Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
Pomník Bulgakova z roku 2007 byl v Kyjevě demontován na začátku června. Nacházel se poblíž jeho muzea známého jako Dům Turbinových. Tamní úřady o odstranění sochy rozhodly s odvoláním na stanovisko Ukrajinského institutu národní paměti (UINP).
„Spisovatel navzdory tomu, že žil dlouhá léta v Kyjevě, Ukrajinci a jejich kulturou pohrdal, nenáviděl ukrajinské úsilí o nezávislost a negativně se vyjadřoval o vzniku ukrajinského státu a jeho představitelích. Ze všech ruských spisovatelů té doby je nejblíže současným ideologickým principům putinismu a kremelskému ospravedlňování etnocidy na Ukrajině,“ uvedli už předloni odborníci z UINP.
„Michail Bulgakov je zařazen na seznam osob, které ruská propaganda využívá k oslavě ruské imperiální politiky, a předměty s nimi spojené podléhají odstranění z veřejného prostoru,“ doplnila pak Kyjevská městská státní správa.
Bulgakovova kritika Ukrajiny
Bulgakov, jenž se narodil v Kyjevě do ruské rodiny, která byla poslána do tehdy carem ovládané části Ukrajiny, byl ve zprávě UINP popsán jako šovinista, jenž se vysmíval jakékoli představě ukrajinské státnosti. Dle institutu byl také známý pohrdavými poznámkami o ukrajinské kultuře a jazyce, píše Kyiv Post (KP).
Do Moskvy se Bulgakov přestěhoval v roce 1921 a během ruské občanské války po první světové válce měl dle KP charakterizovat lidi usilující o ukrajinskou státnost jako „opovrženíhodné“.
Spisovatel proslul románem Mistr a Markétka, který se nedávno dočkal nové filmové adaptace, či díly Psí srdce a Osudná vejce.
Zpráva UINP však zmiňuje jeho první román Bílá garda, podle nějž později napsal oblíbenou hru sovětského diktátora Josifa Stalina – Dny Turbinových. Román dle UINP zesměšňuje ukrajinský jazyk a vidí v něm „ostře vyjádřenou protiukrajinskou orientaci“.
Ve svých dílech dle UINP spisovatel „nepředstavuje jedinou pozitivní ukrajinskou postavu… paroduje nebo posměšně zkresluje ukrajinský jazyk, zesměšňuje ukrajinskou autokefální církev a popírá samotnou existenci ukrajinského národa“.
O odstranění sochy Bulgakova z ukrajinské metropole se již několik dní diskutuje na sociálních sítích a v médiích – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině.
„Bulgakov je velmi kontroverzní osobnost. My, kdo se přikláníme k ukrajinštině, jsme přesvědčeni, že tady pro něj není místo,“ sdělil jeden z obyvatel Kyjeva serveru Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
„Představme si, že by Bulgakov napsal Mistra a Markétku, Psí srdce nebo Bílou gardu v ukrajinštině – ale beze změny jediného významu. Byl by považován za protiukrajinského spisovatele? Pochybuji,“ citoval naopak portál Meduza ukrajinského politologa Konstantina Bondarenka.
„Je důležité zmínit, že i Bulgakov se stal obětí této šílené války. Kdyby (ruský vládce Vladimir, pozn. red.) Putin nevpadl na Ukrajinu, Bulgakovův i Puškinův pomník by stále stály a zastánci ‚dekolonizace‘ by v zemi nikdy neměli takovou moc. Doufám, že přijde čas na střízlivější přístup k historické paměti,“ napsal zase ukrajinský novinář Konstantin Skorkin.
Sovětský a ruský disident Alexandr Podrabinek zmínil, že Bulgakov se stavěl proti bezpráví, totalitě, vulgaritě a násilí. „Proto je nám blízký a jeho díla jsou pro nás srozumitelná,“ shrnul. „Jeho protisovětská agenda je pro nás zásadní, zbytku si nevšímáme. Stejně tak jako mladického antisemitismu Antona Čechova nebo zesměšňování Poláků Fjodora Dostojevského,“ píše.
„Lidé i jednotlivé země mají odlišný vkus a hodnoty. Měli bychom se alespoň snažit to pochopit a k pocitům druhých přistupovat s respektem,“ dodal Podrabinek.
Muzeum zasvěcené Bulgakovovi, u něhož socha téměř devatenáct let stála, bude dál fungovat. Bývalý ředitel UINP Anton Drobovič ukrajinské redakci RFE/RL řekl, že muzeum změní svůj název a jeho exponáty budou návštěvníkům Bulgakova představovat nejen jako antisovětského aktivistu, ale také jako antisemitu a šovinistu.
Ze zdi muzea každopádně bude odstraněna pamětní deska, která byla v roce 2023 polita červenou barvou. Na bronzovo byla přetřena až téměř po roce.
V souladu s dekolonizačním zákonem
Bulgakovova socha byla odstraněna v návaznosti na rozhodnutí z konce loňského roku, v rámci něhož mají zmizet i například pomníky ruské básnířky narozené u Oděsy Anny Achmatovové či skladatele Michaila Glinky.
Ukrajina začala pomníky osobnostem z oblasti kultury spojených s Ruskem odstraňovat už po vypuknutí plnohodnotné invaze Moskvy. V posledních letech byly v různých městech demontovány desítky takových památek – včetně pomníků spisovatelů Alexandra Puškina, Maxima Gorkého, Michaila Lermontova či Isaaka Babela.
Odstraňování (nejen kulturních) památníků nyní probíhá v souladu s už zmíněným, takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
