Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.
Ministerstvo podle agentury Reuters sdělilo, že se „úspěšně“ vypořádalo se dvěma drony, zatímco třetí zasáhl generátor poblíž elektrárny. Drony podle něj přiletěly od „západní hranice“, další podrobnosti však neposkytlo. K útoku se nikdo bezprostředně nepřihlásil.
V posledních dnech SEA však opakovaně vinily Írán z dronových a raketových útoků, a to v době, kdy znovu roste napětí v Hormuzském průlivu, klíčové námořní trase pro přepravu ropy, kterou Teherán dosud blokuje. Írán před uzavřením příměří v odvetě za vzdušné údery USA a Izraele opakovaně útočil drony a raketami na jejich spojence v regionu, včetně ropné a energetické infrastruktury. Útok na jadernou elektrárnu je však v nynější válce novinkou.
Bloky fungují normálně, uvedl jaderný úřad
Jaderný regulační úřad SAE uvedl, že požár neměl žádný vliv na bezpečnost elektrárny. „Všechny bloky fungují normálně,“ uvedl úřad na síti X.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ovšem úder způsobil požár v elektrickém generátoru a jeden reaktor je nyní napájen nouzovými dieselovými generátory. Šéf agentury Rafael Grossi vyjádřil kvůli incidentu „hluboké znepokojení“ a zdůraznil, že vojenské aktivity ohrožující jadernou bezpečnost jsou nepřijatelné, dodala MAAE.
Jadernou elektrárnu Baráka, která leží na západě emirátu Abú Zabí, postavily SAE ve spolupráci s jihokorejskou společností KEPCO zhruba za 20 miliard dolarů (418 miliard korun), do provozu byla uvedena v roce 2020. Její čtyři reaktory dokážou nyní pokrýt čtvrtinu celkové energetické spotřeby SAE. Jde o první a jedinou jadernou elektrárnu v arabském světě.
SAE kvůli elektrárně podepsaly striktně vymezenou dohodu se Spojenými státy, v níž se zavázaly vzdát se obohacování uranu i dalšího zpracování vyhořelého paliva, aby rozptýlily případné obavy z vývoje jaderné zbraně. Uran země dováží ze zahraničí. To stojí v kontrastu právě s Íránem, jehož jaderný program je ústředním bodem dlouhodobého sváru Teheránu s USA a Izraelem.
