Rusko pokračuje v devastaci ukrajinského kulturního dědictví. V poslední době zesílilo útoky na válkou již tak ohrožený knižní trh – během léta zničilo ve skladech či tiskárnách třetinu roční produkce ukrajinských nakladatelů včetně velké části učebnic. Představitelé odvětví varují před kolapsem sektoru, který by Ukrajině vzal právo mluvit vlastním hlasem.
„Celý svět by se měl dozvědět, co se tady stalo,“ řekl stanici RFI Viktor Kruhlov, ředitel vydavatelství Ranok specializujícího se na dětskou a vzdělávací literaturu, na jehož největší sklad v Charkově zaútočili Rusové 1. srpna.
„Byl to úmyslně plánovaný útok na knihkupectví,“ podotkl Kruhlov podle agentury Reuters. „Dvě exploze následovaly po sobě, s odstupem několika minut. V té době bylo na místě asi padesát zaměstnanců a je zázrak, že nikdo nezemřel. Všechno se v důsledku teploty po obou explozích roztavilo,“ citovala ho RFI.
Šlo o dosud největší úder na ukrajinský nakladatelský průmysl od začátku války. V hale o rozloze deset tisíc metrů čtverečních, kde kromě Ranoku skladoval knihy také řetězec KnyhoLand, shořelo v důsledku útoku osm milionů knih.
Asi milion z nich tvořily učebnice, kterých Ranok tiskne na Ukrajině zhruba třetinu z celkového počtu. Firma má sice ještě další sklady, ale ten v Charkově byl největší a byla v něm uskladněna převážná část její produkce.
„Učili jsme se, že během druhé světové války nacisté pálili tisíce knih. Nyní Rusové běžně ničí miliony ukrajinských knih. Je to úmyslná strategie k poškození ukrajinské kultury a identity, protože Rusko nechce akceptovat prosperující Ukrajinu,“ dodal Kruhlov.
Systematické útoky
Rusko cílí na ukrajinskou knižní produkci systematicky. První takové údery spáchalo už na jaře 2022, a to právě v Charkově.
Následovaly další útoky, které výrazně zintenzivnily v roce 2024. V květnu téhož roku zničila Moskva v Charkově tiskárnu Faktor-Druk, přičemž zabila sedm pracovníků, kteří tiskli dětské knihy. Zařízení produkovalo zhruba třetinu všech knih na Ukrajině, uvedla Ukrajinská asociace nakladatelů.
Loni Rusko rozšířilo údery i na sklady v Kyjevě či v Dnipru a vrcholu dosáhly jeho útoky na ukrajinské knihy letos v létě. V červenci zasáhlo mimo jiné sklad nakladatelství BookChef, kde zničilo osm set tisíc výtisků – většinu jeho zásob. Ve stejném měsíci zničilo v hlavním městě i další dva sklady, kancelář jednoho z vydavatelství a tiskárnu.
Po útoku na charkovský Ranok ze začátku srpna následovaly další údery, například v polovině měsíce v Kyjevě opět na několik skladů různých společností včetně záložního skladu firmy BookChef, kde lehlo popelem sto tisíc výtisků. Cílem útoku se stal i kyjevský knižní trh pod širým nebem Počajna.
Třetina roční produkce shořela
Výše zmíněné útoky patří k největším, zdaleka ale nejde o vyčerpávající výčet. Údery z posledních dvou měsíců působí – ať už přímou destrukcí, či nepřímými dopady – ztráty desítkám nakladatelství a knihkupectví.
V červenci zničili Rusové 1,5 milionu výtisků a v srpnu deset milionů, což představuje zhruba třetinu roční knižní produkce Ukrajiny, shrnula Ukrajinska pravda (UP).
Ukrajinská asociace nakladatelů uvádí dokonce třináct milionů zničených knih během léta a přímé ztráty v hodnotě 1,2 miliardy hřiven (zhruba šest set milionů korun) – skutečné ztráty jsou ale podle ní výrazně vyšší. Ukrajinský knižní institut je odhaduje na miliardy hřiven.
Celý ukrajinský knižní trh je přitom poměrně malý, podle asociace nakladatelů má roční obrat zhruba sedm až osm miliard hřiven, což lze přirovnat k obratu jednoho menšího nákupního centra.
Škody dopadají i na stovky škol, neboť krátce před zahájením vyučování bylo zničeno devět procent nových učebnic. Podle ukrajinského ministerstva školství jde o více než 1,2 milionu výtisků. V případě některých předmětů zničilo Rusko dokonce celý náklad pro akademický rok 2026–2027, uvedl podle UP Serhij Babak, předseda parlamentního výboru pro vzdělávání.
„Genocidní politika Ruska“
Kromě knižních skladů, tiskáren, knihkupectví či kanceláří nakladatelů ničí Moskva také ukrajinské knihovny. Ukrajinské ministerstvo kultury hlásí od začátku plnohodnotné války 228 zničených a 678 poškozených knihoven v důsledku ruských útoků. Skutečné škody ale budou vyšší, neboť údaje nezahrnují škody z okupovaných území.
Útoky na knihovny a knižní produkci obecně jsou součástí širší ruské kampaně, která se zaměřuje na ničení ukrajinských památek a kulturního dědictví. Ukrajinské ministerstvo kultury eviduje – jen na neokupovaných územích – tisíce takových případů.
Ukrajinský ministr školství Andrij Butenko označil ruské útoky na knihkupectví a tiskárny za pokus zničit ukrajinský jazyk, historii a paměť, „vše, z čeho vyrůstá identita našich dětí“. Rovněž Oleksandra Matvijčuková, ředitelka lidskoprávní organizace Centrum pro občanské svobody, které v roce 2022 dostalo Nobelovu cenu za mír, popsala destrukci ukrajinských knih jako „součást širší genocidní politiky Ruska“.
„Z historie víme, že vypalování knihoven doprovázelo genocidy po staletí – jako vymazávání identity někoho jiného. (Ruský diktátor Vladimir) Putin otevřeně říká, že neexistuje žádný ukrajinský národ, žádný ukrajinský jazyk, žádná ukrajinská kultura,“ naráží Matvijčuková na ruské zpochybňování existence samostatné Ukrajiny.
Boj o přežití
„Každé třetí plánované nové vydání buď nikdy nespatří světlo světa, nebo se na pulty obchodů dostane s výrazným zpožděním a ve sníženém nákladu. To vše je doprovázeno kolosálními dodatečnými náklady pro odvětví, které se již tak bojuje o přežití,“ shrnuje následky ruských úderů web UA News.
Podobně jako další odvětví ukrajinské ekonomiky – s výjimkou obranného průmyslu – je knižní sektor kvůli ruské válce v problémech i bez přímých útoků.
Náklady na tisk knih vzrostly během posledních dvou let o přibližně čtyřicet procent a stále méně Ukrajinců si může dovolit je pravidelně kupovat, uvádí Reuters. Poptávka po knihách je tak nízká, že řada knihkupectví letos musela zavřít, píše UP.
Ruské zásahy skladů či tiskáren situaci ještě více komplikují – dotčená vydavatelství budou mít velké potíže obnovit své zásoby, neboť musela dočasně přerušit činnost, doplňuje RFI. Výroba knih přitom může podle Reuters trvat šest až osmnáct měsíců.
„Právo mluvit ukrajinským hlasem“
Nakladatelská asociace proto varuje, že celé odvětví je na hraně kolapsu, a vyzývá vedení země ke svolání národní bezpečnostní rady a k zavedení podpůrných opatření. Mezi ně řadí státem dotované půjčky, pojištění nákladů knih, daňové úlevy a dotace na pronájem obchodů či obnovení státních nákupů pro knihovny pozastavených v roce 2022.
Asociace dále varuje, že pokud se domácí vydavatelé nedokáží zotavit, nahradí je zahraniční společnosti, čímž by ukrajinský knižní trh přišel nejen o ukrajinsky psané knihy, ale také o podporu ukrajinských autorů, národních hodnot a identity.
Podobný apel zveřejnil také Ukrajinský knižní institut. „Čelíme riziku kolapsu celého knižního ekosystému,“ uvádí a vyzývá mezinárodní komunitu nakladatelů k podpoře ukrajinských kolegů a ukončení spolupráce s těmi ruskými.
„Podpora ukrajinských vydavatelů dnes není jen o zachování odvětví. Jde o obranu práva Ukrajiny mluvit vlastním hlasem a utvářet svůj vlastní příběh ve světě,“ dodal institut.