Ve Francii začaly demonstrace, u kterých se očekává, že se během dne rozrostou v celonárodní protest kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Během soboty se jich očekávají desítky až stovky, podle posledních údajů by se jich mohlo zúčastnit na 200 tisíc lidí. Ve velkých francouzských městech se již odehrály první střety, policie se snaží rozehnat nepovolené protesty.
Agentura AFP informuje o možném propojení skupin, které jsou nespokojené se současnou situací, včetně studentů, kteří již týdny protestují proti špatným podmínkám ve školství. Jak upozornila France 24, napříč zemí je naplánováno více než tisíc akcí, demonstrací či blokád.
Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez v pátek řekl, že v Paříži a dalších velkých městech čeká střety, které podle jeho tvrzení chystá ultralevice. Podle webu televizního kanálu France 24 policie už v ranních hodinách použila obušky a slzný plyn proti demonstrujícím v Paříži, Marseille a Lyonu.
Zatýkání v Paříži, střety v Marseille
V hlavním městě policisté zatkli čtyřicet lidí, informovala policejní prefektura. Viditelné množství bezpečnostních složek je zejména v blízkosti památek, jako je třída Champs-Élysées nebo Vítězný oblouk, které byly vyloučeny z tras oficiálních demonstrací, napsala agentura Reuters. Hlavní nahlášená demonstrace v Paříži, jíž by se mohlo zúčastnit více než čtyřicet tisíc lidí, začala po druhé hodině odpolední.
„Bojujeme, protože životní náklady jsou příliš tvrdé, ceny pohonných hmot jsou příliš vysoké, protože středoškoláci jsou po celé zemi násilně napadáni a zraňováni jen proto, že se snaží protestovat a požadovat více učitelů a slušné vzdělávací podmínky,“ řekla Reuters devatenáctiletá protestující v Paříži, která se představila jako Lola.
Agentura Reuters informovala o střetech v Marseille, kde demonstrující po policistech házeli předměty, na což policie odpovídala slzným plynem. Reportér agentury AFP sdělil, že v druhém největším francouzském městě několik protestujících vniklo do městské radnice, policie ale rychle zasáhla. Někteří z nich přitom křičeli hesla o revoluci a dobytí Bastily, doplnil reportér.
V Lyonu demonstranti zapálili budovu, v níž sídlí turistické informační centrum, informovala francouzská televizní stanice BFMTV.
„Vyzývám ke klidu a respektu,“ vzkázal z Bruselu francouzský prezident Emmanuel Macron lidem, kteří se v sobotu chystají do ulic.
Nuñez dal v pátek najevo, že úřady nebudou tolerovat blokády větších silničních tahů, střety či ničení věcí. Ministr v rozhovoru pro stanici France 2 uvedl, že policisté mohou v případě „mimořádně závažného násilí ve městech“ použít omračující granáty. Jejich použití během studentských protestů pozastavil poté, co jeden z granátů vystřelených policií utrhl ruku patnáctiletému chlapci.
Pozadí demonstrací
Demonstrace pořádá a podporuje řada aktérů včetně krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI), levicově orientovaných odborů, zemědělských organizací či místních skupin. K podpoře protestu vyzvaly i studentské organizace. Francouzská média v souvislosti s ním připomínají demonstrace hnutí žlutých vest, které také vzniklo v reakci na nárůst cen pohonných hmot. Mnoho podporovatelů hnutí se do sobotních protestů rovněž zapojilo.
Stanice France 24 rovněž připomněla, že během protestu hnutí žlutých vest v letech 2018 a 2019 bylo zraněno 2500 demonstrantů a 1800 policistů. Způsoby, jakými policie protesty potlačovala, tehdy vyvolaly širokou kritiku, včetně té ze strany Organizace spojených národů.
Policisté čelí kritice za své postupy i letos. Dosud bylo zahájeno vyšetřování 36 stížností na násilí policie vůči demonstrantům. Premiér Sébastien Lecornu podle Reuters uvedl, že zraněno bylo také více než 900 policistů.
Francie zažila v posledních týdnech demonstrace středoškolských studentů, kteří kritizují špatné podmínky panující ve školách. V zemi je situace napjatá i kvůli růstu inflace, za který může také zdražení pohonných hmot v důsledku války Spojených států amerických proti Íránu.
Vláda také připravuje rozpočet na příští rok a chtěla by dosáhnout snížení deficitu. K tomu ji tlačí mimo jiné nárůst výnosů francouzských státních dluhopisů v posledních týdnech. Pokles deficitu se však zřejmě neobejde bez škrtů některých výdajů či zvýšení daní.