Útok na Wildberries z 18. července se zpočátku jevil jenom jako nepříjemný incident, odstartoval přitom jednu z nejsystematičtějších sérií útoků na objekty ruské infrastruktury.
Společnost Wildberries, jak potvrdili sami ukrajinští úředníci, nebyla vybrána náhodou. Formálně se důvodem stal hromadný prodej produktů vojenského nebo dvojího určení prostřednictvím tohoto tržiště – přičemž bylo přímo zdůrazněno, že narušení činnosti tohoto maloobchodního řetězce vyvolá řadu bankrotů výrobců po celé Rusku (počet společností a živnostníků dodávajících zboží společnosti Wildberries se blíží milionu) a může spustit bankovní krizi (celkový dluh korporace se odhaduje na nejméně 1,2 bilionu rublů, tedy asi 15 miliard dolarů).
Krach společnosti, na kterou připadá přibližně polovina celkových tržeb ruského internetového obchodu, tak nemůže projít bez následků – přesto bych však vznikající negativní dopad nepřeháněl.
Jaká je pravděpodobnost, že společnost Wildberries zkrachuje?
Takový výsledek se mi jeví jako jediný možný – a to z několika důvodů. Výše škod způsobených ukrajinskými útoky se neustále přehodnocuje. Z 50 až 60 miliard rublů na konci července vzrostla na 280 miliard na začátku srpna a téměř 800 miliard v posledních dnech.
Z této částky tři čtvrtiny ztratili dodavatelé, jejichž zboží shořelo ve skladech, a čtvrtinu samotná společnost, která přišla nejen o budovy a prostory, ale i o zboží nakoupené z vlastních prostředků.
Formálně společnost Wildberries považuje válečné operace za takzvanou vyšší moc a odmítá uznat odpovědnost za ztracené zboží – její vlastní ztráty však převyšují celkovou výši zisku za poslední dva roky (který již byl rozdělen mezi akcionáře), zatímco likvidita na bankovních účtech (včetně prostředků nezbytných pro vypořádání s dodavateli) činila na konci loňského roku pouhých 63,4 miliardy rublů).
Společnost – od roku 2024 částečně ovládaná vlivným senátorem a oligarchou Sulejmanem Kerimovem – se sice pokusila získat pomoc od ruské vlády, ale byla odmítnuta.
Privatizace zisků a znárodňování ztrát
Kromě toho je třeba mít na paměti, že fúze společnosti Wildberries se společností Russ Outdoors v roce 2024, která vedla ke vzniku současné Wildberries-Russ (WBR), byla pečlivě řízena Kremlem. A existují důvody se domnívat, že společnost je nyní ovládána v zájmu Antona Vaina a Alexeje Gromova, předsedy a místopředsedy Putinovy administrativy.
V Rusku však platí, že pokud se úředníci stanou beneficienty nějakého podniku, ve všech případech „privatizují zisky a znárodňují ztráty“, tj. nesnaží se zachraňovat společnosti v tísni. V tomto případě je mnohem snazší nechat společnost WBR zkrachovat, zbývající aktiva převést na banku VTB a další věřitele, kteří je po částech rozprodají, a soustředit ztráty výhradně na rozvahy bank.
Proč je tato varianta nejreálnější? Na záchranu společnosti Wildberries je nyní zapotřebí nejméně 500 miliard rublů, jejichž zdrojem může být ruský rozpočet – jenže ministerstvo financí v současné době nemůže takové prostředky uvolnit.
V případě, že budou problémy „přesunuty“ na banky, vznikne „díra“ v jejich rozvahách zaplněna úvěry Ruské centrální banky, která přijde na pomoc systémovým bankovním institucím bez čerpání prostředků z rozpočtu. Proto jak z hlediska rozpočtu, tak z hlediska zájmů úředníků by společnost Wildberries měla zkrachovat – což bych očekával nejpozději na začátku roku 2027.
Žádná katastrofa
Co to bude znamenat pro ruskou ekonomiku? Podle mého názoru to nevyvolá žádnou katastrofu. Rozdělení ztráty ve výši 400 až 500 miliard rublů mezi milion dodavatelů znamená průměrnou ztrátu pro každého z nich ve výši šest až osm tisíc dolarů; samozřejmě několik set či dokonce tisíc firem a podnikatelů zkrachuje – ale tyto problémy nevyvolají nic podobného „domino efektu“.
Firmy, které na trhu zůstanou – od Ozonu po Yandex.Market – budou s radostí spolupracovat s dodavateli Wildberries a dokonce jim s největší pravděpodobností nabídnou lepší podmínky spolupráce (Wildberries byla známá těmi nejnižšími nákupními cenami, díky nimž dokázala rychle zvýšit svůj tržní podíl). Ve střednědobém horizontu se proto nic nezmění.
Na tom tratí pouze spotřebitelé: Wildberries se ve své rozvojové strategii zaměřovala na nejchudší vrstvy obyvatelstva (průměrná hodnota nákupu v této společnosti byla 5,5krát nižší než u Yandex.Market), a proto její odchod z trhu povede k výraznému (nejméně o pět až deset procent) zvýšení cen v ruském internetovém obchodě, jakož i ke zkomplikování dodávek a snížení jejich rychlosti (žádná jiná společnost nedisponuje takovou sítí skladů a logistických center).
To znamená, že ukrajinské údery dosáhly přinejmenším jednoho cíle: ukázaly Rusům, že válka dorazila do Ruska a že tato nová realita s nimi zůstane na dlouhou dobu; že atributy mírového a spokojeného života budou i nadále mizet.
Pro malé a střední podniky by se to, co se stalo, mohlo stát poučením o tom, že stát nebere zájmy podnikatelů vážně a snaží se od nich pouze vybírat daně na vedení války s Ukrajinou, ale nekompenzuje její důsledky. Říkám „mohlo by se stát“ – protože podnikatelé v Rusku to věděli už před útoky na Wildberries, takže ukrajinské ozbrojené síly pro ruský byznys nic nového neodhalily…