Aktual.: 1.11.2026 10:01
Washington – Američtí voliči budou v úterních ostře sledovaných volbách rozhodovat, zda si republikáni prezidenta Donalda Trumpa udrží většinu v obou komorách Kongresu. V hlasování, kterému dominují vysoké životní náklady, válka s Íránem a rekordně nízká Trumpova popularita, jsou podle průzkumů mírnými favority demokraté. Tentokrát se však nečeká jen na výsledek, ale i na to, jak Trump zareaguje na případný volební neúspěch.
Republikáni mají nyní ve Sněmovně reprezentantů většinu 218 ku 214 kongresmanům a v Senátu 53 ku 47 senátorům. Sněmovna, která se volí celá, má 435 křesel, zatímco Senát, který se obměňuje ze třetiny, 100. Nyní jsou ve sněmovně dvě místa neobsazená a jeden kongresman je nezávislý.
Kongresové volby uprostřed prezidentského období, takzvané midterms, obvykle znamenají určitý pokles pro prezidentovu stranu a do jisté míry jsou i referendem o jeho působení ve funkci.
Průzkumy tentokrát nevěstí republikánům nic dobrého. Potvrzuje to i aktivita prezidenta Trumpa, který se ve svých vystoupeních na předvolebních mítincích v posledních týdnech soustředil na dosud jednoznačně jisté republikánské státy, jako je Kansas nebo Texas, a ne ty, kde jsou síly obou stran vyrovnané a prezidentovo vystoupení by mohlo rozhodnout.
Podle průzkumů jsou hlavní příčinou Trumpovy nízké popularity inflace a rostoucí ceny benzinu, potravin, bydlení a zdravotní péče a mnozí si je spojují s americkou válkou proti Íránu. Podle demokratů ceny rostou i kvůli Trumpovým clům. Hodně se mluví i o jeho imigrační politice a úsilí o deportace lidí bez potřebných dokumentů. I když mnoho lidí s tím obecně souhlasí, pobouření vyvolala řada incidentů a násilných zákroků imigračních agentů.
Významu letošních voleb odpovídají i bezprecedentně vysoké částky, které proudí do kampaní. Republikáni mají v tomto směru výraznou převahu. Podle listu The New York Times jen miliardář Elon Musk vydal na pomoc republikánským kandidátům od července na 276 milionů dolarů (přes šest miliard Kč), zatímco Trump před týdnem uvedl, že jeho politický akční výbor Maga Inc. celkem investuje do republikánských kandidátů přes 400 milionů dolarů (asi 8,7 miliardy Kč). Na straně demokratů přispěl někdejší newyorský starosta a mediální magnát Michael Bloomberg 80 miliony dolarů (asi 1,7 miliardy Kč).
Demokraté jsou přesto favority na ovládnutí Sněmovny reprezentantů. U Senátu jsou zatím předpovědi nejisté, i když se také shodují, že demokraté posílí.
„Myslím, že republikáni určitě přijdou o Sněmovnu. Otázkou je jen, jakou budou mít demokraté většinu. Řekla bych deset až 15 křesel,“ řekla ČTK republikánka, která roky pracovala na vysokých postech v Kongresu. „Myslím, že teď jsou demokrati opravdu na koni. Boj o Senát je vyrovnanější. Republikáni pár křesel ztratí a buď budou mít těsnější většinu, nebo o Senát přijdou úplně. Ale myslím, že teď je to tak padesát na padesát.“
Demokraté mají šanci nově získat senátory v dosud „nepravděpodobných“ státech, jako je Texas, Kansas nebo Aljaška. Současně ale musí uhájit senátorská křesla v Georgii či Michiganu a v obou státech čeká demokratické kandidáty velmi těsný souboj. V Michiganu jde o jeden z nejsledovanějších střetů celých voleb. Za Demokratickou stranu tu kandiduje Abdul El-Sayed, který patří k jejímu progresivnímu křídlu. Chce prosazovat zdravotní péči pro všechny nebo zastavení pomoci Izraeli.
Progresivní kandidáti jako El-Sayed nebo kandidáti hlásící se ke skupině demokratických socialistů (DSA) patří k výrazným trendům letošních voleb. Jejich průkopníkem je nezávislý senátor z Vermontu a někdejší prezidentský kandidát Bernie Sanders, který se označuje za demokratického socialistu již dlouho. Opravdový obrat ale přinesly před rokem volby newyorského starosty, ve kterých překvapivě vyhrál nyní 35letý Zohran Mamdani. Nedlouho po jeho vítězství kandidáti DSA překvapivě vyhráli v demokratických primárkách v New Yorku, Pensylvánii a Coloradu.
Tito levicoví demokraté přitahují útoky republikánů. „Barbaři jsou již za branami a demokraté je vítají,“ napsal na X předseda sněmovny Mike Johnson, „Komunismus už není vzdálenou, přehnanou hrozbou. Je tady, na našich březích,“ řekl o nich Trump na mimořádném republikánském sjezdu v září v Dallasu. I když na sebe poutají značnou mediální pozornost, ve Sněmovně jich nebude mnoho. Podle studie Brookingsova institutu v primárkách kandidovalo 64 kandidátů podporovaných DSA a jen 19 z nich vyhrálo. I kdyby se všichni dostali do Kongresu, budou tvořit poměrně malou skupinu.
Letošní kongresové volby jsou jiné i v tom, že se nesoustředí jen na výsledek samotný, ale i na to, jak na ně zareaguje Trump. Říjnový průzkum institutu Ipsos ukázal, že jen 28 procent Američanů je přesvědčeno, že Trump přijme výsledek, pokud prohrají republikáni.
Trump nikdy neuznal prohru v prezidentských volbách v roce 2020, v nichž ho porazil Joe Biden, a bez důkazů tvrdí, že volby byly zmanipulované. Také nyní již předem opakovaně varoval před podvody. Prezident Trump a jeho spojenci poslední týdny před volbami své stoupence zaplavovali výroky zpochybňujícími legitimitu voleb a připravovali je tak na zpochybnění výsledků, pokud by republikáni prohráli, napsal list The Washington Post.
Během minulého roku Trump také tlačil na urychlené překreslování volebních obvodů pro sněmovní volby (pro volby do Senátu je volebním obvodem celý stát) takovým způsobem, aby to zvýhodnilo republikány. Na mimořádném republikánském sjezdu v Dallasu pak vyzval své stoupence, aby „podváděli, jako o život“ a volili, ať jsou registrovaní nebo ne.
V úterý minulý týden na dotaz novinářů, zda bude respektovat výsledek voleb, i když přijdou republikáni o většinu v Kongresu, odpověděl kladně. „Pokud to budou poctivé volby,“ dodal.
Američané tradičně volí vedle členů Kongresu také řadu politiků na státní a místní úrovni a hlasují v místních referendech. Nejsledovanější jsou volby guvernérů, kteří budou v úterý voleni v 36 amerických státech.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}