Zpráva o uzavření zoo, která byla v kubánské metropoli otevřena v roce 1984, vyvolala na sociálních sítích smutné či rozhorčené reakce a obavy o osud zvířat i zaměstnanců.
„Co se stane se zvířaty? Darujte je zoologickým zahradám v zahraničí a zachraňte je,“ napsal jeden z Kubánců podle opozičního serveru CiberCuba. „Nechat zoo bez elektřiny a vody je zločin vůči zvířatům i zaměstnancům,“ uvedl další.
Letos v létě havanská zoo informovala o narození čtyř tygrů bengálských, včetně jednoho bílého. Jejich ošetřovatel Ángel Cordero to označil za malý zázrak. „Je to teprve podruhé, co se bílý tygr na Kubě narodil,“ řekl Cordero a připomněl, že zoopark v Havaně se potýká s krizí už dlouho.
Nedostatek paliva, které potřebuje na přepravu krmiva pro zvířata, zoo v Havaně řešila koňskými povozy či elektrickými tříkolkami. Ředitel zooparku Juan Carlos Santos letos v létě agentuře Reuters řekl, že navzdory těmto omezením zůstal počet zvířat stabilní díky úsilí zaměstnanců a podpoře malých soukromých podniků.
Kvůli energetické i ekonomické krizi se s problémy potýkají i další instituce na Kubě, včetně zoologických zahrad. V dubnu se například objevily na sociálních sítích fotografie vyhublých lvů ze zooparku ve městě Camagüey.
Kubánská ekonomika je už mnoho let v krizi, k níž přispěly americké sankce, jimiž se USA už od 60. let minulého století neúspěšně snaží o změnu režimu v této karibské zemi. Letos se situace na desetimilionové Kubě výrazně zhoršila kvůli ropnému embargu, které vyhlásil americký prezident Donald Trump. Paliva není na Kubě dost ani pro zásobování obchodů, pro svoz odpadků či na dopravu lidí do práce a dětí do školy, problémy mají i nemocnice, které musí odkládat plánované operace.
S mnohahodinovými výpadky elektřiny, které často doprovází i výpadky dodávek vody, se Kuba potýká už řadu let. Svůj podíl na nich má i zastaralá a nedostatečně udržovaná infrastruktura. Letos jsou ale výrazně častější a trvají velkou část dne a někdy i několik dnů.