Problém je čím dál zjevnější i ve městech. Obyvatelé Ósaky si v posledních letech na mývaly stěžují častěji, například že jim žerou zlaté rybičky ze zahradních jezírek nebo se jim vloupávají do podkroví. Za hospodářský rok 2023 obdrželo město 161 stížností. Jejich počet se v roce 2024 navýšil na 332 a o rok později na 397.
Podle vlády ósacké prefektury je výskyt mývalů potvrzen nejen v horách, ale i ve městech, především ve středu prefektury, kde je i město Ósaka. Úřady věří, že se zvířata ve městech zabydlela kvůli jídlu a nabádají místní obyvatele, aby se k nim nepřibližovali a nekrmili je.
Přibývá také škod v zemědělství. Za hospodářský rok 2024 poškodili mývalové v ósacké prefektuře plodiny v hodnotě 84 milionů jenů (asi 11,5 milionu korun). Celkově měli v prefektuře na svědomí více než 40 procent škod způsobených divokými zvířaty, což je více, než jakýkoli jiný druh včetně jelenů a divokých prasat.
Od roku 2026 bylo město Ósaka zahrnuto do prefekturního programu, který umožňuje podnikat kroky pro vybíjení mývalů jako invazního druhu.
„Zvýšení počtu míst, kde se mývalové mohou množit, jako jsou třeba prázdné domy, mohlo k jejich rozšířenému výskytu napomoct,“ vysvětlil představitel ministerstva zemědělství.
„Nikdy nekončící boj“
Dalším z regionů, který nestíhá držet krok s tempem, jakým se mývalové šíří, je prefektura Hokkaidó. Počet tamních obcí s výskytem mývalů, stabilně rostl od roku 1992. V roce 2001 byl výskyt těchto zvířat potvrzen ve 40 procentech z nich. Do konce ledna letošního roku se zvířata rozšířila po téměř celé prefektuře.
Zemědělské škody v prefektuře Hokkaidó v hospodářském roce 2024 přesáhly 220 milionů jenů (asi 30 milionů korun). V předchozích letech se přitom pohybovaly kolem 40 milionů jenů.
Tamní vláda zavedla pro města opatření a výukové programy, ale podle oficiálních údajů se počty mývalů zvyšují natolik rychle, že s nimi úřady nestačí držet krok. „Jejich populace roste rychle, takže se z toho stal nikdy nekončící boj,“ uvedl zástupce prefektury, „Hubení mývalů v přírodě je složité. Otázka je, jak udržet jejich počty pod kontrolou,“ dodal.
Podle Juzurua Išizuky, odborníka na ekologii mývalů z environmentálního výzkumného centra v ósacké prefektuře, je třeba nadále klást na zvířata pasti, i když škody nebudou tolik viditelné.
„Pokud chceme snížit škody, musíme snížit jejich počty. Opatření, jako je třeba kladení pastí, musí pokračovat i na podzim a v zimě, kdy je zemědělských škod méně,“ přiblížil odborník.