Čtyřicátník Jan z Prahy se těšil na letní dovolenou s manželkou a synem v rumunských horách. Z plánů ale nakonec sešlo. Jeho žena totiž zjistila, že tam ve volné přírodě žijí medvědi. A jelikož z nich má panický strach, na prázdniny Janova rodina raději vyrazí jinam.
Nejde jen o Rumunsko a o medvědy. Po letech vybíjení se velké šelmy vracejí do evropské přírody. Na starém kontinentu tak žije přes 20 tisíc medvědů hnědých, 23 tisíc vlků či skoro 10 tisíc rysů ostrovidů, zjistili experti Iniciativy pro velké šelmy v Evropě, pracovní skupiny Mezinárodního svazu ochrany přírody.
Počty velkých masožravých šelem v posledních desítkách let výrazně narostly díky ochranářským opatřením. Teritoria vlků, medvědů i rysů se nadále rozšiřují, což s sebou ale nese i rizika pro soužití s lidmi.
Vlci v Česku
V české přírodě můžete narazit například na vlka – zejména v pohraničních horách. Například na území Krkonošského národního parku jich žije ve dvou až třech teritoriích minimálně jedenáct.
Vlci jsou u nás celoročně chránění a jejich návrat do přírody je řízen Programem péče o vlka obecného, který řeší jak jejich ochranu, tak kompenzace škod pro chovatele hospodářských zvířat.
Pro lidi podle ochranářů nepředstavují vlci hrozbu, to už ale neplatí pro hospodářská zvířata. Jen v nejvyšších českých horách loni lidé nahlásili pět desítek útoků – zejména v období mezi červnem a zářím.
Správa národního parku se snaží s chovateli spolupracovat. Nabízí jim například možnost zapůjčení sítí, zdrojů elektřiny nebo doplňkových prvků pro zabezpečení pastvin.
„Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadno dostupný zdroj potravy. To znamená důsledně zabezpečovat hospodářská zvířata a současně nenechávat venku zbytky potravin, které by mohly šelmy lákat,“ řekla ČTK zooložka Karolina Mikslová.
Ještě do počátku 17. století se v české kotlině vlci vyskytovali zcela běžně. Na území Čech byl ale poslední vlk zastřelen v roce 1842. V sousedním Německu a Polsku byli poslední jedinci uloveni koncem 18. až počátkem 19. století.
Slovenští a rumunští medvědi zabíjejí i lidi
Větší a ještě obávanější šelma, medvěd hnědý, se po území dnešní České republiky v minulosti proháněla také celkem běžně. Následně ho potkal podobný osud jako vlka. Poslední medvěd hnědý byl v Čechách byl zastřelen roku 1856, na Moravě jen o několik málo desítek let později.
Nyní se tento chráněný druh občas objevuje na moravsko-slovenském pomezí, jedinci ale naším územím často procházejí jen během migrace.
Výrazně jiná situace panuje na Slovensku, kde jich žije už přes tisícovku. Občas zaútočí i na člověka – naposledy v sobotu večer napadl medvěd muže, který pracoval před domem v obci Závažná Poruba v okrese Liptovský Mikuláš. Vyskočil mu na záda a povalil ho na zem. Na konci června napadla medvědice muže u vesnice Liptovská Porúbka. Muž skončil s tržnými ranami v nemocnici, zásahový tým pak zvíře zastřelil.
Ještě větší problémy s těmito velkými šelmami řeší v Rumunsku, jehož představitelé odhadují počet tamních medvědů na zhruba 11,5 tisíce. A tvrdí, že za posledních pět let medvědi zabili 14 lidí a vážně jich zranili více než 150. Slovensko za stejné období uvádí čtyři mrtvé a 64 vážně zraněných.
V interaktivní infografice výše si můžete proklikat, kde v Evropě byl v posledních letech zaznamenán výskyt velkých šelem. Můžete filtrovat jednotlivá zvířata a libovolně zoomovat v mapě.
Po vzoru Evropské unie
Slovensko a Rumunsku nyní zahájily kampaň za snížení stupně ochrany medvědů. Požadují podobný přístup, jaký Evropská unie loni zvolila u vlků. Evropský parlament loni ochranu vlků zmírnil z přísně chráněného na chráněný druh, což usnadnilo odchyt i regulaci populace.
Na změnu statusu ochrany vlka tlačila už několik let nejsilnější frakce v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP).
„Tzv. směrnice o stanovištích byla jasným úspěchem a pomohla populaci vlků zotavit se z téměř vyhynutí na více než 20 000 jedinců na celém kontinentu. Nyní je však čas se přizpůsobit dnešní realitě. To znamená vyvážit naše úsilí o ochranu přírody s ochranou zemědělců,“ uvedl k tomu europoslanec Herbert Dorfmann (EPP) ze zemědělského výboru Evropského parlamentu.
Loni v dubnu návrh připravený Evropskou komisí na popud Evropského parlamentu schválila Rada Evropské unie a v dubnu poměrem 371 ku 162 hlasů pak i europoslanci.
Jednotlivé státy mohou nicméně ve svých vnitrostátních předpisech vlka nadále vést jako přísně chráněný druh.
