Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
Na planetách Sluneční soustavy kromě Země život zřejmě není. Podmínky i na těch „pohostinnějších“ připomínají peklo – Venuše s kyselinovou atmosférou nebo vyprahlý Mars nenabízejí životu nic, na čem by se mohl zachytit. Zato některé měsíce jsou vlídnější, tím nejnadějnějším je Saturnův Enceladus.
Pod jeho ledovou krustou je bezpečně ukrytý oceán plný slané vody, která se občas v podobě mocných gejzírů dostává do vesmíru, kde ji vědci mohou občas zahlédnout a proniknout tak do poznání tamního světa. Stále další střípky z těchto letmých pohledů nabízejí náznaky, že tamní podmínky jsou pro život nikoliv nesnesitelné.
Dvě nové studie teď ukázaly, že v oceánu Enceladu by dokonce mohli přežívat mikrobi ze Země. Vědci totiž v laboratorních experimentech napodobili tamní podmínky. To samozřejmě ještě neznamená, že v mimozemských vodách život opravdu existuje, ale že by tam existovat mohl.
Výsledky němečtí vědci popsali v nové studii zveřejněné minulý týden v časopise Science Advances. Vyšli z pozorování, která provedla sonda Cassini agentury NASA, když prolétala roku 2015 nad Enceladem. Tehdy stroj pozoroval v gejzírech vlastnosti měsíční vody, jež nyní v laboratoři experti napodobili – zjednodušeně vytvořili v nádržích miniaturní oceán Enceladu.
To byl ale jen začátek experimentu. Ta zajímavější část nastala, až když do této kapaliny vypustili mikroorganismus jménem Methanothermococcus okinawensis.
Po vypuštění do simulovaného mimozemského světa se tyto organismy patřící mezi primitivní doménu archea začaly ve vodě bez problémů rozmnožovat, přitom jako odpad vytvářely metan. Za normálních okolností využívají jako potravu oxid uhličitý, toho bylo ale v pseudo-Enceladu málo, a tak se archea dokázaly adaptovat. Vědce zaskočilo, jak rychle dokázaly upravit svůj metabolismus, aby fungovaly i v tomto prostředí. „Opravdu nás to překvapilo, jednalo se totiž o experiment, kde jsme úspěšný výsledek nečekali,“ komentoval experiment jeho autor Nozair Khawaja ze Svobodné berlínské univerzity, který na studii pracoval.
Dar Enceladu lidstvu
Ve druhé studii, která vyšla ve stejném časopise, vědci rovněž naznačují, že zjistit, co se v oceánu tohoto měsíce nachází, může být snazší, než se dosud předpokládalo. Na základě dat sondy Cassini objevili nové důkazy, které naznačují, že gejzíry z oceánu Enceladu zamrzají a rozpadají se, čímž dochází k oddělení různých sloučenin a minerálů.
„Enceladus za nás vlastně odvede velkou část práce při přípravě vzorků k analýze, která obvykle vyžaduje spoustu práce v chemických laboratořích na Zemi,“ doplnil Frank Postberg ze Svobodné berlínské univerzity, který výzkum vedl.