Evropská komise (EK) navrhuje, aby se při přístupových jednáních o otevírání vyjednávacích klastrů rozhodovalo kvalifikovanou většinou místo dosavadní jednomyslnosti. Navrhuje také nové pojistky, které mají zajistit, aby budoucí členské státy EU dodržovaly své závazky i po vstupu do Evropské unie. V případě vážných pochybení zmiňuje i možné pozastavení hlasovacích práv nových členů. Zároveň ale Komise chce kandidátským zemím umožnit takzvanou postupnou integraci, tedy zapojení do vybraných unijních politik ještě před členstvím. Vyplývá to z nových návrhů, které v úterý představila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.
Evropská komise v rámci přezkumu unijních politik dospěla k závěru, že EU může přijmout větší počet nových členů v rámci stávajícího smluvního rámce a budoucích přístupových smluv. Na budoucí rozšíření se ale podle ní musí Unie připravit, mimo jiné úpravou svého rozhodování, politik a rozpočtu a posílením institucionální kapacity. Komise v této souvislosti zdůrazňuje, že EU „musí být schopna rozhodovat rychleji a účinněji“.
Komise mimo jiné navrhuje, aby se při přístupových jednáních o otevírání takzvaných vyjednávacích klastrů a dalších mezikrocích rozhodovalo kvalifikovanou většinou, a nikoli jednomyslně, jako je tomu nyní. Chce tak učinit proces rozšíření dynamičtějším a omezit možnost, aby ho zablokoval jednotlivý členský stát. V nedávné minulosti například Maďarsko za vlády nyní již bývalého premiéra Viktora Orbána blokovalo otevírání vyjednávacích klastrů s Ukrajinou. Klastry tvoří vždy několik vyjednávacích kapitol.
„Z našeho posouzení vyplývá, že EU je schopna pojmout větší počet členských států. Existují však oblasti, v nichž vidíme výzvy, které musíme řešit,“ uvedla eurokomisařka. „Jednou z nich je právní stát a loajální spolupráce, kde navrhujeme účinnější opatření k zabránění zhoršování situace – včetně snížení finančních prostředků nebo omezení hlasovacích práv,“ dodala Kosová.
Práce na vstupu do EU
Cílem nových návrhů je podle zdrojů ČTK na jedné straně ukázat evropským zemím, které už „před branami“ EU čekají mnoho let, že je Unie na jejich vstup skutečně připravena a pracuje na něm. Na druhé straně chce ale EK i uklidnit ty státy, které jsou k dalšímu rozšiřování skeptické. Ukazuje jim proto všechny záruky, které má Evropská unie k dispozici, jestliže se vývoj v některé ze zemí vydá špatným směrem.
O dalších krocích budou nyní diskutovat jednotlivé členské státy i Evropský parlament. Už příští týden bude rozšíření nynější sedmadvacítky tématem diskuse i na summitu EU. Na konci října by pak měla Evropská komise tradičně zveřejnit takzvaný balíček k rozšíření, tedy zprávy a doporučení hodnotící pokrok, jakého dosáhly země usilující o vstup do EU.
Nejblíže vstupu je Černá Hora
Naposledy vstoupilo do EU Chorvatsko 1. července 2013. Nyní je nejdále na cestě do Evropské unie Černá Hora, která má otevřených všech 33 vyjednávacích kapitol a 18 z nich už předběžně uzavřela. Vyjednávání by chtěla země dokončit do konce letošního roku a černohorští představitelé hovoří o vstupu do Evropské unie v roce 2028.
Za Černou Horou následuje Albánie, která už otevřela všech šest vyjednávacích klastrů a může začít jednotlivé kapitoly uzavírat. Výrazně méně pokročilé jsou Ukrajina a Moldavsko, které letos v létě otevřely teprve první dva vyjednávací klastry.
Právě pro Černou Horu, Albánii, Moldavsko a Ukrajinu by měla Komise na konci října v rámci rozšiřovacího balíčku představit konkrétní „cestovní mapy“ k dokončení přístupových jednání.