Vláda podporuje koaliční návrh na zpřísnění trestů za týrání lidí i zvířat. Místo půlročního vězení za ně má hrozit nejméně roční, informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Usmrcení domácích zvířat má být nově považováno za trestný čin. Kabinet v pondělí schválil i další novely. Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50 tisíc korun za rok pro jejich odpis z daní, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Týráním se obecně rozumí zlé nakládání vyznačující se vyšším stupněm hrubosti, bezcitnosti a určitou trvalostí, kterým jsou působeny útrapy a příkoří. Takové jednání navrhovatel považuje za společensky vysoce škodlivé již svou povahou,“ uvedli předkladatelé v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Podmínkou trestného činu týrání zvířat zůstane surový nebo trýznivý způsob jeho provádění, bez jejího naplnění jde o přestupek. „Postih týrání osob žijících ve společném obydlí tak fakticky zůstává přísnější než postih týrání zvířat, a to z důvodu nižší intenzity jednání, která je vyžadována pro vznik trestněprávní odpovědnosti,“ stojí ve zdůvodnění.
V zákoníku by podle novely přibyl čin, který by se vztahoval na bezdůvodné usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodných pohnutek, tedy například z pomsty, pro zábavu, pro ztrátu zájmu o další chov, ale i kvůli zakrytí jiného nelegálního jednání. „Právě zavrženíhodná motivace pachatele představuje okolnost, která povyšuje společenskou škodlivost takového jednání na úroveň trestného činu,“ napsali tvůrci.
Koalice chce také zvednout základní trestní sazbu u nedbalostního zanedbání péče o zvíře, které vede k trvalým zdravotním následkům nebo ke smrti. Pachatelům by hrozilo až roční vězení, nyní je horní hranice sazby poloviční. Při spáchání tohoto činu na větším počtu zvířat novela zvyšuje horní hranici trestní sazby o rok na tři roky.
Na některé zdravotní benefity firem se nebude vztahovat limit
Kabinet rovněž schválil novelu týkající se zdravotních benefitů firem pro zaměstnance, přičemž na některé z nich se nově nebude vztahovat limit padesát tisíc korun za rok pro jejich odpis z daní. Změnu podle Vojtěcha jeho úřad projednal s ministerstvem financí, protože je součástí návrhu na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). „Kompromis zachová strop na zdravotní benefity, ale vydělí z něj ty programy prevence, které jsou pro nás nejzásadnější,“ řekl ministr.
Půjde podle něj o prevenci chronických onemocnění, například onkologických, kardiovaskulárních nebo diabetu. „Tyto preventivní programy nebudou mít nově žádný strop a budou daňově uznatelné,“ dodal.
Podle průzkumu Hospodářské komory k trhu práce a benefitům z loňského podzimu poskytuje asi 64 procent dotázaných svým zaměstnancům péči lékaře, asi 57 procent také sportovní a pohybové aktivity. Možnost zdravotní prevence nabízí zhruba třetina.
