španělé tvořili jen zhruba jednu desetinu. Nejvíce návštěvníků, přibližně patnáct procent, pocházelo ze Spojených států. Kolem sedmi procent pak připadá na Čínu, Itálii a Francii.
Sagrada Família je směsicí novokatalánského stylu, secese a moderny. S její stavbou se spojuje především jméno Antonia Gaudího, nicméně ten návrh převzal až po roce od Franciska de Pauly del Villar, který se se zadavateli dohadoval ohledně nákladů na materiál. Nový tvůrce posunul představu chrámu od novogotických lomených oken a opěrných pilířů k ambicióznějšímu sakrálnímu prostoru budoucnosti.
Po Gaudího smrti projekt převzal jeho žák Domènec Sugranes. Když během španělské občanské války v druhé polovině třicátých let část stavby vyhořela a zničení neunikly ani Gaudího plány a modely, obnovil je posléze jeho někdejší spolupracovník Francesc de Paula Quintana. Zemřel v polovině šedesátých let a poté na stavbu dohlíželi další architekti, ten současný – Faulí – je za naplnění Gaudího vizí zodpovědný od roku 2012.
