Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
Výbor pro veřejné výdaje a audit lotyšského parlamentu má na svém zasedání 22. července projednat financování výzkumných projektů schválených Lotyšskou vědeckou radou. Výbor má na této schůzi posoudit tři z více než pěti desítek projektů.
Vedoucí výzkumnice Riga Stradiņš University (RSU) Ieva Puzoová vede jeden z projektů, který získal finanční podporu od Lotyšské vědecké rady. V rámci soutěže o projekty základního a aplikovaného výzkumu pro rok 2025 bylo schváleno 56 výzkumných projektů. Každý z nich musel v rámci soutěže čelit tvrdé konkurenci, aby v ní zvítězil. Kromě toho byl badatelský přínos každého projektu posouzen předními mezinárodně uznávanými vědci. To rovněž schválila Lotyšská vědecká rada.
„Jedná se o jedinou příležitost v Lotyšsku, kdy mohou vědci podávat žádosti o projekty na témata, která nejsou například vymezena státem či jinou organizací, ale která oni sami považují za důležitá právě v tomto konkrétním okamžiku a na tomto místě,“ vysvětlila Puzoová.
Projekt pod vedením Puzoové se zaměřuje na život a odolnost v Latgale v kontextu různých současných výzev. Byl zahájen letos, má trvat tři roky a podílí se na něm tým několika výzkumníků.
Výzkumníci budou muset vysvětlit a zdůvodnit zvolená témata
Jedná se o jeden ze tří projektů, jejichž název upoutal pozornost členů Saeimy. Předseda výše zmíněného výboru Kaspars Melnis (Unie zelených a zemědělců/ZZS) se domnívá, že v současné ekonomické situaci musíme být přesvědčeni o tom, že tato studie, jejíž náklady činí 300 tisíc eur (asi 7,26 milionu korun), je užitečná a nezbytná. Z tohoto důvodu byli výzkumníci pozváni do výboru, aby vše vysvětlili.
„Nejdůležitější je zaměřit se na to, jak ty lidi v Latgale udržet, a co je potřeba k tomu, aby se vrátili. To je úplně jiná věc. A právě o tom je teď důležité diskutovat s výzkumníkem. A jaký je plán, na co se zaměřují, jaký je výsledek.“
Melnis však trval na tom, že záměrem nebylo ovlivnit výzkum, a uvedl, že takové domněnky jsou „poněkud ukvapené, pokud jde o to, jaké budou závěry komise“.
Výzkumníci uvedli, že vzhledem k tomu, že jejich projekt je financován z veřejných prostředků, jsou připraveni o něm hovořit a vysvětlovat ho. A to i poslancům.
„Zároveň jsou v tuto chvíli znepokojující samozřejmě hlavně dvě věci – jednak termín, na který je toto setkání naplánováno, a jednak samozřejmě zásady, podle nichž byly vybrány konkrétní projekty, k nimž jsou Lotyšská vědecká rada i vedoucí projektů vyzváni, aby vyjádřili své názory a vizi,“ uvedla Puzoová.
Kromě zmíněného projektu byli do Saeimy pozváni také vědci, kteří chtějí provádět antropologický výzkum zaměřený na výchovu dětí v partnerstvích osob stejného pohlaví, jakož i na antigenderistický diskurz v lotyšském veřejném prostoru a literatuře – tedy témata, která mají zjevně jak politický, tak vědecký rozměr.
Nelze vyloučit, že poslanci zváží i možnost přehodnocení již přidělených finančních prostředků.
„Pokud to bude možné, prozkoumáme také různé varianty řešení, pokud zjistíme, že jsou finanční prostředky využívány neefektivně. A jak můžeme tyto prostředky omezit, aby byly využívány efektivněji,“ nastínil Melnis.
Případná soudní řízení
Od obdržení pozvání vyjádřilo několik vědců obavy, zda toto pozvání do Saeimy není signálem snahy ovlivňovat akademickou svobodu. Na to upozornila také akademička Sanita Osipová:
„Signál je naprosto nepříznivý. Někdy však mám pocit, že politici v této zemi nemají skutečné pochopení toho, co je to akademická svoboda, proč je potřebná a proč Evropský soud pro lidská práva ve svých rozsudcích uznal, že akademická svoboda klade mnohem vyšší omezení na to, co může vědec říkat a přiznávat, než například svoboda projevu. Protože právě díky akademické svobodě je zajištěna udržitelnost a rozvoj státu, udržitelnost a rozvoj společnosti. Proto se při diskuzi o nepříjemných tématech zkoumají otázky, na které zdánlivě všichni znají odpovědi, ale ukáže se, že se na ně lze dívat jinak a řešit je jinak.“
Osipová poukázala na to, že pokud by došlo ke zrušení či snížení financování projektu, bylo by to důvodem k podání odvolání ke správnímu soudu a ztráty pro stát by pak prý mohly být dokonce větší než zamýšlené úspory.
Pokud se kontroverze kolem vědeckého výzkumu skutečně vyvine tak, jak se akademici obávají, hrozí, že způsobí i širší rozpaky. Jak již dříve informoval LSM, Lotyšsko hodlá prosazovat poselství, že je centrem vědeckého výzkumu a inovací během svého nadcházejícího předsednictví v Radě Evropské unie.
„Zapojení univerzit nám pomůže využít potenciál naší akademické obce při přípravě a realizaci lotyšského předsednictví,“ prohlásila ministryně zahraničních věcí Baiba Bražeová na jedné z předchozích akcí, jejímž cílem bylo šířit tuto myšlenku.
Článek napsala Zanda Ozolaová-Balode ová(Latvian Television), poprvé byl publikován 16. července 2026 08:36 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
