Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
Místní obyvatelé uvádějí, že izraelské síly v pátek postřelily a zranily nejméně jednoho Palestince a zatkly tři další, když chránily izraelské osadníky pochodující řadou vesnic, informovala stanice France 24. Dějištěm se opět stala mimo jiné palestinská vesnice Till u města Náblus na severu okupované oblasti. Síly židovského státu ji v pátek uzavřely poté, co tam od minulého víkendu prováděly téměř každodenní razie a zatýkání.
Násilí na Západním břehu se stupňuje už od brutálního útoku palestinského Hamásu na jih židovského státu a následném vpádu izraelských sil do Gazy v říjnu 2023. „Krátce po útoku Hamásu na podzim 2023 jsem byl v jedné osadě. Padesátník z místní ochranky mi ustaraně řekl: „My tu čekáme na náš 7. říjen.“ Jiný starousedlík mi sdělil, že jeho manželka se radši odstěhovala, protože kdykoliv vezla děti do školy, bála se, že ji někdo zastřelí,“ popsal situaci zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.
„Drobná občanská válka“
Podle palestinských vesničanů se nyní situace blíží bodu zlomu, protože násilné střety dál sílí, napsala agentura Reuters. „7. říjen posílil u osadníků přesvědčení, že čelí existenčnímu ohrožení a že na Palestince platí jen síla, a i proto se souhlasem vlády vzrostla role, výzbroj i vehemence vesnických ochranek. Kromě toho zesílila i subkultura mladíků a teenagerů, vyzbrojených zápalnými lahvemi a zbraněmi, kteří napadají Palestince. Konflikt zde nabyl charakteru drobné občanské války,“ konstatoval Borek.
V prvních čtyřech měsících roku 2026 docházelo k přibližně 190 útokům měsíčně, takže celkový počet by letos mohl dosáhnout rekordních dvou tisíc, uvádí OSN.
Útoky osadníků a nájezdy izraelských sil se nyní na Západním břehu dějí „ve všech směrech“, upozornila reportérka al-Džazíry Núr Audahová. V Ramalláhu podle ní o víkendu neustále projížděly izraelské vojenské automobily a vojáci použili slzný plyn uvnitř supermarketu. V nedalekém městě Asira aš-Šamalija v noci vtrhli do desítek domů a jeden z nich přeměnili na provizorní polní výslechové centrum, napsala palestinská agentura Wafa.
Násilnosti ve vesnici Till jako rozbuška
„Bezprostřední rozbuškou (vlny násilí na Západním břehu) v posledních dnech byla tragédie z 24. července u Náblusu – útok osadníků na vesnici Till, při kterém izraelská armáda zastřelila čtyři Palestince, a skoro ve stejnou chvíli zabili dva vojáky poblíž osady Havat Gilad,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
K útokům došlo v oblasti B, což je oblast pod společnou bezpečnostní kontrolou izraelsko-palestinské samosprávy podle dohod z Osla II. Popis událostí z osudného dne se u znepřátelených stran rozcházejí. Podle Palestinců se desítky osadníků ozbrojených kameny pokoušely vniknout do domů ve vesnici. Izraelská armáda tvrdí, že došlo k násilnému střetu mezi desítkami Palestinců a izraelských civilistů, při kterém padly výstřely z obou stran.
Otec jednoho ze zabitých Palestinců, jednasedmdesátiletý Ahmad Ramadán, podle Reuters řekl, že osadníci jejich dům na okraji vesnice Till dlouhodobě obtěžovali. Dodal, že jeden z později zabitých osadníků k němu dříve přišel domů a křičel na něj, aby odešel do Sýrie nebo Jordánska. „I kdybychom měli zemřít, zemřeme tady na naší půdě. Nejsme připraveni opustit tuto zemi,“ řekl Ramadán.
Pokud se izraelští osadníci vrátí v hojném počtu, vesnice je podle Ramadána připravena se bránit. „Pokud přijdou, postavíme se jim, i kdyby nás měli zabít,“ řekl.
K incidentu došlo podle již známého scénáře, který se na Západním břehu opakuje, uvádí Reuters. Velké skupiny osadníků se objevují v blízkosti palestinských obcí, vyhrožují jejich obyvatelům a obtěžují je, často za přítomnosti bezpečnostních sil, které však nezasahují.
„Strach ve tvářích Palestinců“
„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach,“ řekl BBC anonymně jeden z izraelských vojáků. „Nikdy jsem neviděl strach na žádném Židovi, který tam žije. Mají pocit, že zde neexistuje žádný zákon. Mají pocit, že můžou zaútočit uprostřed dne a nic se nestane,“ popsal.
Kupříkladu ve vesnici Umm al-Chajr byl izraelskými úřady vydán konečný příkaz k demolici. V nejistotě zde přežívá na dvě stě Palestinců. Osadníci jim přeřízli vodovodní i elektrické potrubí, zatarasili silnici a pokáceli stovky olivovníků.
„Během posledního roku se násilí ze strany osadníků výrazně zvýšilo. Zbili mnoho lidí; jen za poslední dva týdny jich zranili dvacet. Útočí na domy, auta, zkrátka na všechno. Nedovolují palestinským pastýřům chodit ven a pást. Zabíjejí zvířata, střílejí na vodní nádrže a ovce,“ řekl serveru The New Arab jeden z místních obyvatel Chalíl Hathalín.
Příčiny eskalace násilí na Západním břehu jsou podle experta na Blízký východ Marka Čejky krátkodobé i dlouhodobé, přičemž ty druhé považuje za důležitější. „Souvisí s více než půlstoletím koloniální osadnické politiky, kterou započaly levicové izraelské vlády nedlouho po vítězství v šestidenní válce v roce 1967 a dramaticky ji rozvinuly pravicové kabinety po roce 1977. Tyto vlády navíc začaly podporovat i agresivnější segment osadnické společnosti, kam spadala část náboženských osadníků,“ vysvětluje autor Blízkovýchodního podcastu.
„Vše vygradovalo za aktuální vlády Benjamina Netanjahua, jejíž klíčoví členové otevřeně podporují nejen je, ale i jejich nejradikálnější kahanistické složky. Tyto skupiny využívají metody násilného teroru v podobě například pogromů, žhářství či fyzického napadání pastýřů. I těmto nejagresivnějším osadníkům se tak v posledních letech dostává ze strany izraelské armády daleko větší tolerance, nebo dokonce přímé vojenské ochrany,“ podotkl Čejka.
Razie, blokády a série odvet
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na červencové násilnosti v Tillu ohlásil novou masivní „protiteroristickou operaci“ a přesun pěti vojenských praporů do okupované oblasti. Armáda od té doby pozatýkala v rámci razií desítky lidí a zablokovala silnice vedoucí přes Západní břeh. Současně se však vystupňovalo i osadnické násilí. Podle arabských médií radikálové zapálili mešity v Náblusu i ve vesnici Kur u Túlkarmu.
Palestinské ministerstvo pro náboženské záležitosti zdokumentovalo, že osadníci a armáda od začátku roku napadli a poškodili třináct mešit, uvádí The New Arab.
„Mezi metodami používanými k rozkladu palestinské společnosti je útok na její náboženské a národní symboly. Součástí této politiky je i útok na mešity, stejně jako útoky na lidi, majetek a národní symboly,“ řekl agentuře TNA expert na izraelské záležitosti Amšad Šiháb z think tanku European Council on Foreign Relations.
Incident z Tillu také spustil vlnu odvetných útoků osadníků v okolních palestinských vesnicích. Právník organizace zastupující Izraelce zatčené za násilí páchané na Palestincích Jehuda Šimon v rozhovoru řekl BBC, že nyní je „třeba v odvetě za smrt jednoho Izraelce zabít všechny lidi v Talu a Sarře, dokonce i v Džitu a Faratě“.
Jeden židovský život za deset milionů Palestinců, uvedl právník s vysvětlením, že „bůh si jeho národ vyvolil“. Mezinárodní právo označil irelevantní, protože Bible podle něj dává Židům právo na území Západního břehu.
Zpravodaj Borek připomněl, že izraelská armáda vedla v posledních letech celou sérii operací s cílem zlomit palestinské ozbrojené skupiny, které tleskaly 7. říjnu. „Loni jsem natáčel v Džanínu. Přímo ve městě je stále dislokovaná izraelská armáda a část místních obyvatel se nemůže vrátit do svých domovů, přičemž Izrael říká, že tento postup zafungoval a že prudce poklesl počet palestinských útoků,“ uvedl novinář.
Beztrestnost jako zásadní problém
„Léta bezpráví a beztrestnost (osadnických) útoků proměnila Západní břeh Jordánu v sud s prachem čekající na výbuch a je naléhavě nutné přijmout rozhodná opatření,“ podotkla v této souvislosti Sarah Sanbarová, výzkumnice pro Izrael a Palestinu z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
Rovněž podle Papadopulose souvisí spirála násilí s roky trvající beztrestností osadníků. „Když ministr financí veřejně žádá, ať armáda srovná vesnici se zemí, a ministr národní bezpečnosti mluví o tom, že se s Palestinci má zacházet jako v Gaze, tak to prostě není náhoda, že se osadníci cítí čím dál nedotknutelnější,“ podotkl zpravodaj.
Stovky vysloužilých izraelských plukovníků a generálů nyní v dopise naléhají na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby donutil Netanjahua k zásahu na Západním břehu, kde podle nich hrozí „katastrofa“. Tito lidé tvrdí, že politika armádu „silně omezuje, pokud jde o židovské teroristy“.
„Pokud nebude eskalující násilí na Západním břehu rychle a rozhodně potlačeno, hrozí, že zažehne celý region, což s sebou nese vážné následky jak pro bezpečnost Izraele, tak pro zájmy USA v této oblasti,“ napsal Matan Vilna’i, generálmajor v záloze, jménem skupiny Velitelé za bezpečnost Izraele.
Částečně tak už problém přiznává i samotná armáda, upozornil Papadopulos. „Náčelník generálního štábu Zamir řekl, že násilí osadníků Izraeli strategicky škodí. Myslím ale, že vojenskou páku Netanjahu nepoužije a politickou páku na osadníky nemá. Jeho koalice se opírá o krajní pravici, která žádné omezení osadníků nechce,“ konstatoval zpravodaj.
Přísná izraelská omezení mezitím komplikují každodenní život na Západním břehu, včetně přístupu ke zdravotní péči. Palestinka Rana popsala organizaci Lékaři bez hranic, že její malá dcera dříve kvůli opatřením zemřela. „Museli jsme čekat na ráno, než se otevře brána a taxi, které ji odveze do nemocnice. Tím, čím jsem si prošla já, si prošlo mnoho palestinských matek,“ uvedla.
Situace se ještě zhoršila od doby, kdy se izraelské úřady rozhodly odepřít registraci řadě mezinárodních humanitárních organizací, včetně Lékařů bez hranic. „Když Palestinci ráno odcházejí z domova, kvůli kontrolním stanovištím nevědí, zda se večer budou moci vrátit. Izraelská armáda může zatknout kohokoli a držet ho v administrativní vazbě měsíce nebo roky. K tomu si připočtěte strach z útoku osadníků nebo z vojenské operace izraelské armády,“ popsal vedoucí mise Lékařů bez hranic Filipe Ribeiro.
Pětina Západního břehu v rukou osadníků
Izraelská nevládní levicová organizace Peace Now v nové zprávě uvedla, že osadníci ovládají už téměř pětinu Západního břehu. Izraelská vláda podle ní potichu anektovala v letech 2023 až 2025 „bezprecedentním tempem“ rozsáhlá území.
Tento urychlený proces zabírání půdy, schvalování osad a aktivit osadníků byl podle organizace podnícen převodem vládních pravomocí z armády na civilní správu, v jejímž čele stojí krajně pravicový ministr financí Becal’el Smotrič. Ten otevřeně vyzývá k úplné anexi tohoto okupovaného území.
Podle zprávy administrativní reforma připravila cestu pro plány na výstavbu více než čtyřiceti tisíc bytových jednotek v osadách, kam by se mohlo nastěhovat 160 tisíc až 200 tisíc Židů. Organizace tvrdí, že expanze donutila mezi lety 2023 a 2025 opustit jejich území 118 palestinských pastýřských komunit a dalších devět komunit bylo vysídleno během prvních dvou měsíců roku 2026.
„Poznatky zveřejněné organizací Peace Now potvrzují to, co palestinské instituce dokumentují v terénu již léta: Izrael vytrvale přeměňuje svou okupaci v systém trvalé územní kontroly nad celým okupovaným Západním břehem,“ řekl webu The New Arab Amír Dáwúd, ředitel pro publikační a dokumentační činnost z Komise pro boj proti kolonizaci a apartheidní zdi.
Lidskoprávní organizace Amnesty International popsala násilné vysídlování palestinských pastýřských komunit na Západním břehu jako součást izraelským státem podporované kampaně etnických čistek.
„Ten zásadní souboj se nevede až tolik o to, jestli se ve velkých městech jako Ariel či Bejtar Illit postaví ročně 100, 200 nebo 500 nových bytů, ale spíš je to ,bitva o volnou krajinu‘. Oba národy si velmi dobře uvědomují, že to je významné pro jakoukoliv budoucí hranici,“ komentoval vývoj Borek.
Nakba jako historický proces?
Nezávislá organizace The Middle East Monitor (MEM) zmínila v souvislosti s vývojem pojem nakba, tedy katastrofa, který je spojován s nuceným vysídlením statisíců Palestinců během vzniku Izraele a zničením stovek palestinských měst a vesnic.
„Historici a vědci to však stále častěji považují za historickou událost, která není omezená na minulost, ale za probíhající proces územního vyvlastňování, sociální fragmentace a demografické náhrady,“ poznamenala organizace.
Podle Čejky se ale současná širší geopolitická situace od roku 1948 liší. „Tehdy šlo o masové vysídlení výrazné většiny Palestinců z území tehdy končícího britského mandátu Palestina a následně především v průběhu první arabsko-izraelské války. Dnes jsou sice komunity také vysídlovány, ale v nesrovnatelně menším měřítku, aspoň pokud jde o Západní břeh – situace v Gaze je z mnoha hledisek výrazně horší. Na Západním břehu jde například o místa, kde žijí různé beduínské klany a různé rurální komunity – jako je oblast Masafer Jatta v kopcích jižně od Hebronu, známá z oscarového dokumentu Žádná jiná země – a více či méně plíživě i řadu lokalit dalších,“ uvedl expert.
„Je pravda, že někteří členové izraelské vlády, hlavně ti kahanističtí, dnes mluví podobným jazykem etnických čistek. Přístup mezinárodního společenství k fenoménu etnického čištění je však dnes už zcela jiný než v období nedlouho po druhé světové válce. Takzvaný ,transfer‘ Palestinců je sice dlouhodobým kahanistickým snem ministrů jako Ben Gvir, Smotrič, Elijahu nebo Strooková, ostatní politici ve vládě jsou však většinou opatrnější – i když při hlubším sledování jejich projevů lze tušit, že nepřemýšlí až tak odlišně,“ dodal Čejka.
Netanjahu po červencovém násilí v Tillu oznámil, že urychlí legalizaci dosud nadivoko vytvořených nelegálních osad a zřizování nových. „Tyto ,outposty‘, které často slouží jako odrazový můstek pro útoky na palestinské komunity, jsou nelegální podle izraelského práva i čtvrté Ženevské úmluvy. Jejich zpětná legalizace slouží k posouvání hranice rozšiřování osad a umožňuje zabírání palestinské půdy, přičemž často předcházejí vzniku větších osad,“ poznamenala organizace Human Rights Watch.
Možné dopady izraelských voleb
Tempo výstavby podle Papadopulose vypadá jako závod s časem. „Jako by chtěla izraelská vláda stihnout vytvořit nový status quo, který bude nevratný a nezastaví ho posléze ani volby (v Izraeli) ani případný tlak z Washingtonu,“ poznamenal zpravodaj.
Od říjnových parlamentních voleb tak zásadní změny neočekává. „I hlavní Netanjahuovi vyzyvatelé, (Naftali) Bennett a (Gadi) Eizenkot, odmítají palestinskou státnost, liší se hlavně v tónu, ne v podstatě. Jediné, co by se reálně změnilo, je, že bez Netanjahua by byla formální anexe mnohem méně pravděpodobná,“ soudí Papadopulos.
„Izraelský pohled je tudíž takový, že bez Západního břehu by jejich stát uprostřed, hned u Tel Avivu, měl na šířku pouhých třináct kilometrů a toto riziko žádná relevantní politická síla, ani opoziční, nepodstoupí, obzvlášť když palestinské národní hnutí nemá takřka žádnou jinou identitu než zbožštění odporu proti Izraeli, takže zmražení, natož rušení osad nebo plné stažení Izraele ze Západního břehu je nereálné,“ míní Borek. „Pokud by volby v Izraeli vyhrála opozice, lze čekat jasnější distanc a možná i silový postup vůči židovským ozbrojeným skupinám, které útočí na palestinské civilisty. Ale nic jako paušální distanc vůči osadníkům,“ dodal.
Rovněž podle Čejky nemusí ani případná prohra Netanjahua v říjnových volbách znamenat výraznější změnu, protože strategické uvažování opozice se tolik neliší. „Jeho politická porážka navíc už jednou nastala – v červnu 2021, kdy ho vystřídala široká koalice Naftali Bennetta a Jaira Lapida. Za necelých osmnáct měsíců se však Netanjahu triumfálně vrátil k moci se svou současnou sestavou, která je z hlediska účasti extremistů bezprecedentní,“ upozornil expert.
Mezinárodní kritika
Jeruzalém kvůli svému počínání na Západním břehu a v Gaze čelí rostoucí mezinárodní kritice. Britský premiér Andy Burnham v sobotu rozsah humanitární krize na palestinských územích označil za „nepřijatelný“ a prohlásil, že jeho vláda zvažuje další opatření týkající se izraelských osad, včetně možného omezení vývozu zbraní. Jeruzalém kritizují za jeho postup i další západní země jako Španělsko či Francie, ale také organizace OSN.
„Co se týče Trumpa – ten anexi verbálně odmítá, dokonce řekl, že by to Izrael stálo veškerou podporu USA. Jenže byla to právě jeho administrativa, která zrušila sankce proti některým osadníkům. Navíc do toho vstupuje konflikt na celém Blízkém východě, ve kterém je Izrael pro USA zásadním spojencem – a ukazuje se, že čím dál důležitějším. Myslím, že o dílčích pohybech na šachovnici – otázka osadníků, nelegální výstavby a podobně – nakonec rozhodne právě tato širší hra,“ míní Papadopulos.
V červenci 2024 Mezinárodní soudní dvůr shledal izraelskou okupaci palestinského území nezákonnou. Židovský stát podle něj porušuje zákaz rasové segregace a apartheidu. Soud rovněž uvedl, že Izrael má povinnost evakuovat všechny osadníky na Západním břehu včetně východního Jeruzaléma, umožnit vysídleným Palestincům návrat do jejich domovů a poskytnout jim reparace.
Letos v září Valné shromáždění OSN schválilo Newyorskou deklaraci, která vyzvala k řešení založené na existenci dvou států. Izrael a USA ji ale odmítly.
