Ulevilo se vám po odchodu z České televize?
Ulevilo.
V jakém smyslu?
V tom, že vás selektivně a účelově nešikanuje Rada ČT, která porušuje zákon a zasahuje do konkrétních pořadů. Že člověk netrpí tím, že slabý a povolný ředitel ČT nechápe, že čím většího poskoka bude radním dělat, tím víc té instituci ublíží. A přesně takový byl poslední rok a půl.
Jan Souček ještě myslím vnitřně bojoval s tím, kde je ta hranice, do jaké míry má radním sloužit. Nakonec na to doplatil, protože si část radních myslela, že ho bude řídit.
Souček se možná dopustil chyb, ale je to obchodník Hynek Chudárek, koho si pak vybrali do role transformačního ředitele ČT. Jeho úkolem je bezpečně převést ČT pod státní rozpočet. A to se teď děje.
Často mluvíte o důležitosti médií veřejné služby, o morálce a demokracii. Neoslabil jste ale tento svůj důraz na hodnotový rámec politiky a důvěryhodnost médií, když jste fakticky jednostranně ukončil smluvní vztah s Českou televizí?
To ale nebyl jednostranný krok. Vždyť televize se novinářů, kterým předseda Rady ČT Pavel Matocha namaloval terč na záda, nezastala. Řečeno slovy Matochy „Železný moderuje bezvýznamný pořad, 168hodin a Nora Fridrichová byli zrušeni a začal se řešit Moravec“. Každý z nás novinářů musí mít bazální jistotu, že za ním stojí vedení.
Proč najednou tolik překvapení? Vždyť jsem si několik let připadal jako žíznivý na poušti. Každý měsíc věnovala Rada ČT nejvíce času jen Otázkám a Fokusu, což vyhovovalo vedení zpravodajství, které šířilo, že jsme poslední černou ovcí. Jednou za rok jsem poskytl někomu rozhovor, za který jsem to pak od vedení televize schytal. Nemohl jsem se bránit jinak, než jednou za rok vysvětlit veřejnosti, jaké tlaky jsou z Rady ČT a vedení ČT jim kvůli svým prémiím a funkcím podléhá.
A už v rozhovoru u Marie Bastlové v Mediálním cirkusu loni na podzim jsem naznačoval, jak je absurdní kumulace funkcí, čárkování a vše, na co jsem opakovaně upozorňoval. Co jsme měli dělat? Měl jsem se přenést přes to, že sesadili vedoucí dramaturgyni Hanu Andělovou?
To by přece nebylo normální. Loni v prosinci jsem chtěl na základě usnesení dozorčí komise Rady ČT zrušit konkurenční doložku, která obsahuje nad rámec zákoníku práce některá ustanovení.
Přesto všechno, jak se k vám vedení České televize zachovalo, kolika útokům jste musel čelit ze všech možných stran, nesnižujete teď svým postupem důvěryhodnost ČT a svých bývalých kolegů, novinářů uvnitř té instituce?
Jsem novinář. V profesi se pohybuji 35 let. A k novinařině patří to, že bojujete za relevantní fakta a svobodu. Za tvůrčí svobodu. Postupem času jsem se dopracoval k tomu, že to uvnitř ČT už nadále nebylo možné.
Jak je to s vaší konkurenční doložkou?
K tomu jsem už vše řekl. ČT si ponechala všechny mnou navrácené částky, tak je nepochybně i pro ni doložka neplatná, byť generální ředitel ČT říká Radě ČT něco jiného. Teď je to otázka už jen pro právníky.
S jakým plánem jste spustil svůj nový projekt moravec.cz?
Vytvořit platformu pro zajímavou a ambiciózní audiovizuální publicistiku. A v budoucnu i pro dokumenty.
Uvažoval jste o vlastním podcastu?
Ne. Chtěl jsem pracovat s týmem lidí a od začátku jsme si řekli, že vytvoříme novou publicistickou videoplatformu. A je nepochopení, pokud to teď někdo glosuje tak, že to Moravec přepálil, že dělá novou televizi.
A je to taky střet s očekáváními. Někteří lidé totiž uvažují čistě byznysově. Počítali s tím, že tak jako ostatní vydělám miliony na podcastech. Jistě, mohl jsem si pronajmout studio za pár tisíc na hodinu, neinvestovat do techniky a programu, nemít kolem sebe tým lidí, kteří tvořili tým na ČT zrušených 168hodin, a vydělat za půl roku na nové auto.
Samozřejmě by to pro mě bylo pohodlnější. Dopracoval jsem se ale k tomu, že ve svých jedenapadesáti skočím svůj druhý bungee jumping v životě a pokusím se o něco, co mi tady novinářsky a audiovizuálně chybělo.
Co tím myslíte?
Například to, že investujeme do audiovizuální datové žurnalistiky. Budeme mít vlastní sociologické sondy ve spolupráci s Ipsos. Dřív jsme v ČT dělali exit polly, od kterých se v průběhu času ustoupilo kvůli kritice části veřejnosti, která nikdy nepochopí, že každá sociologická sonda má statistickou odchylku.
Loni už ČT historicky poprvé nevysílala ve volebním studiu ani předvolební šetření na rozdíl od CNN Prima News a STEM, což je skandální.
Díky sociologickým šetřením jsme se totiž dostali k zajímavým datům. Myslím, že je to obrovská ztráta pro veřejnou službu a žurnalistiku, jak se osekávají v ČT výzkumy.
Proto je jedním z našich vymazlených pořadů vedle Kontextů a PM (Poledne s Moravcem, pozn. red.) také pořad Populace.
Jak často budete výstupy ze sociologických šetření zveřejňovat?
Každý týden ve středu.
Blíží se letní prázdniny. Neuvažoval jste, že by bylo lepší to celé spustit až po nich? Vždyť na podzim nás čekají komunální a senátní volby. Navíc v létě lidi politika zase tolik nezajímá…
My jsme upřednostnili pozvolný nástup. Chtěli jsme s předstihem představit portfolio pořadů. Nejde nám hned o to, abychom zbohatli, jde nám o něco jiného, být běžci na dlouhou trať a slušně se uživit, ne zbohatnout. Většinu zisku plánujeme rozpouštět do nových formátů.
Jak říkám: chceme vybudovat kvalitní audiovizuální publicistickou a dokumentární platformu. Mým snem jsou dokumentární minisérie.
A pokud nám porostou platby za předplatné podobně, jako během několika prvních týdnů, což považuju za zázrak, tak do toho půjdeme. A to nejen kvůli tomu, že byla skoro všude aktuální publicistika postupně omezena, nebo se smrskla jen na rozhovory. Považuju to za důležité posilovat analytickou audiovizi.
O letních prázdninách většina televizí buď diskuse nevysílá, nebo je reprízuje…
My pojedeme celé léto v plné palbě.
Pozvání vám zatím nikdo neodmítl?
Myslel jsem si, že když přijde nabídka Petru Macinkovi na kritické interview, že ji odmítne. Dorazil. A přišli i další dva vicepremiéři Karel Havlíček a Alena Schillerová. Oceňuji, že do toho šli.
Poledne s Moravcem jde přímo proti nedělní debatě na ČT24. To byl záměr?
Ne, byla to reakce veřejnosti na můj odchod a že jim nedělní poledne s Moravcem chybí. Navíc v šesti lidech nemůžete být konkurencí miliardové instituci s tisíci zaměstnanci. A pak: nechali jsme si udělat sociologický výzkum a z něj vyšlo, že to nedělní poledne ode mne lidé čekají. V Česku sice na politiku tradičně nadáváme, zároveň se ale ukazuje, že nás jako společnost neuvěřitelně fascinuje.
Takže očekávání lidí je takové, že v neděli k obědu chtějí i Moravce?
Takto nám to vyšlo. Vynutili si to naši diváci.
Jak nyní vnímáte náklady na provoz diskuzních formátů v ČT, když vidíte, v jakém složení a za jaké peníze to děláte vy?
Bylo by to nespravedlivé srovnání. Jde o jedno z nejbolestivějších témat. Protože pokud management v posledních letech předhazoval radním „kosti“, že zrušil nízkonákladových 168 hodin a nahradil ho sérií dvojnásobně dražších pořadů s nízkým veřejným dopadem, tak se nedočkal ničeho jiného, než otázek, jako je typicky ta, „kolik stojí Českou televizi Moravec“.
A teď budou ještě vykládat, že jsem si v ČT nahrabal a tudíž se můžu pustit do vlastního projektu. Je to nespravedlivé. Absolutně nespravedlivé. Opakovaně jsem řekl, kolik byl můj plat v ČT – v hrubém se pohyboval okolo devadesáti tisíc. To zubaři na okresním městě mají víc.
Přesto se tady tato hra roky hrála a ČT se za levné a přitom sledované pořady 168hodin, Otázky či Fokus nepostavila. Nyní vidím, kolik se dá ušetřit na technice, jak inovovat a být efektivní, což je problém manažerů ČT, nikoliv zaměstnanců a tvůrců.
Sledujete vývoj debaty okolo budoucnosti a nového zákona o ČT a ČRo?
Přiznám se, že teď mám svých radostí a starostí dost, takže se tím úplně nezabývám. Ale neříkám to proto, že bych chtěl z vaší otázky utéct. Z toho, co vím, mám ale dojem, že jsme na trajektorii, která připomíná slovenský scénář.
Protože pokud jde o ohrožení nezávislosti, je skutečně jedno, jak bude ČT financována, když v Radě ČT dál sedí Luboš Xaver Veselý a spol. a v ředitelnách slabí manažeři.
Systémově v každém případě pochopitelně hájím a budu hájit princip a smysl médií veřejné služby. Myslím si třeba, že skvělou veřejnou službu dělá Český rozhlas.
A osobně trvám na slovech, která jsem říkal ještě jako zaměstnanec České televize v loňských podzimních rozhovorech, které mi uvnitř ČT dost ublížily: novinář má říkat pravdu a má do veřejného prostoru vstupovat s fakty a argumenty.
A je mimochodem zajímavé, že demonstrace na podporu veřejnoprávních médií se uskutečnily před budovou Českého rozhlasu. Jako by veřejnost intuitivně vnímala destrukci, na kterou přistoupil management Kavčích hor, která plíživě začala v roce 2020 a vyvrcholila po roce 2023.
Osobně si pochopitelně přeju, aby ČT tu zatáčku vybrala. Taky si ale kladu otázku, zda už není pozdě. Zda jsme se nedostali někam, odkud není cesta zpět. Vždyť vedení zpravodajství v čele s Petrem Mrzenou už několik let lavíruje. Naprosto rezignovali na kritický přístup. A stali se „obětí vlastního úspěchu“, jak to teď prezentují. Přesněji: stali se obětí vlastních funkcí.
(Druhý díl rozhovoru přineseme v neděli 14. června)
