Paříž – V desítkách zemí celého světa se dnes uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich podle agentury AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky a mír. Společným tématem letošních shromáždění byly rostoucí životní náklady, které mnozí řečníci spojovali s válkou Spojených států a Izraele proti Íránu.

 

„Pracující lidé odmítají platit cenu za Trumpovu válku na Blízkém východě,“ uvedla v prohlášení Evropská odborová konfederace zastupující 93 odborových organizací z 41 evropských zemí. „Dnešní shromáždění ukazují, že pracující nebudou nečinně přihlížet, jak jsou jejich zaměstnání a životní standardy ničeny.“

Svůj postoj dnes dali najevo třeba lidé, kteří pochodovali ulicemi Paříže i dalších francouzských měst pod heslem „chléb, mír a svoboda“. Podle francouzské policie jich v celé zemi bylo kolem 158.000, podle odborů na 300.000, uvedl deník Le Monde. Na některých místech se odehrály střety s policií, ale není jasné zda při nich byl někdo zadržen.

Další prvomájové protesty se uskutečnily mimo jiné ve filipínské Manile, kde lidé požadovali vyšší mzdy, nižší daně a odsuzovali roli USA v konfliktu s Íránem, či v indonéské Jakartě, kde desítky tisíc účastníků pozdravil i prezident Prabowo Subianto.

Svátek práce si dnes připomněli také lidé v řadě afrických zemí. Například představitelé jihoafrických odborů na demonstraci kritizovali rostoucí ceny potravin, energie, dopravy a zdravotní péče, v Maroku zase taxikáři a řidiči autobusů protestovali proti zdražování pohonných hmot.

Ve Spojených státech koalice odborů a aktivistů vyzvala k protestům pod heslem „pracující nad miliardáři“, jejichž cílem je vyšší zdanění bohatých a ukončení protiimigrační politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

První máj jako Mezinárodní den pracujících má kořeny v 80. letech 19. století, kdy americké odbory usilovaly o osmihodinový pracovní den. V květnu 1886 se chicagský protest změnil v tragédii, když při něm vybuchla bomba a policie odpověděla střelbou. Několik odborových aktivistů bylo odsouzeno a popraveno. Na památku těchto událostí vyhlásila v roce 1889 Druhá internacionála v Paříži 1. květen jako Mezinárodní svátek práce.

V Berlíně vyšly do ulic desítky tisíc lidí, demonstrují proti válkám a drahotě

V Berlíně dnes u příležitosti Svátku práce vyšlo do ulic kolem 50.000 lidí, píše agentura DPA. Demonstrovaly mimo jiné proti válkám, vysokým cenám nájmů nebo proti pokračující výstavbě metropolitní dálnice. Policie byla kvůli možným násilnostem v pohotovosti nejen v německé metropoli.

Už v noci na dnešek se uskutečnila demonstrace Take Back the Night, kterou deník Berliner Morgenpost označil za queer feministickou. Účastníci manifestovali za svobodnou Palestinu a při pochodu se střetli s jinou levicovou manifestací, která naopak vyjadřovala podporu Izraeli. Během pochodu zapaloval dav dělobuchy, což je v Německu až na výjimky během roku zakázané. Policie následně označila akci za poklidnou, ačkoli demonstranti poškodili nejméně čtyři auta.

Dnes dopoledne pak od Braniborské brány v centru metropole vyrazil průvod k satirické prvomájové demonstraci v Grunewaldu na západě hlavního města. Tématem této demonstrace byly explodující nájmy. Organizátoři proto ohlásili, že na setkání řízeně odpálí sociální výbušninu.

K průvodu od Braniborské brány se připojili příznivci řady iniciativ, mimo jiné Berlín bez aut, Berlín bez reklam a Pryč s A100. A100 je městská dálnice, která během rozdělení Berlína procházela jeho západní částí a později po znovusjednocení měla vytvořit vnitřní okruh metropole. Od okružních plánů město ustoupilo, dálnice se ale nadále rozšiřuje, s čímž část obyvatel nesouhlasí.

Před radnicí v centru Berlína se dnes sešly desítky tisíc lidí. Tématem tohoto protestu byly mimo jiné Palestina, vysoké nájmy či podpora stávkujících pracovníků dceřiných společností berlínského nemocničního koncernu Vivantes.

Berliner Morgenpost upozornil, že poprvé po letech v Berlíně pořádá demonstraci i hnutí Antifa, které je označováno jako krajně levicové. Akci nazvanou Revoluční První máj hnutí svolalo na večer do Kreuzbergu a Neuköllnu, kde se podle rozhlasové a televizní stanice RBB sešlo kolem 10.000 lidí. Do 22:30 nebyly hlášeny žádné velké střety, několik lidí ale přesto policie zadržela.

Úřady předem varovaly řidiče, aby v Berlíně kvůli uzavírkám dnes pokud možno nevyjížděli. Policie rovněž varovala, že doprava na západě hlavního města se dnes odpoledne kvůli cyklistické demonstraci prakticky zastaví. Další protestní průvod zase zablokoval bulváry Kurfürstendamm či Tauentzienstrasse a přilehlé okolí.

Na možné střety s demonstranty se připravila nejen policie, ale také hasiči. Ti jsou při bezpečnostních zásazích běžně vybaveni kamerami na uniformách. Záznam z kamer se průběžně přemazává, pokud hasič nestiskne tlačítko. Pro období od 30. dubna do 2. května se ale nastavení kamer změnilo tak, aby se při stisknutí zmíněného tlačítka uložila i předcházející minuta záznamu, běžně je to přitom 30 vteřin. Úřady si od toho slibují vyjasnění případných následných sporů a také lepší preventivní ochranu hasičů.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.