V Srbsku se v neděli ráno otevřely volební místnosti, obyvatelé balkánské země budou rozhodovat o novém parlamentu. Podle médií půjde o souboj mezi populistickým vůdcem Aleksandarem Vučičem a hnutím vysokoškolských studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Předčasné volby Vučić vyhlásil před několika týdny. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí.
Na 6,4 milionu voličů si v nedělním hlasování může vybírat z osmnácti subjektů, které obsadí 250členný parlament. Přesto jsou podle médií volby referendem o Vučičovi. Hlavním soupeřem jeho kandidátky Jednotné Srbsko je Studentská kandidátka, kterou podpořila část parlamentní i neparlamentní opozice.
Agentura AP napsala, že před volbami byla atmosféra v Srbsku napjatá a panují obavy, že pokud bude výsledek těsný, prohlásí se obě strany za vítěze.
Předčasné parlamentní volby se konají po bezmála dvou letech protivládních protestů. Ty začaly demonstracemi vedenými studenty, kteří požadovali vyvození odpovědnosti za neštěstí z listopadu 2024 v Novém Sadu, kde po pádu nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí. Protesty přerostly v širší hnutí požadující vyšetřování korupce, nezávislost státních institucí a konec toho, co organizátoři označují za Vučičův režim.
Mezinárodní organizace před volbami vyjadřovaly pochyby týkající se spravedlivosti a poukazovaly na případy zastrašování či nezákonného sledování vůči opozici. Podle nevládních organizací se členové studentského hnutí a další významní Vučičovi odpůrci stávali cílem kybernetických útoků nebo je proti nim nasazován pokročilý špionážní software, jako je například v Izraeli vyvinutý Pegasus. Srbské úřady to popírají.
Vučić je v Srbsku u moci od roku 2012 a je považován za hegemona srbské politiky. S přehledem vyhrál v prezidentských volbách v roce 2017 a 2022, podle kritiků se však hlasování nekonalo za férových podmínek. Domácí i zahraniční kritici jej viní z omezování médií a opozice.
Vučić koncem září rezignoval a oznámil, že se v předčasných parlamentních volbách, které vypsal krátce předtím, postaví do čela kandidátky Jednotného Srbska s ambicí být příštím premiérem. Jeho druhý prezidentský mandát by skončil v první polovině příštího roku a ucházet se o další už mu ústava neumožňovala.
„Jeho rozhodnutí kandidovat na premiéra je vnímáno jako pečlivě plánovaný manévr, jehož cílem je udržet si nejvyšší pozici a zvýšit šance jeho strany proti studentskému hnutí,“ komentovala to agentura AP.
Volební místnosti se otevřely v 7:00, volit mohou Srbové do 20:00. Výsledky nebudou známé dříve než v pondělí, napsala agentura AP.