V USA pokračuje sčítání hlasů, senátní drama čeká Aljašku a Mississippi

Demokraté podle projekcí amerických médií zvrátí poměry v obou komorách parlamentu, kde dosud měli těsnou většinu republikáni. V dolní komoře byla v poměru 218 ku 214 a v horní komoře 53 ku 47. Po takzvaných midterms, které se konaly zhruba v polovině Trumpova funkčního období, by podle odhadů zpravodajského serveru NBC News mohli mít demokraté ve Sněmovně reprezentantů kolem 258 křesel a v Senátu 54.

Demokratická strana zvítězila i ve státech, které byly dlouho považovány za republikánské bašty a kde v roce 2024 Trump s přehledem vyhrál. Například v Kansasu se pastor Adam Hamilton stal prvním demokratem, který získal křeslo v Senátu od dob velké hospodářské krize před téměř 100 lety.

Jedním z jeho kolegů bude levicový demokrat Abdul El-Sayed, který se prosadil v ostře sledovaném souboji ve státě Michigan a stane se prvním muslimským politikem v horní komoře.

Demokraté budou mít také mandáty dosud držené republikány v Severní Karolíně, Ohiu, Iowě, Texasu a Jižní Karolíně – tedy ve státech, kde prezident Trump osobně vybral republikánské kandidáty nebo se v jejich prospěch snažil mobilizovat voliče na volebních shromážděních.

Trump v prvních reakcích na porážku mluvil o tom, že za ni může fakt, že on sám nebyl na volebních lístcích. V kampani přitom příznivcům vzkazoval, aby k volbám přistupovali tak, jako by na nich jeho jméno bylo.

Osmdesátiletý prezident zároveň uvedl, že je „rozhodně ochoten“ uznat výsledky hlasování. O Trumpově přístupu k výsledkům se spekulovalo kvůli tomu, že stále neuznal svou porážku z prezidentského klání v roce 2020.

Na svém dosavadním působení v úřadě prý Trump ničeho nelituje, i když připustil, že válka v Íránu, kterou USA v únoru spolu s Izraelem zahájily, zčásti za propad republikánů mohla. Podle agentury Reuters k výsledku přispěly právě hluboká frustrace z nepopulární války, obavy z vysokých životních nákladů a hněv nad způsobem, jak Trump řídí zemi.

Novým předsedou Sněmovny reprezentantů – a prvním černochem, který stane v jejím čele – by se na lednovém zasedání mohl stát dosavadní lídr demokratické menšiny v této komoře Hakeem Jeffries.

V Senátu nově zasedne například bývalý učitel James Talarico, který je prvním demokratem zvoleným do horní komory za Texas za 38 let. V tomto zákonodárném sboru bude naopak chybět republikánská senátorka Darline Grahamová, která byla do funkce jmenována po smrti svého bratra, senátora Lindseyho Grahama. V Jižní Karolíně, kde Trump v roce 2024 zvítězil s náskokem téměř 18 procentních bodů, ji porazila demokratka Annie Andrewsová.

Vedle parlamentního hlasování demokraté uspěli také ve volbách guvernérů amerických států, když se jim dařilo i v tradičně republikány držených státech, jako jsou Texas, Ohio, Georgia či Iowa. V Georgii se Keisha Lance Bottomsová stane první černošskou guvernérkou a v Novém Mexiku další demokratka Deb Haalandová první příslušnicí domorodého etnika v čele amerického státu.

Čína v reakci na výsledky amerických voleb ubezpečila, že je připravena pokračovat ve spolupráci s USA, Japonsko zdůraznilo, že jeho spojenectví se Spojenými státy zůstává zásadní pro světový mír a stabilitu.

Španělský levicový premiér Pedro Sánchez uvedl, že Američané hlasovali proti nenávisti, privilegiím elit i politice, kvůli které lidé chudnou. Německý ministr obrany Boris Pistorius pogratuloval demokratům a řekl, že Berlín bude nadále spolupracovat s americkou administrativou. Podle českého premiéra Andreje Babiše je vítězství demokratů obrovské. Očekává určitou paralýzu americké politiky.

Propad republikánů hodnotí v komentářích média po celém světě. Například ta americká míní, že voliči potrestali Trumpa za rostoucí ceny a chaotickou politiku. Španělské, italské a argentinské noviny zase píší o hororovém večeru pro Trumpa či jatkách pro republikány.

V USA pokračuje sčítání hlasů, senátní drama čeká Aljašku a Mississippi

Na Aljašce po sečtení 72 procent hlasů vede republikán Dan S. Sullivan se ziskem 48,5 procenta. Demokratka Mary Peltolaová má zatím 47,7 procenta a zaostává o necelých 1700 hlasů z více než 200.000 sečtených. Zbylé hlasy si rozdělili další dva republikánští kandidáti včetně čtvrtého v pořadí Dana J. Sullivana, kvůli jehož účasti se administrativa prezidenta Donalda Trumpa obrátila na justici.

Tvrdila, že druhého Sullivana do voleb nasadila Peltolaová s cílem zmást voliče dosavadního senátora a podvodně zvítězit, což soud odmítl. Očekává se, že sčítání na Aljašce může trvat ještě dlouho, již několik hodin nepřibyly v kolonce sečtených žádné nové hlasy. V komplikovaném aljašském volebním systému přidělují voliči hlasy všem kandidátům a seřadí je podle svých preferencí. Pokud by žádný ze čtyř současných kandidátů nezískal více než 50 procent hlasů, začne nový přepočet a hlasy nejslabšího z nich se přerozdělí tomu kandidátovi, kterého voliči vyřazeného uchazeče určili jako druhého v pořadí.

Ještě těsnější je situace v Mississippi, které je tradiční republikánskou baštou a podle odhadů tu měla mandát obhájit dosavadní senátorka Cindy Hydeová-Smythová. Po sečtení 96 procent hlasů představujících téměř milion voličů však nad ní vede demokratický rival Scott Colom o necelých 50 hlasů. Dá se očekávat, že výsledky budou vyrovnané do poslední chvíle a vyhlášení vítěze mohou provázet soudní spory.

Bez ohledu na tyto dva souboje si demokraté v Senátu výrazně polepší ze současných 47 na nejméně 54 křesel. Většinu budou mít i ve Sněmovně reprezentantů, kde zatím nejsou jasné výsledky v přibližně 65 soubojích. Podle televize CNN již demokraté zvítězili nebo vedou ve sčítání 263 obvodů – s jistotou mají podle CNN 231 mandátů, zatímco republikáni 139. Další stanice NBC News predikuje, že demokraté získají 258 mandátů a republikáni 177.

V současné Sněmovně reprezentantů mají republikáni 218 a demokraté 214 křesel. Podle amerických médií je vítězství demokratů v obou komorách ve volbách uprostřed prezidentského období největší od roku 1974, kdy na republikány tvrdě dopadla aféra Watergate.

Voliči nevídaně potrestali Trumpa za rostoucí ceny a chaos, píší média v USA

Američtí voliči nevídaným způsobem potrestali prezidenta Donalda Trumpa za rostoucí ceny a jeho chaotickou politiku, shodují se americká média v komentářích k výsledkům úterních kongresových voleb. K demokratům se přiklonili voliči z většiny skupin dříve tvořících Trumpovu voličskou základnu, připomínají weby. Hovoří o republikánském výprasku či rovnou masakru.

„Éra vlády jedné strany ve Washingtonu skončila nárazem, když voliči odmítli vysoké ceny paliv, nepopulární válku v Íránu a neústupně vysokou inflaci,“ napsal The New York Times. USA podle listu tradičně kritickému k Trumpově politice vstupují do období politické nejistoty, v níž obě strany budou muset přijít se strategií pro období po Trumpově odchodu.

Komentátor stanice CNN konstatoval, že přes ohromující vítězství nemají demokraté žádný důvod domnívat se, že mají jistou výhru v prezidentských volbách za dva roky.

„Voliči potrestali prezidenta v měřítku nevídaném od voleb po aféře Watergate v roce 1974 a posunuli se doleva napříč demografickými skupinami a regiony,“ hledal deník The Washington Post paralelu s výsledkem voleb po aféře republikánského prezidenta Richarda Nixona, v nichž demokraté jasně zvýšili svou převahu v obou komorách Kongresu. Nesouhlas s Trumpem podle listu rázně přebil i finanční převahu republikánů, kteří do nejdražší kongresové kampaně historie investovali výrazně více než demokraté.

„Prezident řekl voličům, aby volili tak, jako by byl na kandidátních lístcích on, a oni to udělali – a poslali tím jeho vládě rázné napomenutí,“ napsal list The Wall Street Journal. Voliči, kteří dříve hlasovali pro Trumpa, jej nyní podle tohoto konzervativního deníku vidí jako politika čím dál více odtrženého od reality a problémů běžných lidí. Sám Trump přitom v reakci na výsledky uvedl, že kdyby kandidoval, republikáni by jasně vyhráli.

Web deníku Politico označil republikánskou porážku za masakr, který „z nejčernějších obav republikánů udělal skutečnost“.

USA Today píše, že díky nevídanému úspěchu budou nyní moci demokraté v Kongresu, kteří byli dosud odkázáni pouze na podávání žalob, výrazně ztížit prezidentovi prosazování jeho agendy. „Budou moci využít své zákonodárné pravomoci k vyšetřování jeho administrativy a ke zpochybnění politických kroků v celé řadě oblastí,“ napsal list, podle kterého se demokratická ofenziva může týkat například Trumpem zaváděných dovozních cel či války v Íránu.

Nepřátelství USA vůči Íránu se po stranickém posunu v USA nezmění, míní Chameneí

Nepřátelský postoj Washingtonu vůči Teheránu se jen kvůli změnám ve stranické rovnováze sil ve Spojených státech nezmění a ti, kdo smýšlejí jinak, se hluboce mýlí. Podle agentur to dnes uvedl íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí ve zjevné reakci na porážku republikánů ve volbách do Kongresu. Současně pohrozil rozsáhlou íránskou odvetou směřující na americké zájmy na Blízkém východě, pokud se USA rozhodnou na islámskou republiku opět zaútočit.

„Ti, kdo stále živí sebemenší naději, že se chování hegemonického systému změní díky stranickým změnám, se hluboce mýlí,“ uvedl Chameneí v prohlášení zveřejněném na svém webu. Od zahájení izraelsko-amerických úderů 28. února, při nichž zahynul jeho otec Alí Chameneí a Modžtaba byl podle dostupných informací vážně zraněn, se nejvyšší vůdce neukázal na veřejnosti.

Chameneí dále varoval, že reakce Íránu na jakoukoli novou agresi ze strany USA bude v mnohem větším měřítku, a dodal, že ničení amerických základen v regionu íránskou armádou a ovládnutí Hormuzského průlivu byly součástí kampaně proti hegemonii USA, jejíž konec se podle něj blíží.

List The New York Times v úterý napsal, že americké ozbrojené síly mají vypracovaný plán možného útoku na Írán už na dnešní den. Podle deníku Financial Times však Trump uvedl, že Spojené státy v současné době neplánují na Írán zaútočit, odmítl spekulace, že by bezprostředně po volbách do Kongresu nařídil rozsáhlé údery, a vztahy s Teheránem označil za skvělé. Zároveň ovšem nevyloučil, že by byl v případě nutnosti připraven na další válku.

Americká administrativa se po vítězství demokratů nemění, zní z Berlína a Paříže

Výsledek voleb znamená pro americko-německé vztahy kontinuitu i změnu a obě země spolu zůstanou v úzkém kontaktu. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul, který vyjádřil přesvědčení, že USA budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Francouzský ministr financí Roland Lescure upozornil, že Trump bude nadále řídit zahraniční politiku své země. A podle šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze americká společnost hlasovala proti nenávisti, proti privilegiím elit i proti politice, kvůli které lidé chudnou.

Německý ministr zahraničí Wadephul dnes mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že ze strany USA bude pokračovat podpora Ukrajiny. „Pokud jde o Ukrajinu, jsem mírně optimistický v tom, že v Kongresu nyní proběhne více diskusí – a to i napříč oběma stranami – o tom, co lze společně podniknout na podporu Ukrajiny. Domnívám se, že v této otázce během volební kampaně delší dobu váhali,“ řekl Wadephul novinářům v Berlíně.

Šéf německé diplomacie vyjádřil přesvědčení, že zahraniční politika, včetně konfliktu s Íránem, hrála v amerických volbách důležitou roli.

Berlín zůstane s americkou vládou i Kongresem v úzkém kontaktu, ujistil Wadephul. Spolupráce se Spojenými státy se stane širší a možná i zajímavější, poznamenal.

Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes pogratuloval demokratům k „historickému vítězství“ v Kongresu. Zároveň poznamenal, že republikánská americká administrativa zůstane stejná a Berlín s ní bude i nadále s plnou důvěrou spolupracovat.

Sociálnědemokratický (SPD) spolkový ministr obrany, který hovořil na Berlínské bezpečnostní konferenci, dodal, že neví, jaké plány má prezident Trump pro blízkou budoucnost, ale že Berlín bude jednat jak s demokraty, tak s republikány.

Francouzský ministr financí Lescure dnes uvedl, že prezident Trump má i po porážce Republikánské strany ve volbách v polovině svého mandátu nadále pod kontrolou zahraniční politiku, přičemž jeho kroky jsou nepředvídatelné.

Lescure v rozhovoru s francouzskou televizní stanicí BFM vyjádřil naději, že se Trump „rozhodne povznést nad půtky a uzná, že jsou nutné změny, zejména pokud jde o ceny pohonných hmot, které mají přímý dopad na občany“, a že omezí své mezinárodní angažmá.

„Upřímně řečeno, je to věc, kterou budeme muset v nadcházejících dnech bedlivě sledovat,“ dodal Lescure.

Španělský levicový premiér Sánchez uvedl, že americká společnost v úterý hlasovala proti politice, kvůli které lidé chudnou. „Proti nenávisti. Proti machismu. Proti popírání klimatických změn a proti privilegiím elit,“ dodal na X s tím, že výsledek kongresových voleb v USA znamená globální neúspěch pro krajní pravici.

Sánchezova vláda se v poslední době s Trumpovou administrativou opakovaně střetávala kvůli výdajům na obranu či válce USA proti Íránu. Trump dokonce Španělsku pohrozil cly a navrhl, aby NATO zvážilo jeho vyloučení.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}