Akcionáři energetické skupiny ČEZ v pondělí na valné hromadě rozhodnou o dalším směřování podniku. Jedním z nejočekávanějších bodů schůze bude projednání návrhu na vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Podle analytiků jde o první krok k plánovanému zestátnění ČEZu. Valná hromada rozhodne také o dividendě, očekávají se i změny v dozorčí radě ČEZu.
Účast na valné hromadě je vyšší než loni. Při zahájení v 9:00 bylo v Kongresovém centru Praha přítomno 480 akcionářů, kteří zastupovali 75,22 procenta akcií v celkové hodnotě přes čtyřicet miliard korun, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Valná hromada je tak usnášeníschopná. Loni na valnou hromadu v libeňské hale O2 universum v Praze dorazilo 287 akcionářů ČEZu s podílem 74 procent akcií.
Minoritní akcionář a jeden z největších kritiků vedení ČEZu Michal Šnobr obdobně jako v minulých letech protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační. Za omezující považuje mimo jiné časový limit na podání dotazu akcionářů na představenstvo.
„Tímto opakovaně a neustále omezujete práva menšinových akcionářů získat potřebné informace,“ řekl. Podle něj je to zvlášť problematické v letošním roce, kdy má valná hromada projednávat i změny stanov společnosti.
Většinovým akcionářem ČEZu je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií jedné z největších tuzemských energetických společností. Minoritní akcionáři mají zbývajících třicet procent.
Plán na rozdělení a zestátnění podniku
Valná hromada ČEZu bude rozhodovat o rozdělení podniku, z něhož vedení firmy plánuje vyčlenit nevýrobní část do nové dceřiné společnosti. Návrh na rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
Plán počítá s vyčleněním prodeje a distribuce energií, obchodování nebo energetických služeb do nové firmy. Šlo by tak například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services.
Společnost by si v nové dceřiné firmě měla podle návrhu ponechat 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. Rozdělení ale musí schválit valná hromada. V případě schválení chce vedení ČEZu rozdělení dokončit do prvního čtvrtletí příštího roku.
Minoritní akcionář Šnobr v minulých týdnech uvedl, že návrh podle něj dává smysl, protože firma by tím získala peníze na plánovaný výkup akcií od minoritních akcionářů.
„Náklady na vykoupení se mohou pohybovat kolem čtvrt bilionu korun a na to by ČEZ při dalším svém obrovském investičním programu – jen do roku 2030 za 420 miliard korun – asi neměl dost financí,“ uvedla analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
„Čili tento krok (prodej podílu v nové dceřiné firmě – pozn. red.), je projekt, který přinese ČEZu nové peníze, protože se očekává, že minoritní část (v nové dceřiné firmě) bude mít velkou hodnotu, což pak ČEZu umožní udělat ten výkup,“ pokračovala analytička.
„Myslím, že drtivá většina minoritních akcionářů to (reorganizační změny) podporuje, protože mají obavy, že – vzhledem k tomu náročnému investičnímu programu – by se třeba do budoucna nemusely vyplácet dividendy,“ uzavřela Klímová.
Během pondělního jednání ovšem lze čekat diskuse zejména o hodnotě podílu v nové firmě. Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Beneš nedávno označil diskutovanou částku 150 miliard korun za prodej podílu jako relevantní odhad, věří však ve vyšší číslo.
Dividenda a změny v dozorčí radě
Tradičně bude valná hromada rozhodovat i o dividendě. Vedení ČEZu letos navrhlo 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to osmdesáti procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Byla by to nižší dividenda než loni, kdy ČEZ vyplatil 47 korun za akcii, celkově 25,2 miliardy korun.
Akcionáři budou rozhodovat také o obsazení dozorčí rady podniku. Skončit by zřejmě měli členové nominovaní předchozí vládou.
Ministerstvo financí dosud představilo nominace místopředsedy koaličního hnutí SPD Radima Fialy, výkonného ředitele Svazu energetiky Josefa Kotrby, náměstka ministerstva životního prostředí Vladislava Smrže a zástupců ministerstva financí Karla Tylla a Petra Bejčka.
Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.
