Paříž/Madrid/Londýn – V Evropě v neděli pokračovala vlna extrémních veder. Teplotní rekordy přesahující 40 stupňů Celsia padly například v Německu, Polsku, na Slovensku, ale také v Česku. Podle informací francouzského národního úřadu veřejného zdraví (ANSP) od středy ve Francii zemřelo o 1000 lidí více, než odpovídá normálnímu stavu. Čísla přitom nejsou konečná. Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě, upozornil dnes na sociální síti X generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus a vyzval evropské vlády, aby zavedly akční plány na ochranu zdraví populace před horkem.

V Polsku padl absolutní teplotní rekord, ve městě Slubice na západě země bylo naměřeno 40,5 stupně. Slubice leží na hranici s Německem přibližně 40 kilometrů severně od Neissemünde, kde dnes naměřili 41,7 stupně, což je nový německý rekord. Dosavadní rekord v SRN byl ze soboty a činil 41,5 stupně.

Teplotní rekordy padaly také v Česku, kde meteorologové už před 15:00 naměřili v Doksanech na Litoměřicku více než 41 stupňů. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to první jedenačtyřicetistupňová teplota v oficiální síti českých měřicích stanic.

V Bratislavě padl historický teplotní rekord, krátce před 16:00 teplota ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia. Napsal to portál imeteo.sk. Dosavadní rekord 39,4 stupně Celsia ve slovenské metropoli byl podle portálu ze srpna roku 2013. Vedra ovlivnila na Slovensku vlakovou dopravu. Bratislava už z pátku na sobotu zažila rekordně teplou noc, když teplota na Kolibě podle dřívějších údajů meteorologů neklesla pod 26,3 stupně Celsia.

Podle francouzské meteorologické služby Météo-France je současná vlna veder z meteorologického hlediska v celé zemi výjimečná. Byla překonána řada měsíčních i historických rekordů.

ANSP uvádí, že 24. června bylo ve Francii zaznamenáno více než 1200 úmrtí z různých příčin a 25. a 26. června dokonce více než 1400 úmrtí denně. Pro srovnání úřad uvádí statistiky z dubna a května, kdy denně umíralo přibližně 900 až 1000 lidí. Nárůst počtu úmrtí je přitom výraznější v regionech, v nichž byl v posledních dnech vyhlášen nejvyšší červený stupeň pohotovosti v souvislosti s vedry.

„V tuto chvíli žije 150 milionů lidí v podmínkách extrémních veder, stovky lidí zemřely, školy jsou uzavřeny a energetické sítě kolabují,“ uvedl dnes šéf WHO Ghebreyesus. Dodal, že od 21. června bylo na starém kontinentě v souvislosti s horkým počasím zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

„Tepelný stres je často označován jako ‚tichý zabiják‘ a evropské domy, pracoviště a školy nejsou na tyto teploty stavěny,“ uvedl šéf WHO. „Zejména vybízíme evropské země k zavádění akčních plánů na ochranu zdraví před vedrem v rámci širšího programu na ochranu zdraví před dopady změny klimatu,“ zdůraznil Ghebreyesus.

Slovenský národní vlakový dopravce ZSSK oznámil, že po snížení maximální povolené rychlosti na tratích kvůli vedrům nabírají dálkové vlaky zpoždění v trvání zhruba do 60 minut.

Vysoké teploty způsobily problémy v dopravě také v Německu, a to především na železnici. Drážní společnosti včetně Deutsche Bahn (DB) vyzvaly, aby lidé – pokud nemusejí – o víkendu vůbec necestovali. Podle autoklubu ADAC se na řadě míst země kvůli teplotám zvlnila vozovka, takže mnohde musejí řidiči počítat s uzavírkami a s kolonami.

Vlak se zhruba 630 cestujícími zůstal stát bez fungující klimatizace v braniborském okrese Prignitz na severu Německa. Podle agentury DPA se totiž souprava na trase z Hamburku do Prahy ocitla bez přívodu elektřiny v důsledku poškození trakčního vedení. Tři lidé s problémy s krevním oběhem byli ošetřeni v nemocnici. Jako první o incidentu informoval regionální list Märkische Allgemeine s tím, že jde o vlak Českých drah. Jejich mluvčí později upřesnil, že ačkoliv se jednalo o soupravu Českých drah, operátorem vlaku v Německu je tamní národní dopravce Deutsche Bahn (DB).

Současná vlna veder je ve střední Evropě jednou z největších, přičemž vědci upozorňují, že tento jev má negativní vliv na fungování společnosti. Epizod, kdy maximální denní teplota přesáhne alespoň tři dny po sobě 30 stupňů Celsia, přibývá a vlny se vyskytují častěji. Patrně nejzávažnějšími dopady jsou tzv. nadúmrtí, tedy počet zemřelých přesahující průměr, uvedla v tiskové zprávě Monika Hojdanová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Vlny veder lze hodnotit podle zasaženého území, podle délky či podle dopadů. Dosud nejdelší zaznamenaná vlna v Česku trvala 36 dnů, zhruba od poloviny července do poloviny srpna 2015. „Tehdy od 3. do 15. srpna zemřelo o 17 procent více lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění než ve zbytku roku v průměru. Denně to znamenalo úmrtí 22 lidí navíc,“ uvedla Hojdanová.

Vědci dlouhodobě upozorňují, že na základě modelů vývoje klimatu do konce století budou v dalších letech vlny veder častější, delší a intenzivnější. „Od roku 1961, od kdy máme k dispozici výsledky měření ze sítě stanic, pozorujeme v Česku prodlužování vln veder především v nížinách,“ dodala Hojdanová.

Analýza organizace World Weather Attribution (WWA) tento týden upozornila, že současné teploty by byly před 50 lety téměř nemožné. Podobná vlna veder by tehdy byla o tři a půl stupně chladnější. Příčinou je jednoznačně globální změna klimatu, dodala WWA.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.