Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
O podezření na možnou mutaci informoval šéf afrického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya. Ten uvedl, že ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) chystají studie, které mají zjistit, jestli za mimořádnou závažností současné epidemie nestojí mutace ve viru. „Závažnost této epidemie způsobené virem Bundibugyo je bezprecedentní,“ řekl Kaseya.
Nepanuje velká obava z toho, že by se virus změnil natolik, že by se začal například přenášet vzduchem, to je podle expertů velmi nepravděpodobné. Už při minulých silných epidemiích se ale spekulovalo o tom, že za jejich rozšířením je mutace viru, která ho činí nakažlivějším – anebo snadněji přenosným. Tento virus, který je takzvaně zoonotický, tedy se na člověka přenesl teprve nedávno od zvířat, se totiž druhu homo sapiens stále ještě nepřizpůsobil dokonale.
Na to se s člověkem setkává pořád příliš málo, má tedy málo příležitostí pro změny. Ale čím větší epidemie a čím více infikovaných, tím větší pravděpodobnost je, že virus získá mutaci vhodnější pro přenos mezi lidmi.
Právě RNA viry, mezi něž ebola patří, se umí měnit velmi rychle a dokáží využít jakoukoliv příležitost, kterou dostanou. Poprvé se tato nemoc u lidí objevila teprve roku 1976, a to v zairské vesnici Yambuku, kde šokovala svou smrtností – ze 318 nemocných jich 208 zemřelo. Za tu dobu se ale virus příliš nezměnil.
Může za to několik faktorů. Ebola jednak způsobuje kratší řetězce přenosu – jeden nakažený nakazí mnohem méně lidí – proto má i méně příležitostí k evoluci. Vědci také popsali, že virus eboly dělá při svém kopírování více chyb. Přesto platí, že i relativně drobná změna může viru umožnit poměrně výrazně zvýšit svou schopnost šířit se nebo způsobovat horší průběh.
Vlna, která stále není pod kontrolou
Současná vlna eboly byla oficiálně vyhlášena 15. května, ale WHO se domnívá, že nákaza mohla začít už v lednu. Africa CDC v pátek oznámila, že počet nakažených přesáhl 4000. V porovnání s epidemií v západní Africe z let 2014 až 2018 je nynější nárůst v prvních 11 týdnech několikanásobně rychlejší.
Úřady přitom upozorňují, že více než dvě třetiny úmrtí nastávají mimo léčebná centra, což naznačuje slabou dohledatelnost nakažených. V epicentru nákazy, provincii Ituri, navíc 90 procent pacientů přijatých do centra organizace Lékaři bez hranic v Bunii nebylo na seznamu známých kontaktů. Organizace proto chystá přechod od pouhého trasování kontaktů k aktivnímu vyhledávání případů od domu k domu.
Remdesivir se vrací
Úřady chtějí rovněž začít pacientům v rámci individuálního použití podávat antivirový lék remdesivir, který vyvinuli američtí vědci kolem českého biochemika Tomáše Cihláře – proslavil se jako jedno z prvních léčiv proti covidu-19.
Proti ebole ale lékaři zvažují také testování vakcíny Ervebo, která je schválena proti jinému kmeni eboly. Předběžná data podle zdravotnických úřadů naznačují, že lidé nakažení virem Bundibugyo, kteří tuto vakcínu dostali, měli méně závažný průběh a nikdo z nich nezemřel.
Ebola je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které způsobuje horečku, zvracení, průjmy, poškození orgánů a vnitřní krvácení. Epidemie se rozšířila z provincie Ituri do Severního Kivu, Jižního Kivu, Horní Uele a Tshopo a zasáhla i sousední Ugandu. Úřady zároveň vyšetřují podezřelé úmrtí na ebolu na lodi mířící do Kinshasy.
