Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
Pravěká DNA, zachovaná v hermeticky uzavřených norách syslů, pochází z období před 700 tisíci až 3000 lety a nabízí vzácný pohled na evoluci v průběhu tisíciletí v oblasti Yukonu, tedy v rozsáhlé divočině na severozápadě Kanady.
Kromě DNA mamuta objevili experti také genetický materiál pocházející od vlků, bizonů, koní, geparda a ze stovek rostlin.
Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát „méně atraktivní“ než vykopání mamutího klu, přiznal pro agenturu AFP výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské McMasterově univerzitě Tyler Murchie, hlavní autor studie zveřejněné v časopise Nature Communications. Podle studie ale představují výkaly podceňovaný prostředek k lepšímu poznání dávné minulosti naší planety.
Zpočátku vědci zamýšleli pouze studovat mikrobiom syslů, než objevili „skutečně překvapivou biologickou rozmanitost organismů“, přiblížil Murchie. A to díky „přirozenému archivačnímu chování“ těchto hlodavců.
Arktičtí sysli jsou totiž aktivní pouze čtyři měsíce v roce a zbytek času tráví v hibernaci. V době svého relativně krátkého bdění „musí vylézt ven a sníst co nejvíc, prostě kolik jen mohou“, vysvětlil výzkumník. Plní proto své nory ořechy, semeny, listy, kostmi, kožešinou a vším dalším, co najdou.
Ale s postupem času vzestup permafrostu – vrstvy trvale zamrzlé půdy – některé nory definitivně uzavřel a vytvořil tak dokonale zachovalou časovou kapsli. Vědci dokonce objevili malý exemplář sysla, který byl dokonale zmrazený. „Prostě usnul na jednu sezonu a už se nikdy neprobudil… objevil ho až paleontolog, který tudy procházel,“ vysvětlil Murchie.
Pravěké genomy
Odborníci rekonstruovali 18 mitochondriálních genomů, včetně genomů šesti mamutů, kteří žili v různých obdobích. Jedná se o genomy předávané výhradně matkou, což umožňuje sledovat rodové linie. Pomocí počítačů jsou sestavovány fragmenty DNA jako kousky skládačky, sdělil Murchie.
Americká biotechnologická společnost Colossal nedávno oznámila svůj záměr oživit mamuta srstnatého, který vyhynul před 4000 lety.
Odborníci jsou ale vůči tomuto záměru skeptičtí a domnívají se, že výsledné zvíře by se spíše podobalo asijskému slonovi geneticky upravenému tak, aby mamuta připomínal. Společnost Colossal bude moci dle agentury AFP využít genetická data objevená týmem Murchieho, která budou zpřístupněna veřejnosti.
„Mají však k dispozici tolik DNA – celé genomy pocházející z různých organismů – že naše objevy budou jistě jen kapkou v moři,“ odhadoval Murchie. Jeho tým pracuje na další studii, která popisuje, co DNA nalezená ve výkalech syslů odhaluje o evoluci mamutů.
