„Maroko otevřelo stavidla a tisíce lidí nabyly dojmu, že mají volnou jízdenku. Že dostali pas do jiné země, která jim automaticky nabídne azyl a doklady. Zvěst se šířila bleskovou rychlostí. Tisíce Maročanů z celého regionu měly jediný cíl: překonat hraniční vlnolam. A udělali to bez jakýchkoli překážek. Maročtí vojáci se záměrně dívali jinam,“ popisuje úvodník.
Nejhorší možné scénáře
Situaci popisuje deník jako „čistou invazi“. S hořkostí připomíná, že jen pár dní před 30. červencem v nejméně pěti vydáních varovali před rostoucím počtem migrantů, kteří do města připlouvali. „Bylo to napsané v našich reportážích, zaznělo to z prognóz policie. Oficiální místa ale tvrdila, že situace je naprosto v normě.“
Jenže situace v normě nebyla. Podle Le Faro to bylo „plivnutí do tváře zdejším španělským obyvatelům.“ „Jsme zapomenutí, opuštění. Musíme zavírat své obchody, zabarikádovat se doma a rušit letní plány.“ „Onoho čtvrtečního rána 30. července kolem deváté hodiny ranní počet běženců u vlnolamu explodoval. To byla první skutečná vlna. A nezastavila se. Stovky, tisíce lidí. A ze strany španělské ústřední vlády? Ani slovo.“
Informační embargo a oběti na životech
Autoři popisují, jak premiér Pedro Sánchez nezvedal telefony předsedovi ceutské autonomní vlády Juanu Vivasovi. Jak nikdo neposkytoval oficiální čísla o počtu běženců. „Ceuta je ale malá. Když vidíte, jak se ulice proměnily a hemží se bezcílně bloumajícími davy, reálný rozsah katastrofy si domyslíte sami.“
„Po celý čtvrtek i pátek Maročané dál masivně přecházeli hranici. Celé rodiny, nezletilí bez doprovodu, a dokonce i miminko na nafukovacím kruhu, které do vln poslali vlastní rodiče. Naprosté šílenství, které si vyžádalo to nejhorší: lidské životy. Mrtvých je už více než sedmdesát.“
„Mohlo Španělsko tomuto scénáři zabránit?“, ptá se deník. „Ano. Zpravodajské služby dopředu varovaly před tím, co se stane. Upozorňovaly na kritické napětí pramenící z sporů o pořádání finále Mistrovství světa ve fotbale 2030, z Sánchezových vstřícných gest vůči Alžírsku (rival Maroka) i z nedávných verdiktů Nejvyššího soudu o zákazu vracení migrantů. Překvapení to nebylo pro nikoho.“
Armáda přišla pozdě
„Zoufalí obyvatelé okamžitě žádali nasazení armády. Vojsko sice dostalo poplach a vojákům byly zrušeny dovolené, ale elitní jednotky Regulares dorazily na místo až v osm hodin večer. Teprve po nich nastoupila Legie. Vrchní velení v Madridu se zřejmě bálo mezinárodní blamáže. Nechtěli dopustit, aby svět obletěly stejné záběry jako v květnu 2021 – tedy snímky armády zasahující na plážích.“
Teprve v pátek oznámila vláda policejní posily, ale celý klíčový den 30. července ležela celá váha situace na bedrech místních policistů v Ceutě. „Svět viděl šokující záběry: čluny přetížené migranty, bezmocnou policii, invazi z moře a zničené ploty. A španělská vláda dál nečinně přihlížela.“
„Město nyní žije v obrovském strachu z toho, co přijde v nejbližších hodinách: hrozí otevřené střety, místní obyvatelé už sami vycházejí do ulic, aby vyhnali cizí lidi ze svých dvorů a vchodů, obchody musely zavřít kvůli strachu z rabování, čerpací stanice kolabují… Město s tak omezenými zdroji, jako je Ceuta, bylo dotlačeno na pokraj úplného kolapsu a ponecháno svému osudu“, stěžuje si list. „Máme hlášené střety v okolí uprchlického tábora, napadání na ulicích, blokování dopravy skupinami lidí bez cíle, zdevastované a špinavé ulice… Město je zcela paralyzované.“
Cynické vydírání
Podle deníku jde o cynické vydírání ze strany Maroka, které zneužilo vlastní občany jako lidské beranidlo a lží je nahnalo do moře. „Děti, které si myslí, že jde o nějakou hru; rodiny, které na druhé straně hranice čekají na zázrak, který nikdy nepřijde.“
Nitku suchou ale místní novináři nenechají nejen na Maroku, ale i na centrální vládě. „Korunu všemu nasazuje chování ministerstev vnitra a zahraničí. Uprostřed nejhlubší krize Madrid nestydatě tvrdí, že „téměř všichni, kdo vstoupili, již byli vráceni do Maroka“.
Mezitím v Ceutě eskaluje napětí a rozzuření občané demonstrují v ulicích a dožadují se základní bezpečnosti. Záleží vůbec Madridu na tomto malém kousku Španělska? Protože vláda, která nedokáže okamžitě reagovat a zastavit útok, před nímž byla dopředu varována, nás prostě nechala napospas.“
