Karel Novák je staronovým předsedou Rady ČT. Svůj hlas mu dalo deset radních z osmnácti – tedy nejtěsnější většina. A byť šlo o volbu tajnou, lze vcelku realisticky odhadnout, že jeden z deseti těchto hlasů byl také jeho. Jinak řečeno: bez svého hlasu by zvolen ve středu předsedou Rady ČT nebyl.
Hlasování předcházela dlouhá – možná za poslední roky rekordní – debata o programu. Jaroslav Faltýnek Aktuálně.cz totiž už z kraje týdne řekl, že se volba odsune. A přesně s tímto plánem na jednání Rady dorazili zástupci současných vládních stran. Odložení volby opakovaně navrhovali Petr Brozda a Martin Chalupský. Odůvodňovali to tím, že jsou v Radě ještě pořád noví a potřebují se zorientovat.
Pravdou ale je, že Chalupský a Brozda, stejně jako Lucie Plíšková a Stanislav Berkovec, tedy relativní nováčci v Radě ČT, byli dolní komorou do Rady ČT zvoleni už na začátku června. Navíc se volba nového vedení kontrolního orgánu veřejnoprávní televize – a to právě v červnu – už jednou odkládala. Tehdy to bylo odůvodněno stejným argumentem – „noví radní se potřebují rozkoukat“.
Návrh na odložení volby ale tentokrát těsně neprošel. Kromě skupiny radních, kteří později ve volbě předsedy skoro jistě podporovali stávajícího místopředsedu Vlastimila Ježka, nezvedli ruku pro odložení volby také Ilja Racek a Vladimír Karmazín. Plán Faltýnka a spol. tedy nevyšel a radní později odpoledne přistoupili k volbě svého předsedy.
Do té se – jak jsme už v úterý také avizovali – zprvu přihlásili, respektive byli nominováni, Karel Novák a Vlastimil Ježek. A tady podle zákulisních informací platí toto: Ježkovi svůj hlas nejspíš dali tito radní: David Brabec, Jefim Fištejn, který ho také do čela Rady ČT nominoval, dále pak Ivana Chmel Denčevová, Milada Richterová, Bára Procházková a Tomáš Řehák.
Karel Novák pak mohl skoro jistě počítat s hlasy od Ivana Tesaře, Lucie Plíškové, Stanislava Berkovce, Petra Brozdy, Ilji Racka a Martina Chalupského. Vesměs jde o radní, kteří v ní zastupují hnutí ANO a další vládní strany. Nejistota panovala podle našich informací o postupu Luboše Xavera Veselého, Jiřího Šlégra nebo Vladimíra Karmazína.
Což se také na chvilku ukázalo. Xaver Veselý si vzal totiž v jeden moment slovo a na post předsedy nominoval Vladimíra Karmazína. A ten nominaci přijal. Vše tedy mohlo působit dojmem, že volba skončí patem. To se ale nakonec nestalo. Karmazín totiž obdržel pouze jeden hlas. Buď pro něj tedy nehlasoval Veselý, který ho nominoval, anebo nedal hlas sám sobě. Jeden z nich, stejně jako patrně i Jiří Šlégr a Petr Šafařík, dali nakonec svůj hlas Novákovi.
Rozložení sil v Radě ČT je tedy evidentní. Současná vládní většina v ní má většinu deseti, možná i jedenácti hlasů z osmnácti. Což se skoro jistě projeví také při volbě dvou místopředsedů. Ta byla podle původního plánu ve středu odložena – oficiálně kvůli tomu, že jednání musel po volbě předsedy opustit Ilja Racek. Faktem ale také je, že nově zformovaná většina pak neměla jistotu, že ve volbě kvůli ztrátě jednoho hlasu prosadí své kandidáty.